Tady a teď

Poctivě jsem nakoukal všech 10 dílů, a kdybych mohl, dám každému dílu přesně 2,5 hvězdičky... měl jsem to jako takovej melodramatickej večerníček, v tom nejhorším i nejlepším slova smyslu: večerníček ukazuje jen bílou a černou, dobro a zlo, spravedlnost i příkoří, racionalitu a nadpřirozené síly v jejich esenciální podobě, tenhle narozdíl od české pohádkové tradice navíc neobsahuje humor, takže ta chybějící resp. otevřená pointa příběhu byla jen logickým vyústěním existenciální úzkosti z neexistence středu: otevřený konec je prostorem mezi všemi těmi protiklady, ktere se jako nůžky rozevírají v každém dile, aniž by tu nit života, to klubko osudů a předivo vztahů nějak přetnuly ...jako se přetíná cílová páska (28.11.2018)

Filmařsky je to podle mě geniální a dost nedoceněné. Herci hrají jak o život a všechna ta společenská témata společně s tajuplnou atmosférou fungují bezvadně k popřemýšlení o současném světě. Zároveň se seriálu daří vzbuzovat i zvídavost, co se z toho příběhu vlastně nakonec vyklube. Bohužel právě tady nastává kámen úrazu a dost studená sprcha. Po finálovém dílu mám totiž pocit, že jsem jen sledoval skvěle rozehranou hru, kde nic nebylo dotáhnuté do konce, a tak vlastně celé snažení přišlo vniveč. Škoda, tohle je naprosto nechutně podělanej masterpiece. (13.03.2021)

Miniséria, ktorej možno dáte šancu kvôli Timovi Robbinsovi a Holly Hunter. Možno jej dáte šancu kvôli mysterióznej záhade ich adoptívneho syna Ramona. Možno vás prvé diely zaujmú – ó, aká zaujímavá rodina, ktorá si adoptovala tri deti z rôznych chudobných kútov sveta. Lenže potom ich prestanete, hoci sú to len filmové postavy, obdivovať a uvedomíte si, že všetci potrebujú psychiatra. Navyše vo vás ľahko vzbudia pocit, že v tých amerických rodinách je chorá atmosféra. Riešia veci, ktoré sa netýkajú bežného žitia v rodinách, sú to len obyčajní hajzlíci a egoisti. V kuse riešia svoju identitu - dnes je to také moderné. A ešte vás priklincuje záver, lebo ste dúfali, že všetko sa nakoniec logicky vysvetlí. (22.03.2022)

Vždycky jsem se považoval za hipsterskou sněhovou vločku z pražské kavárny, ale tento maglajz mě tuto nálepku donutil přehodnotit. Na druhou stranu, poprvé se díky němu dokážu vžít do smýšlení konzerv - jestli takhle svět vnímají každej den, taky by mi začalo hrabat. Doteď jsem totiž neviděl nic tak povýšeného a blahosklonného (a to ani v zrcadle, hardy har har). Alespoň teda jedinou sympatickou a vcelku chytrou postavu ztvárnil Tim Robbins, takže jedna za jeho životem zhrzeného filosofa. (19.04.2018)

Víte, jaký to je, když koukáte na seriál, který se snaží být mysteriozní, ale zároveň promítá problémy úplně všech lidských ras do jedné rodiny? Tak já Vám to teda povím. Pěkně na hovno. Nejdříve tu onu mysteriozní linku vůbec nedokončí, ale ještě k tomu je tak nad věcí, že má takové kule otevřít stigmata všech lidských kultur v rámci jediné rodiny, které vládnou za jiných okolností naprosto bílí Holly Hunter a Tim Robbins. V tomto případě otevřou bolístky muslimům, černochům a deportovaným asiatům. Do všech si kopnou, ale co tím bylo řečeno, to ví snad jenom čert. Nechci být rozčilenej, ale mám po posledním dílu pocit, že tohle byl hodně zbytečnej čas. A nejsem si úplně jistej, že by to nová série zachránila. Jen by se topila v tom, co načala první. (18.04.2018)