Réžia:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrajú:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (viac)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(viac)Videá (2)
Recenzie (420)
Výborný film, naprosto dokonalá vizuální stránka přebíjí i hodně dobrý děj. Některé scény jsou opravdu dechberoucí (oživování robotky nebo smrtka máchající kosou). Samozřejmě že k tomu patří přesná hudba. Herecké výkony jsou takové naivní (jak je u těhle filmů zvykem) ale opravdu se tam hodí. Prostě skvělá podívaná. ()
Metropolis je dnes oprávněně ta nejklasičtější klasika. Když pominu poněkud utopistický děj (scénář napsala podle své knihy tehdejší Langova manželka. Filosofie jejího literárního počinu odpovídala své době, ale již tehdy byla kritikou naprosto odsouzena.), zůstávají i po téměř osmdesáti letech od svého vzniku vynikající triky. Znám mnohem mladší filmy, jejichž triky dnes působí směšně, v lepším případě nostalgicky. To rozhodně není případ Metropolis, z které čerpá snad každá druhá sci-fi, co kdy byla natočena. ()
Scénář: Fritz Lang .. Opravdu těžké hodnocení. Film jsem chtěl vidět na velkém plátně a to se mi povedlo až teď nedávno v rámci Projekt 100 2005, bohužel ale jen verze „118 minut“ a s německými mezititulky, kterým jsem nerozuměl. Hodnocení a zážitek s filmu také sráží ta blondýna co seděla za mnou a většinu projekce se hloupě smála.. musím sice uznat, že to chvílemi opravdu působilo velmi groteskně, ale ať si vyzkouší hrát v němém filmu, kde musí výrazem obličeje a pohybem zvládnout vše. Ovšem technické zpracování filmu je skoro nepopsatelné! Velmi mrazivě působící střídání zubožených dělníků a i na dnešní dobu stále nadčasové ztvárnění města Metropolis je dechberoucí a něco na co se nezapomíná.. Dávám 4*, ale spíše je to na 90% a určitě si nenechám ujít chystanou kompletní DVD verzi.. ()
Nadčasová filozoficko - socialistická a nábožensky - futuristická záležitosť, ktorá svojou otvorenosťou a dejovou mnohovrstevnatosťou maximálne vyrazí dych. Dokonale rozkúskovaná problematika v každom ohľade, v každej téme, ktorá núti k zamysleniu sa nad ľudskou existenciou. Futurizmus a science-fiction ma položili na lopatky, hudobný orchester nahrádza to, že film je ,,len" nemý. Z Metropolisu som úplne ohromená, aj keď som videla, bohužiaľ len zostrihanú verziu. ()
Bolo mojou povinnosťou vidieť tento film, o ktorom sa zmieňuje každá kniha o dejinách filmu. To je súčasne jediný jeho prínos pre mňa. Nepopieram, že oceňujem jeho výtvarnú stránku, istú nadčasovosť, zaujímavé pasáže, ale to všetko bolo rozriedené všetkými neduhmi nemého filmu. Nikomu nezazlievam, že podľa svojho najlepšieho vedomia a svedomia dal filmu plný počet hviezdičiek, iba si tak v duchu prajem sedieť vedľa nich pri projekcii dlhšej verzie v kine (ktorú som videl ja) a sledovať nie film, ale ich nadšené tváre. ()
Galéria (119)
Fotka © Universum Film A.G. (UFA)
![Metropolis - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/158/001/158001934_bcfa96.jpg)
Zaujímavosti (82)
- Herbert George Wells bol autor sci-fi románov ako "Stroj času". Ten Langa ovplyvnil natoľko, že poňatie svojho Metropolisu na chudobnú dolnú časť mesta a bohatú hornú časť prevzal práve z tejto knihy. Wells o filme vyhlásil, že je „hlúpy, ale takým tým zhubným spôsobom hlúposti.“ (Raccoon.city)
- Na scéně stavby Babylonské věže se podílelo 1000 komparzistů, kteří měli za příkaz oholit si hlavy. Scéna se točila venku a komparzisté tahali skutečné kmeny stromů. Mnoho z nich utrpělo četné popáleniny od slunce. Fritz Lang měl v úmyslu pro scénu použít 4000 komparzistů, ale producent Erich Pommer jich více nesehnal. (Alfréda)
- Závěrečná scéna na střeše katedrály se na pokyn režiséra Fritze Langa natáčela bez dublérů. Brigitte Helm, která hrála Marii, byla nucena ve výšce necelých osmi metrů nad zemí přeskočit ze střechy domu a chytit se provazu, který visel na zvonu katedrály. Při natáčení scény se zranila a z placu s pláčem utekla. (Alfréda)
Reklama