Réžia:
David LeanScenár:
Robert BoltKamera:
Freddie YoungHudba:
Maurice JarreHrajú:
Omar Sharif, Julie Christie, Geraldine Chaplin, Rod Steiger, Alec Guinness, Tom Courtenay, Ralph Richardson, Rita Tushingham, Klaus Kinski, Geoffrey Keen (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Politické boje se stupňují. Rusko neodvratně kráčí vstříc komunistické diktatuře. Jeden muž v této těžké době miluje aristokratku a zároveň manželku bolševického vůdce. Americké drama oceněné 5 Oscary natočené podle známé knihy Borise Pasternaka. (oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (225)
Tahle láska přišla určitě v nepravou dobu. Revoluce, ta se na nic neptá, nemá soucit ani slitování, je krutá a bezohledná, nedívá se na bolest, jde si svou vlastní cestou., často krvavou a plnou utrpení. Ale to on ještě zatím neví, je mladý, plný ideálů, nadějný básník, později zamilován do dvou krásných žen, jen neví, pro kterou jeho srdce bije víc. Třeba to zjistí, dejme mu čaj, jen ta revoluce, ta se na nic neptá..... ()
Nádherná záležitost, nahlédnutí do historických událostí v Rusku během 1. světové války, Říjnové revoluce, následné občanské války považuji za velice zdařilé, seděla jsem jak přikovaná a čas nebyl vůbec důležitý... Rusko je nesmírně krásné, co se přírody týče, jinak je to krutost na druhou.. Omar Sharif v roli lékaře a básníka úžasný a moc se mi líbila Julie Christie, okouzlující bytost.. Dnes večer je to ode mne bez připomínek, stojí to za to vidět.. ()
S tímhle dílem se pojí čtyři výrazné plusy a čtyři výrazné mínusy. ____ Mínusy: 1, Režisér Lean směřuje k „umění“ velkým obloukem. Nikoliv vytrháváním diváka z příběhu a jeho přímým oslovováním, nýbrž klasickým hollywoodským hladkým stylem a univerzálním jazykem, což vede k tomu, že „artovost“ filmu mnozí pominou, protože na sebe neupozorňuje (a možná ve filmu vůbec není, dlužno dodat). Snad kdyby se Doktor Živago natáčel v Rusku, v kraji avantgardních formalistů, a splácel dluh Ejzenštejnovi s Vertovem. Ale my jsme na americké půdě. 2, Druhý problém spatřuji v rozklíženosti mezi estetikou Pasternaka a estetikou Leana. Svět Pasternaka, to byly filozofické úvahy, nadšenost pro jakékoli experimenty na úrovni estetické, poetické a filozofické. Jeho krédem bylo vydat z vnitřního, svobodného rozhodnutí světu sebe sama. Odmítal pojetí literatury jako služby společnosti. Naopak Lean upřednostňuje funkci a sílu příběhu. 3, Postavy takřka vůbec nevedou zajímavé dialogy, respektive když už něco valí z huby, rozhodně to není nikterak opojné nebo pronikavé, tudíž návaznost na Pasternaka (ježto každy Rus v sobě má kus filozofa) film opět zanedbává. 4, Lean, zdá se, podlehl tématu a rezignoval na dramatičnost. Film takřka nestřídá vyhrocené a uklidněné scény, nezná dramatické amplitudy. Je to dané zřejmě tím historickým souvrstvím, které vše urovnává – ona uhlazenost nicméně odlepuje diváka od filmu. ____ Plusy: A, Film velice umně napojuje vnitřní děj na historický rámec. Tedy skutečnost, s níž řada velkolepých fresek výrazně zápasí, výsledkem čehož je problematická motivace a jednání postav na půdoryse anonymního, „vzdáleného“ dějového pozadí. Tady ta vazba funguje, ostatně revoluce jde vždy odspoda, od proletariátu, a celkovému provázání pomáhá i dvojí opozice postav: postava-svědek (protagonista) / postava-konatel (antagonista). Bylo to o to složitější, že Pasternak chtěl čtenáře hlavně přesvědčit o tom, že je nutné udržet si vždy čisté svědomí, lásku k životu, ke svým blízkým a k víře, a tahle idea směřování k postavám, nikoliv od nich, nůžky mezi pozadím a postavami potenciálně notně rozevírala. B, Druhým kladem je dokonalé střídání hudby pocházející z vnitřního světa (zdroje uvnitř filmu) a hudby filmové. Navíc některé techniky jsou převzaty přímo z románu, kdy jedna postava hovoří klasicky a druhá přes voiceover (tedy mluví, přestože mlčí). C, Klaus Kinski... více netřeba dodávat. D, Film není angažovaný, ani křiklounský, což rozhodně není nic samozřejmého, uvážíme-li, že román patří mezi klasické disidentské čtení - hlas svobody z tehdejšího sovětského svazu - a samotný Pasternak se musel na nátlak sovětských orgánů zříct Nobelovky. ()
Nesporně jeden z nejlepších filmů z občanské války v Rusku, který ukazuje ruskou společnost v dobách revolučních. Není možné zapomenout vše prožité v tomto filmu, hlavně pro ty kdo chtějí znát pravdu o ruském národu v dobách bezpráví a strádání, kterým Rusko prošlo, román od Borise Pasternaka, který byl námětem pro film Doktor Živago, má pravdivý, neidealizovaný obraz sovětské země. Osud hlavního hrdiny Živaga je dramatický, ale malinko to kazí moc uhlazené tváře a dobře vypadající postavy filmu. ()
Monumentální epos s deprimující atmosférou, který i přes značnou délku diváka vtáhne do příběhu a vyplivne jej až po závěrečných titulcích. Strastiplná životní pouť lékaře v porevolučním Rusku je korunována skvělým herectvím Omara Sharifa, krásnou hudbou i výpravou; režisér se převodu slavné Pasternakovy literární předlohy na filmové plátno zhostil na výbornou. Dojemné romantické drama, kterému čas nijak zvlášť neubral na lesku.. Proč tedy nehodnotím plným počtem? Mám takovou charakterovou vadu: já na tu romantiku jaksi moc nejsem... 80% ()
Galéria (214)
Zaujímavosti (43)
- Po prvním uvedení do kin bylo prodáno více než 600 tisíc kopií filmového soundtracku. (Ajka1)
- Scéna, kde Lara (Julie Christie) dá facku Kamarovskému (Rod Steiger), který ji facku oplatí, se neodehrála přesně podle scénáře. Herec jí oplatil facku pouze při natáčení a překvapená reakce Christie byla tudíž skutečná. (Ajka1)
- Zamítnutými alternativami pro roli Lary (Julie Christie) byly Yvette Mimieux a Jane Fonda. (Ajka1)
Reklama