Švýcarák

Hele, tak tady je ten důvod, proč vstávat v 6 ráno do fronty na lístky, sedět na karimatce před zavřenou kasou dvě hodiny předem a chroupat včerejší rohlík k snídani. Švýcarák je emotivní bomba zabalená v jednom z nejoriginálnějších obalů. A uvnitř je pak ještě schovanej zásadní důvod, proč miluji film. Ať to nikdy neskončí a ať rozbaluji do nekonečna a ještě dál. Prďte ještě hodinu. Zajímavá věta. Vždycky jsem doufal, že tohle někdy napíšu na csfd...ok, jedu dál. Bál jsem se situace "zručně nastříhanej trailer a pak prázdno na plátně", ale jsme jinde. Jsme tam, kde jsem ani nedoufal, že se Swiss Army Manem budu. Ty nejemotivnější scény trailer ani nenakousne. To si pak dožerete až v kině na sedačce. Hned vedle dalších úchylů, co hledají štěstí v poličce "bizár", protože tahle polička byla vždycky jediná nezaprášená. Chcete se bavit o tom, že Paul Dano i Daniel Radcliffe už nikdy nebudou stejní? Vždyť ani já už nemůžu bejt stejnej, ani Jurský park nemůže. Chcete se bavit o nejlepším letošním soundtracku? Lá dá da! Lá dá da! Mně je to jedno, chroupu rohlík a vím, proč miluju film. #kviff2016 (06.07.2016)

No jak tak koukám, leckomu tu jako námět k filozofování o životě stačí prdění a Radcliffova erekce. Neřadím se k puritánům, rád ochutnám lecos, ale tohle bylo prostě za hranou. Skvěle to vystihla holčička na zahradě slovy: ,,to je odporné'' ! Radcliffa nesnáším, ale snad bych ten jeho brýlatý (navíc nazelenalý) xichobličej skousl. Tohle ale prostě nešlo. Marně jsem hledal kousek vtipnosti. Ne.. nebudu tu tedy pět ódy nad netradičním pojetím robinsonády s mrtvolou (útěku ze světa lidí), či polemizovat zda je hlasité prdění na veřejnosti zdravé. Tohle prostě nemělo vůbec vzniknout. A jestli někomu stačí vidět představitele Haryho Pottera v roli prdícího skůtru, tak mně tedy rozhodně ne! Nechápu Redforda, že tohle na jeho fesťáku získalo cenu! Svět je fakt poslední dobou nějakej divnej... Hrdě se přidávám k Verbalovi a jeho hodnocení. - ODPAD (18.10.2016)

Někteří lidé mají úžasnou fantazii, která jim umožňuje vytvářet dokonalá a zábavná díla. A pak jsou tu ti zakřiknutí vyšinutí homokokoti, co dokáží akorát tak uplácat ze zvratků, hoven a žluklého spermatu otravná až bolestivá psychopatologická megasvinstva, na nichž by si nejeden začínající psychiatr levou zadní sfoukl dizertačku. Já vím, každé zboží má svého kupce, a když se pozorně zadíváte na zdejší fotografii pana Šajsnerta, toho „famózního scénáristy a režiséra“, musí vám být hned jasné cílové publikum a také většinová skladba místních „filmových kritiků“. Opět červená čísla místo hnědých a já jsem znovu xmrti vyděšený! Ano, partička umaštěných, olysalých či olupených ufonů s extraordinérní percepcí abstraktně metaforických patopodobenství se zase jako každoročně vydala do Varů zaprdět nějakou tu projekci, v potemnělém sále si romanticky vzájemně nahmatala svá nevyvinutá přirození a kromě ulepených dlaní si tak odtamtud odnesla i spousty nevšedních esoterických zážitků z natolik obskurní velesračky, že má po ní soudný heterosexuální divák s nohama na zemi chuť na pár panáků čistého metylu, aby už nic takového nemusel v životě vidět znovu. Představte si, že se Tery Malík vydá s Iňáryjem na gejpárty, na rozjezd počichají trochu ředidla, vytuní to smaženicí z lysohlávek, pro perfektní navození „tvůrčí“ nálady si ještě píchnou Okenu a v tom kreativním opojení vydáví fantasmagorické preludium pošahaného sebevraha, neotřelé jako čerstvě posraná prdel a plné natolik existenciálně závažných pouťových mouder, že chudákovi frustrovanému škaredému panici po zhlédnutí nezbyde nic jiného, než mezi mačkáním jebáků a neurotickými záškuby měkkých tkání přemoudřele pokyvovat hlavou. Takže, jestliže nejste jedním z těch do zchytření masturbujících „snílků“, blahoslaveně šťastným majitelem mentální poruchy, fanouškem hnijícího Heryho Potrata či závodů motorových mrtvol s přeprďovanými dvoutakty, neumlátíte-li se smíchy při pohledu na někoho, kdo vyprděným kamenem zastřelí medvěda, nebo pokud prostě jen nemáte doma místo na boudičku pro slepeckého labradora, vyhýbejte se tomu důsledněji než vytahování nervů z osmiček bez umrtvení. To je totiž proti této odporné, trapné, nudné a vymatlané ultrapičovině naprosto bezbolestná, povznášející a obohacující zkušenost! Ač se to zdálo nemožné, Birdman tímto klesá na druhé místo a nejsmradlavější odpad, jaký jsem měl to ponížení kdy udělit, má zaslouženě nového majitele. Mučivější audiovizuální teror už si opravdu nedovedu představit! (02.10.2016)

Vtipné a divné. To druhé víc. Já hned od začátku tušila, že když v tom hraje Paul Dano, že bude hrát divného týpka - a taky že jo. Depresivní asociál, co musí najít smysl života - a pomůže mu v tom mrtvola Daniela Radcliffa (který je tu hodně fajn). Originální jsou ty homoerotické chvilky, které nemusí být každému příjemné. Ale zvlášť Radcliffe i tyhle trapnější momenty zachrání svým roztomilým hereckým projevem (ano, ačkoli hraje mrtvolu, tak opravdu hraje!). 60 % (16.01.2017)

Tak takto osamelo sa cíti dnes obrovské množstvo mladých a nielen mladých ľudí. Každý si vytvára svoj vlastný, opustený ostrov so svojim iluzórnym svetom a je mu v ňom dobre. A keď je ten človek pre ostatných divný, čo je vlastne dnes každý voči každému, máme tu takých neviditeľných ostrovov miliardy. A ešte je to aj o sile priateľstva, pretože sám sa existovať nedá. Dvojica "divných" režisérov nám pohľad na dnešný svet neukazuje prostredníctvom realistickej drámy, ale cez vysoko metaforický fikčný svet, ktorý nevyžaduje exaktné pochopenie jeho pravidiel. Pretože naše vnútra sa tiež nedajú plne pochopiť a vysvetliť ostatným. Občas trochu patetické, sentimentálne a tak povediac cez čiaru, ale aj to je súčasťou tej bizarnosti. Škoda, že v kolonke hrajú je viacero mien, považujem to za spoiler čiastočne ničiaci zážitok z filmu. (23.09.2016)