Zložka 64

Tohle se pánům na severu povedlo ve velkém stylu a přiznám se, že jsem si během filmu několikrát ustříkl blahem. Duo detektivů postupně vykrystalizovalo v rámci této (snad jen dočasné) tetralogie v jedny z největších sympaťáků, jací kdy byli k vidění. Nejvíce ze všeho však cením příběh, ze kterého je jasné, že se nejedná o nějakou sekvenční patlaninu načmáranou na hajzl papír při pravidelném raním sraní, nýbrž o dokonale promyšlenou mnohovrstvou záležitost, kde spolu spousta věcí tak rafinovaně a krásně souvisí, že se scénáristům musely rodit nápady na jednotlivé dějové linky a zvraty tak nějak paralelně, jinak nepovažuji za možné vymyslet tak dokonalé spoje. Nesmírně si vážím toho, že tento dvouhodinový thriller začíná skutečně v čase 0:00:00 a celé dvě hodiny si drží totálně strhující tempo a já byl naprosto polapený v sítích tohoto luxusního děje s úžasně napsanými i zahranými postavami. Celé je to ke všemu nesmírně emotivní, ale přitom film netlačí na pilu a nikdy se nepřehoupne do jediného náznaku sentimentu. Naprosto citlivě tvůrci odhadli hranici. Nejvíce jsem si to užil při scénce na lodi, kdy jsem porušil pravidlo, že krásní a drsní muži nepláčou a cosi mi padlo do obou očí. Dokonale mi sedlo do noty i znovu nesmírně zajímavé téma, které snímek zpracovával a inspirace skutečnou událostí je poté už jen tou třešničkou na znamenitém dortu. Nemám co vytknout a pálím plný počet. (11.03.2020)

„A keď som sa vedľa neho ráno zobudila, pochopila som, že som všetky tie roky premrhala.“ Zložka 64 má v sebe niečo strašne nebezpečné a temné. Nečudujem sa, ak ju niekto pokladá za najlepší diel série. Oslovil ma silný príbeh o silných témach, založený na psychopatických magoroch, ktorým preplo v mozgoch a začali si myslieť, že sú čosi viac. Okrem toho snímka ponúka mrazivú atmosféru, sympatický kasting, pôsobivé scény, dobré twisty a v neposlednom rade ma zasiahol záver, ktorý naznačuje definitívny koniec, hoci v kútiku srdca dúfam, že ešte niekedy do zatuchnutého Oddelenia Q zavítam. (02.07.2019)

Seveřané se vrací už se čtvrtou knižní předlohou natočenou dle bestselleru od Jussiho Adler-Olsena a k tomu opět výborná dvojice Nikolaj Lie Kaas a Fares Fares. Naštěstí netřeba znát předešlé díly, aby si divák tenhle užil. V bytě za zdí naleznou po dvanácti letech tři mumifikované těla sedící u stolu s vnitřnostmi na stole, ale případ sahá daleko do větších a složitějších končin. Velmi napínavé, dobře zahrané, filmařsky silně natočené, zvraty v závěru působivé a atmosféricky správně pochmurné. Tohle seveřanům opravdu jde a když je k dispozici atraktivní látka jde to samo.80% (27.02.2019)

Rozhodně nejdospělejší snímek celé série. Řeší se mnohem více vztahy mezi postavami a na povrch vyplouvají aktuální sociální témata. Samotný případ není z hromady podobných zaměnitelných zápletek, ale regulérním píchnutím do vosího hnízda. Tahle vážnost a dospělost však upadá ve fádním finále, kde veškerý punc originality a vážnosti ztrácí. Posledních několik minut v nemocnici mnohem spíše připomíná vykalkulované akční snímky let dávno minulých než uvědomělý čtvrtý díl skandinávské kriminální série. Moment, kdy hlavní záporná postava v monologu vysvětluje co bude dále následovat, je směšnou scenáristickou zkratkou, která je trnem v patě celému snímku. Oproti předcházejícím dílům tu také chybí vnitřní tenze a napínavá druhá polovina. Je to dáno tím, že spravedlnost a sociální aspekt tu převzaly otěže od prosté záchrany lidských životů. Vyšší předvídatelnost děje celku též nenapomáhá. Je tedy otázkou zda divák více ocení dospělé téma Složky 64 nebo dravost a jednoduchost předcházejících dílů. (24.04.2020)

Prípady Oddelenia Q na mňa zatiaľ vždy poriadne zapôsobili. Páčili sa mi všetky diely a dával som na tento film vysoké očakávania. A som vďačný, že môžem povedať, že "Journal 64" zatiaľ pokračuje v nastavenej latke a ponúka nám ďalší skvelý krimi thriller aký som očakával. Nemôžem povedať, že by to bol môj najobľúbenejší diel, ale rozhodne to bol diel, ktorý som si maximálne užil. Z cesty odstránim len jedno vážnejšie mínus a tým je skutočnosť, že si počas sledovania snažím sám tie záhady trošku rozplietať. A mal som určité teórie, ktoré sa mi postupne jedna za druhou začali potvrdzovať a tým pádom som ostal z toho trošku sklamaný. Začínalo to byť jemne predvídateľné, no na druhú stranu sú to také veci, ktoré človek asi od toho aj chce očakávať. A preto to nie je vyslovené sklamanie. Som radšej ak som dokázal niečo odhaliť a rozmotať tak, že mi to dávalo zmysel, ako keby som to neodhadol a nedávalo by mi to zmysel. Hrdinovia sa nezmenili a sú stále super. Carl Morck je podľa mňa fantastický a Nikolaj Lie Kaas podáva opäť vynikajúci výkon. Verím mu to v každej scénke. Fares Fares je tiež vynikajúci. A vždy mi to bola najsympatickejšia postava v týchto filmoch. O to je zaujímavejšie, keď sa to pre neho začne stávať dosť osobné a ukáže aj svoju agresívnejšiu stránku. Potom je tu zloduch filmu, ktorý je podľa mňa jeden z najlepších fimových zloduchov, čo som kedy videl. Jeho plán je veľmi diabolský a jednoznačne vie byť desivý a silný. A to z neho robí skutočne poctivého nepriateľa, ktorý dá naším hrdinom zabrať. A potom sú tu flashbacky do roku 1961, kde dostaneme viac informácií ohľadom toho, čo viedlo k jednotlivým udalostiam. A sú spracované veľmi dobre. Keď to budete sledovať pozorne a dáte si dve a dve dokopy, tak potom podľa mňa tiež vylúštite prípad a funguje to. Nakoľko ide o thriller, aké je tu napätie? Boli momentky, kedy som mal obavu, čo sa reálne našim hrdinom stane a či sa z toho reálne dostanú. To je skutočne veľmi dobrý spôsob, akým ma zaujať a funguje to skvele. V tomto ohľade som spokojný. Po všetkých stránkach skvelé filmové spracovanie príbehu, ktorý som síce nečítal, no rozhodne ma zaujal a bol som z neho nadšený od začiatku do konca. Ak plánujete ďalšie filmy, sem s nimi. Neviem sa dočkať. Hodnotenie: A (19.01.2019)