Hotel Mumbai

Podařený snímek po všech stránkách, jenž nabízí strhující podívanou, která je založena na skutečných událostech. Popravdě jsem o tomto teroristickém útoku doposud nevěděl. Tudíž jsem rád, že jsem si zase o malý kousek rozšířil obzory. Co říct k filmu. Rozhodně se s tím tvůrci nepárali, na takové nepříjemně realistické ztvárnění jsem asi nebyl stoprocentně připraven, většina scén se mi zaryla do paměti svým nekompromisním podáním. Jednoduše se mi dělalo špatně jen ze sledování činů, kterých se tato skupinka teroristů v hotelu i mimo něj dopouštěla. Také mě překvapilo, že i po hodinovém budování charakterů mnoha postav se všechna ta snaha najednou hodila do koše a ten hrdina či hrdinka prostě zemřel. Jako přímo mě to šokovalo, nebudu vám lhát. Konec si zasluhuje obrovský palec nahoru, takový pocit zadostiučinění jsem již nějaký ten pátek u žádného filmu nezažíval. Ale kromě tohoto samotného odporného činu mě udivovala ještě jedna věc.....a to ta infrastruktura policejních jednotek v Indii.......fakt jsem jen kroutil hlavou. Lepší organizovanost a hlavně nečekání na záchranu až z DILLÍ mohla tehdy zachránit více lidských životů. Alespoň doufám, že nyní to tam v tomto ohledu vypadá lépe. Za mě dávám 85 % (03.07.2019)

Neskutečně syrově natočený thriller zachycující jedno výbušné odpoledne v hotelu v Bombaji. Thriller, který šokuje hned na několika úrovních. Každý evropský divák jistě musí žasnou nad neexistující bezpečnostní složkou ve významném hotelu. Terorismus v nejryzejší podobě, kde nemilosrdně vraždí fanatičtí přisluhovači režimu takřka dětského věku. Neskutečně autentická psychologická hra roztočená na dvou hodinách stopáže, kdy nikdo nesundal nohu z plynu. 2 hodiny plné napětí. Nad tím vším jeden fantasticky hrající Dev Patel, jehož permanentně vystrašený výraz v očích mu zkrátka nelze neuvěřit. [85 %] (05.09.2021)

Nenudil jsem se, ale nijak mě to nebralo. 1) S pragmatickou názorností vidíme, co jsou teroristé zač - zmanipulované oběti výplachu mozků pocházející zpravidla z chudého prostředí. O jejich manipulátorech se nedozvíme nic._____ 2) Film se mě nijak emociálně nedotkl. Postavy mi byly šumafuk, jejich utrpení jsem pociťoval stejně, jako kdybych pod mikroskopem sledoval, jak vir požírá bakterii._____ 3) Za pozornost stojí i neschopnost indických úřadů účinně a hlavně včas zasáhnout v největším (!) městě země. Ale kdo spolupracuje s Indy (například ajťáci), tak ho tento fakt asi nepřekvapí._____ 4) Zaujal mě pěkný Amandeep Singh (terorista v béžových kalhotách Imrah). Pochází z Ludhiany v Pandžábu, kde stále bydlí a získal bakaláře ve stavebním inženýrství. Nyní dělá modela na módních přehlídkách, v reklamách a hraje - Hotel Mumbai je jeho druhý celovečerní film. Práce ho zavedla i do USA, Austrálie či na Nový Zéland._____ 5) Z filmu si odnáším jedno poučení: ověřil jsem si, že na Sikhy je spolehnutí._____ 6) Výstižný koment: rikitiki***, Wacoslav1***, camppix***, Lacike**. (24.02.2020)

Protáhlé, ale strhující drama, které není z velké části zcela příjemným filmovým zážitkem. Spousta postav tu brutálně umírá ve zcela běžných situacích. Je to film, který nemá nijak ucelený děj, nemá hlavního hrdinu a vlastně se ani nic pořádného nedozvíme o daných postavách, které snímek sleduje. Každopádně ten film divácky naprosto usadí. Už od prvních minut doslova šokuje absolutně nepředstavitelnými či neuvěřitelnými scénami. Opravdu je možné, aby se tohle stalo? Ale ano, je a svět s něčím takovým už má nejednu zkušenost. Z filmového hlediska ale jinak nejde o výjimečné dílo. Žádné hlášky, žádný humor, žádná nadsázka, žádné umění, nic. Jen dramatická událost sledující kamerami, a to je vše. V jednoduchosti je síla a tady to platí dvojnásob. Empatický zážitek plný emocí je zaručen. A když se na to podíváme z reálného hlediska, mějme na paměti, že něco takového se v dnešní době může stát kdekoliv komukoli a kdykoliv... /80%/ (22.03.2024)

V totálne najľudnatejšom indickom meste-Bombaj (pre zaujímavosť ide o štvrté najľudnatejšie mesto na svete) sa 26. novembra 2008 odohrala séria koordinovaných, teroristických útokov s cieľom pozabíjať (zmasakrovať) čo najväčší počet ľudí, lebo hlavné motto každého násilníka znie: „Čím viac, tým lepšie” ! Sekundárne sa zamerali na luxusný Taj Hotel, v ktorom sa nachádzalo prinajmenšom tisícka hostí a stovky zamestancov. A austrálski tvorcovia o tom nakrútili dych-vyrážajúci film, ktorý si nikdy nekladie servítku pred ústa a všetko servíruje s priam naturalisticky-dokumentárnym nádychom, akoby ste sa tu ocitli na vlastnej koži, čo by ste určite, a to mi naozaj verte, nechceli prežiť ani vo svojej najtemnejšej nočnej more s Freddym Kruegerom. _ Austrálčan (režisér) Tony Maras sa zameriava na vývoj udalostí práve v tejto mohutnej stavbe, úctihodnej svojimi rozmermi, v ktorej sa dá teoreticky ukryť pred nebezpečenstvom, ale ani to nie je vždy zažehnané... Títo lotri sa nezastavia pred ničím, a tak treba dostatok šťastia, aby jednotlivec vôbec odvrátil ich pozornosť... _ Od úvodnej sekvencie, keď prichádzajú na člne, vstúpia na pevninu (pôdu), tak už veľmi dobre viem, že odteraz nastáva peklo na zemi, ktoré potrvá niekoľko hodín, pričom sa stávam určitým svedkom šialeného a brutálneho masakra, ktorý nemôžem nijako zastaviť a ovplyvniť. Vždy prídu tam, kde to človek najmenej očakáva, a preto sa stáva na moment úplne paralizovaným, ale i napriek tomu s veľkým dôrazom na prežitie. Videl som strašne desivú realitu, na ktorú sa prizerať bolo extrémne depresívne ! SurovÉ, RealistickÉ a MrazivÉ, tak tieto prídavné mená presne vystihujú, aké to celé je... PS: Záverečný útek po schodoch je neuveriteľne deprimujúci, no s nádejou na záchranu. (Dev Patel bol exceletný a strhujúci). (24.08.2019)