Terapie - Série 2

Druhá série se mi líbila o něco víc než první - měla míň dílů a pacienti byli líp obsazení, skoro jako by se někdo snažil napravit řadu nedostatků jedničky (Magálová začala například mluvit slovensky a nedávali na ní pořád záběr, jak přikyvuje a dělá chápavé grimasy). Pořád jsem měl stejně pocit, že se v nich děj moc nevyvíjí (postavy se pořád hádají na ten samý způsob a pak najednou obrátí kvůli tomu, že série končí a zdrhnou všechny najednou). Těžko soudit, jak moc se musel český tým držet předlohy, ale je příšerný sledovat, jak očividně inteligentnější herci typu Švehlík mladší a Winterová hrají hádavé české průměrňákovy, kde jsou tvůrci trochu mimo ohledně trendů nebo výplat (éra emo/goth už byla mimo v roce 2013 a chtěl bych vidět týpka ze supermarketu, co každý týden vyplázne s úsměvem přes litr za terapii). Divácky bylo dost únavné sledovat všechny ty hysterické agresivní cvoky při terapiích včetně Rodena útočící na své terapeuty (ale u toho už jsem byl z první série zvyklý). Co se týče kladů, velmi osvěžující mi přišla postava Ornesta a nějaký její postoj k disidentství a podnikání po revoluci, skoro to vypadalo, že tím bude řečeno něco navíc, co se ale nakonec povedlo spíš jen pomocí ezo dcery. Taky bych asi tvůrcům naznačoval, že by bylo chytré, kdyby nějaká postava ukončila terapii třeba v půlce série a místo ní přišla jiná, aby se trochu nabourala jistota, a zbytečně se neroztahovaly příběhy, které se v podstatě posunou sotva třikrát z celkových sedmi terapií. (23.09.2019)

Je to seriál, který nutí k zamyšlení. I divák prochází jistou terapií, protože se v některých příbězích musí sám poznat. Herci většinou předvádějí velmi dobré nebo aspoň slušné výkony. Hrdinové se vyvíjejí s tím, jak postupně odhalují své životy i motivace. Jenomže občas postavy zašustí papírem a místo přirozených nejednoznačných lidí se projeví jako schématické postavičky napsané podle omletých klišé. A někdy sklouznou až ke karikatuře (bohatý podnikatel, ambiciózní právnička). (19.04.2017)

Po zhlédnutí všech dílů si člověk řekne, proč na to vlastně koukal? Vždyť se nic nevyřešilo, v podstatě nikomu nepomohl, hlavně ne sám sobě. Navíc mi Roden jako psychoterapeut přijde hodně nevyrovnaný a občas i neprofesionální, když si klienty někdy pouští až moc k tělu. Navíc je to celé tak strašně vážně laděné, tak temně, až je to někdy směšné. (26.02.2014)

Pořád si drží stejně jako I. řada svojí kvalitku, ale mě osobně se líbí méně hned ze dvou důvodů - 1) s předchozími případy se dalo více ztotožnit, ty nové jsou spíše extrémy a za 2) Roden tu má ještě více tragičtější a submisivnější postavu než minule a už trošku působí nevěrohodně - víc jako pacient než terapeut.. Kdy bude další řada? :-D (09.01.2014)

Druhá řada už je "jen naše," líbila se mi podobně, jako ta předchozí, styl Terapie, to mluvení a přemýšlení o lidských osudech mám zkrátka rád. Navíc se jeden z problémů Marka Pošty (otec), dotkl i mě osobně. Nejvíc jsem si užil postavu Charváta, jak kvůli Jiřímu Ornestovi, který v posledních letech života moc dobrých rolí v televizi nedostával, tak proto, že jeho charakter je v podstatě protipólem tohoto herce. Tomu se říká protiúkol! 70%. (21.12.2023)