Drvivý dopad

Tohle scifi mělo velké ambice, ale bylo svěřeno do rukou amatérky Mimi Leder, která s daným žánrem nemá žádné zkušenosti, a tak kromě vizuálních a speciálních efektů, v ničem nevyniká. Na filmu je celkem znát, že ho natočila televizní režisérka. Amerického prezidenta hraje Morgan Freeman. Po dějové stránce je to bída. Špatné dialogové scény jsou prokládány působivými scénami destrukce, ale zase jich není tolik, aby tento film vytáhly z bídy. Je to slabota. 40% (06.02.2009)

Katastrofický film s minimom katastrofických záberov, a keď už, tak za moc nestoja. Nefungujúce vzťahy ako dospelých, tak teenagerských hrdinov, patos, nepríjemne sympatický americký prezident, minimum napätia. Pozerať sa na to ale celkom dá, hlavne ale nie večer, ako na hlavný bod programu. Nič proti Mimi Leder, ale ženy túto látku zrejme zvládnuť nedokážu. Na to tu máme napríklad Emmericha, alebo Baya, na ktorých sa stále iba sťažujeme. Asi nie úplne právom. (21.12.2012)

Důvod, proč spousta lidí nad tímhle filmem ohrnula nos, je poměrně prostý - vznikl totiž paralelně s Armagedonem, a tak masové publikum čekalo (nevím proč, ale prostě čekalo) něco podobného - že partička amerických kovbojů nasedne na raketu a pojede nakopat tomu teroristickému asteroidu prdel. Mimi Leder však neměla v úmyslu natočit další pestrobarevnou kulisu pro konzumaci popkornu, ale chtěla se na problém ohrožení Země z vesmíru podívat trochu seriózněji. A povedlo se jí to téměř dokonale. Film má velice realistickou atmosféru a alespoň trochu přemýšlivý divák určitě ocení umně spletené předivo politických intrik a houstnoucí atmosféry, alespoň po první třičvrtěhodinu. Lederová je však evidentně méně zdatná, pokud jde o zvládání katastrofického, neřkuli postkatastrofického žánru. Že Drtivý dopad není plný akce na počátku a uprostřed, to je v pořádku a celkovému vyznění a myšlence to jen prospívá. Ale že plyne v podobně poklidném tempu i tehdy, kdy by se už konečně mělo začít něco dít, to je poměrně vážný nedostatek. Přesto čtyři hvězdičky za myšlenku, snahu a odvahu. (05.11.2004)

Srovnání s Armageddonem nejsou fér, je to jako kdyby se impresionista a realista dívali na stejnou rozkvetlou jarní louku a každý ji namaloval po svém. Někoho pak osloví ten obraz, někoho ten druhý, a je to v pořádku. Drtivý dopad jde na konec světa jinak - realističtěji, dramatičtěji, lidštěji. Ne tak zábavně, ale rozhodně ne nudně. Vlastně pokud mě nějaká část filmu nechávala poměrně chladným, byla to mise raketoplánu, jehož posádka se chystá kometu navrtat a odpálit - zatímco v Armageddonu jde o hlavní zápletku, tady je to takřka nedůležitá podzápletka (zajímavá hlavně díky Robertu Duvallovi) a to nejdůležitější se děje na Zemi, kde Morgan Freeman hraje jako o život, Téa Leoni se smiřuje s rodiči, Elijah Wood zachraňuje svoji rodinu i rodinu své dívky.... A zní k tomu velmi poslouchatelný James Horner. Čtyři hvězdičky a kousek páté. (22.02.2020)

Armageddon na jiný způsob. Svým způsobem mám tenhle film opravdu rád. Z lidí se stanou jen mravenečci utíkající před obrovsku vlnou. Uvědomí si, že nejsou vládci planety a že se musí připravit na všechno možné hrozící jak z vesmíru, tak z nás samotných. Dokonce ani Eliah Wood mi tady moc nevadil. Přesto se nemůžu překousnout přes to, že Drtivý dopad nemá tak drtivý dopad na mě jako diváka ani emocionálně, ani vizuálně, ani dokonce hudebně. Je to takový mírný nadprůměr, který mě však rozhodně neurazil a klidně se na něj ještě v budoucnu rád podívám. 65% (19.06.2010)