Rodinné sídlo

Do kvalit nádherné Ivoryho filmové adaptace z roku 1992 (Anthony Hopkins, Emma Thompson, Helena Bonham Carter, Vanessa Redgrave), oceněné třemi Oscary (herečka, scénář, výprava) to má sice daleko, ale překvapivě je to velmi povedená TV adaptace Forsterova románu z roku 1910. Zvláště výběr herečky Hayley Atwell do hlavní role Margaret Schlegel se povedl. 70 % (13.09.2019)

Je to tak standardně natočeno, řekl bych. Kvalitní výprava i herci, jen ten příběh je takový bez šťávy. Pěkně se na to kouká, Mcafayden je výborný, jen se obávám, že když mi někdo za pár let položí otázku, jestli jsem viděl Rodinné sídlo, tak je dost možné, že jako první si vzpomenu na stejnojmenný film s Anthony Hopkinsem. A to jsem ho viděl tak před dvaceti lety. (03.04.2019)

Rodinné sídlo, hoci na prvý pohľad vyzerá ako austenovská vzťahová romanca, je v skutočnosti dosť realistickým až krutým obrazom anglickej spoločnosti na prelome 19. a 20. storočia. Čaro tejto štvordielnej adaptácie spočíva v detailoch, ktoré som si uvedomila až postupne a o to viac ma fascinujú. Napríklad scéna so zámenou klobúkov hraničí s genialitou. Ide na prvý pohľad o bežnú situáciu, avšak v kontexte príbehu je takmer dokonalou: v načasovaní, hereckých výkonoch a v psychológii. Nie, táto adaptácia nebude mať veľký ohlas, pretože si vyžaduje veľké sústredenie a diváka, ktorý tieto detaily zapadajúce do celku dokáže oceniť. Nie je to romantická oddychovka, ani tragédia antických rozmerov, je to úžasná štúdia ľudských charakterov v ich bežných a jedinečných životoch. (01.11.2020)

Asi takto, původně jsem si myslel, že bude seriál pojednávat o něčem úplně jiném, moje chyba, měl jsem si přečíst obsah. Příběh mě místy celkem bavil, ale občas i lehce nudil, kladem bylo určitě zajímavé herecké obsazení, jinak mě ale žádné nadšení nepostihlo, a přestože se průměrná známka dostala na čtyři hvězdičky, neměl bych z nich dobrý pocit, takže svévolně snižuji na tři kousky. (06.08.2018)

4/4 Aktualizované převyprávění klasického heritage románu E. M. Fostera přináší uspokojení hlavně tam, kde už je divák obeznámen se starším filmem. Hezky se nám posouvají herecké generace i porozumění doby krátce před 1. světovou válkou. Na Emmu Thompson navazuje Hayley Atwell (obě mají v sobě tolik nečekané energie), na Vanessu Redgrave Julia Ormond (to je skutečné překvapení, jakou křehkost v sobě dokázaly najít), na Helenu Bonham Carter Philippa Coulthard (tady je rozdíl velmi zajímavý, mladá Carterová bývala takové kuřátko, zatímco Coulthardová je životní energie sama) a na Anthony Hopkinse Matthew Macfadyen (což poněkud posouvá onen věkový rozdíl)... Čím více vnímám tyhle moderní klasiky, tím je považuju za důležitější jako nástroj pro porozumění dnešku. Protože ty situace se nemění, povahy lidí také ne a svět jen mění barvy. Proč místní považují poslední díl za nejslabší? Zřejmě proto, že je Forsterovsky nejryzejší. #bbc (29.11.2020)