Zkáza Dejvického divadla
Réžia:
Miroslav KrobotKamera:
Jan ŠusterHudba:
Vladimír FranzHrajú:
Jaroslav Plesl, Jana Holcová, Václav Neužil ml., Veronika Khek Kubařová, Martin Myšička, Hynek Čermák, Ivan Trojan, Simona Babčáková, Martha Issová, Miroslav Krobot, Lenka Krobotová (viac)Obsahy(1)
Do každodenního života Dejvického divadla zasáhne nečekaná situace. Divadlo, i přestože slaví 25. výročí své existence, nezíská od magistrátu grant na své fungování. Ředitelka Měřičková je zdrcena a herci tomu v první chvíli nechtějí uvěřit. Umělecký šéf Miroslav Krobot má nápad, jak ze svízelné situace ven: osloví světoznámého finského režiséra Aki Jussiho Huhtalu, aby připravil představení, na které se budou do Dejvického divadla sjíždět diváci z celé Evropy. Celý soubor je v očekávání velkého zážitku z práce s hvězdou Huhtalova formátu, a to i přesto, co se říká o jeho novátorském přístupu ke zkoušení. Huhtala se rozhodne v Dejvickém divadle uvést klasiku, Shakespearova Richarda III. Začnou zkoušky, ale zatím nikdo ani samotný Huhtala neví, kdo bude hrát jakou postavu. Jeho metody jsou skutečně netradiční, o čemž se celý soubor přesvědčí na vlastní kůži. Někteří členové souboru jsou kvůli roli ochotni udělat cokoli. Třeba Zdeňka Žádníková, která usiluje o roli mladičké královny Anny, podstoupí zákrok na plastické chirurgii. Chvíle, kdy Huhtala oznámí obsazení, se blíží. Žádníková i kůže na jejím obličeji je napjatá k prasknutí. Vydrží? Hlavní mužskou roli získává Jaroslav Plesl, ale Huhtala není na zkouškách spokojen s jeho hereckým projevem. Rozhodne se tedy sáhnout ke svým tajným režisérským zbraním – hypnóze a finské mystice. Plesl na jevišti exceluje, všichni jsou ohromeni, ale v tu chvíli ještě netuší, že reakce na Huhtalovu hypnózu mohou být velmi individuální… (Česká televize)
(viac)Diskusia
Ok, na tenhle seriál jsem se těšil, ale nějak jsem se ztrácel. První půlka byla jeden velký chaos, do divadla nechodím, a když už, tak minimálně. Vtip mě celou dobu nějak míjel, co zachránilo celý dojem z tohoto dílu byla hypnóza a mluvení ve verších, jinak mi to přišlo jako seriál od fanoušků divadla pro fanoušky Dejvického (?) divadla.
Vlastně podobná situace, jako když vyprávím kamarádovi Láďovi vtipnou historku o kamarádovi Honzovi, kterého Láďa nezná a v životě ho nepotkal, a i když se směju a je to strašná bžunda, protože kamarád Honza je k popukání, kámoš Láďa se jen rozpačitě usmívá, kouká na hodinky a čeká, až to skončí, protože Honzu nikdy neviděl a historka mu nepřijde vůbec vtipná a tak nějak mimo kontext - aby se totiž smál se mnou, musel by Honzu znát. A to je přesně můj případ u tohoto seriálu. Já jsem teď kámoš Láďa a seriál je historka o kámošovi Honzovi.
Uvidíme, dám tomu šanci, ale pokud se seriál nedostane do nějaké roviny, kdy přijde vtipný všem (tedy i těm, kteří chování herců za oponou neznají), nechám ho asi vyšumět a půjdu koukat na něco jiného.