Réžia:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrajú:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (viac)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(viac)Videá (2)
Recenzie (420)
Popravde, nie som veľký fanda snímkov z éry nemých filmov (až na Chaplina a grotesky). Musím však uznať, Metropolis má svoj štýl a potenciál po vizuálnej stránke ohromiť diváka, hlavne keď uvážime že film má už 90 rokov. V tých časoch museli ľudia popadať na zadok. Na druhú stranu ale obsahová stránka ma moc nenadchla a ani herecké výkony neboli také výrazné, ako napríklad v snímku Utrpenie panny Orleánskej (1928), kde ma Maria Falconetti doslova pripútala k obrazovke. Čo sa týka hudby, nebola zlá, ale vedel by som si predstaviť aj lepšiu. Celkovo som však spokojný, najmä vďaka obrazu a na tú dobu nadčasovým trikom, skvelá práca. 70/100 ()
Ech, nějak nevím, co jsem na METROPOLIS kdysi viděl, že jsem mu dal 5 hvězd, po druhém zhlédnutí jdu o dvě hvězdy dolů, ten film mě nově strašně sral. Samozřejmě, že je to naprostá klasika a spousta věcí tam vzbuzuje nekonečný obdiv, protože uvážíme-li, v jaké době to bylo natočeno, blá blá blá - design města, robotky, strojů, interiérů, triková stránka - scéna s přeměnou robotky v dvojníka Marie je zcela úchvatná! - davové scény, expresionistické herectví, a co já vím ještě, to vše je úžasné... Ale navzdory tomu, že jsem viděl nekompletní verzi (dlouhou necelé 2 hodiny), přišlo mi to strašně dlouhé (resp. zbytečně natahované a strašně statické) a dějově pitomoučké a naivní - člověk se prostě musí smát té představě města, které je rozděleno na privilegovanou horní část (o které se zde bohužel nic neříká) a utiskované podsvětí (zaplněné vykořisťovanými otroky), přičemž to celé řídí jediný (!) cápek v kanclu plném směšným čudlíků, které dělají bůhvíco, zatímco jeho (ne)zdárný synek dojde sociálního prozření, a stane se prostředníkem mezi hlavou (jeho otec) a rukama (dělňasové). Kdyby to byla čistá sci-fi na způsob TOTAL RECALL, bavilo by mě to víc, takto mě to kvůli té antiutopické politické omáčce strašně otravovalo a snižovalo dojem z jinak fantastické filmařiny, škoda. V jistém smyslu je to jistě revoluční film, ale mezi mé oblíbence ho určitě nepočítám. ()
Absolútna fantasmagória! Svojho času som napísal, že 12 rozhnevaných mužov je najlepší film, aký bol kedy natočený. Za týmto názorom si stále stojím, no Metropolis ním silno otriasol. Veľkolepé, unikátne, majstrovské umelecké a myšlienkové veľdielo a zároveň revolučná sceince fiction, ktorá trpí akútnym nedostatkom dôstojnej konkurencie naprieč dejinami svetovej kinematografie. Legendárny snímok kultového nemeckého režiséra Fritza Langa, ktorý predstavil užasné myšlienky a obrazy futuristického veľkomesta, ktorým sa žáner v nezmenenej podobe inšpiruje do dnes, hard dystopie a útlaku (dnes už až príliš klišé rozprávky o kontraste nechutného bohatstva a hojnosti s chudobou a špinou najnižších vrstiev), vytvorenie človeka - stroja ako aj sedem srmteľných hriechov, myšlienka, že na fungovanie stroja (skupiny, spoločnosti...) musia všetky súčasti spolupracovať v rovnováhe, prirovnanie k Babylonskej veži... a k tomu pomézna hudba Gottfrieda Huppertza a Abela Korzniewskiho a katastrofický záver, ktorý mu môže závidieť aj Cameronov Titanic. Lang si vyslúžil môj neskonalý obdiv. 100% ()
Todle se hodnotí velice těžko... V každém případě se musí vyzdvihnout vizuální stránka filmu, která, navzdory datu vzniku filmu, je naprosto na skvělé úrovni (a to myslím i z dnešního hlediska). Na druhou stranu ovšem celkový dojem kazí "herecké" "výkony".Chápu, že k tehdejší době toho Teatrální přehrávání prostě patřilo, ale dnes je to nekoukatelné... Celý film sem se těšil na Avízované "zjevení sv. Jana" které se nekonalo... Verze kterou sem viděl měla přesně 2 hodiny.. slyšel sem že existuje verze, která má hodinu a půl, 140 minut,, 153, 210 (to sem fakt čuměl...) kdo se v tom má vyznat.. Co se dá dělat, Sv. Jana sem se nedočkal ale pasáž o Babylónské věži (a nejen ta) je prostě úžasná, a kůli ní, a pak taky kůli úžasné schopnosti Langova týmu natočit opravdu strašidelné, a depresivní záběry, těch 5 dávám.. ale musím, byť je to ode mne barbarské, podotknout, že Anime verze z roku 2000 mne bavila mnohem víc... ()
Metropolis je dnes oprávněně ta nejklasičtější klasika. Když pominu poněkud utopistický děj (scénář napsala podle své knihy tehdejší Langova manželka. Filosofie jejího literárního počinu odpovídala své době, ale již tehdy byla kritikou naprosto odsouzena.), zůstávají i po téměř osmdesáti letech od svého vzniku vynikající triky. Znám mnohem mladší filmy, jejichž triky dnes působí směšně, v lepším případě nostalgicky. To rozhodně není případ Metropolis, z které čerpá snad každá druhá sci-fi, co kdy byla natočena. ()
Galéria (119)
Zaujímavosti (82)
- Plakát k filmu se stal v roce 2005 nejdráže prodaným filmovým plakátem v historii, sběratel za něj zaplatil 650 tisíc amerických dolarů. (TheSlezy)
- Verze filmu z roku 2002, která je pokusem o rekonstrukci v jeho původní podobě, vznikla péčí německých expertů, kteří film pospojovali z dochovaných fragmentů. Chybějící pasáže nahradili mezititulky, případně fotografiemi. (cariada)
- Pro výrobu kostýmu robota byl udělán sádrový odlitek těla herečky Brigitte Helm. (Alfréda)
Reklama