Metropolis

Viděl jsem jak starší neúplnou tak i novější verzi filmu. Tu pátou hvězdičku si film vysloužil především ve spojení s původní hudbou Gottfrieda Huppertze (přičemž kladu důraz na ono spojení). Hudbou vycházející z velké symfonické a operní leitmotivické tradice, která není ve kombinaci s němým filmem (a filmem obecně) nijak běžná. I bez obrazu by totiž svou zvukomalbou a motivy velkoleposti, lásky, zla, přátelství, revoluce či jednotlivých postav mohla fungovat jako jakási symfonická báseň. Pominu-li ono obrazové vizionářství, dostanu totiž typický nabubřele naivní příběh z pera They von Harbou, který v sociálním akcentu předčí nejedna obyčejná Chaplinova groteska. Nedávný nález prakticky všech chybějících částí filmu zacelil určitou fragmentárnost motivů a postav a posunul film více k dramatu a melodramatu, podobně, jako je tomu u pozdější Langovy "Ženy na Měsíci". (24.03.2007)

Společně s Kubrickovou Vesmírnou odyseou vizuálně nejdokonalejší a esteticky nejvybroušenější film, který znám. Fritz Lang dokázal své monstrózní dílo opatřit natolik dokonalým zevnějškem, že navzdory stárnutí technologií výsledek neztratil na svém magnetismu a sugestivitě ani malý kousek, ba naopak, ta zvláštní stará patina jen zesílila funkcionalistickou precizinost a gotický rozmach tvarů. Podání obsahu, pravda, už přeci jen trochu zestárlo, leč přece jen ono "prostředníkem mezi mozkem a rukama musí být srdce" je v důsledku neobyčejně naléhavé a aktuální. Výtečná vizuální stránka posiluje plasticitu prostředí – na jedné straně až rituální prostředí industrualizovaného srdce města, na druhé straně moderní a přepychové pozlátko. Drama střetu mezi proletariátem (podzemním jádrem města) a buržoazií (smetánkou z povrchu, vedenou bezskrupolózním Johem Fredersenem) je sice rozprostostřeno na plochu pro současného diváka až nezdravě rozsáhlou, nicméně neustávající invence a obrazová preciznost, která svou kompozicí i tvarovou znepokojivostí jasně odkazuje k vrcholnému expresionismu apeluje na divácký požitek a dráždí ty buňky, které dokáže stimulovat jen skutečná filmová lahůdka. Metropolis je formálně naprosto dokonalý film, které se současné rychlokvašky, v nichž navzdory hi-technologiím není ani náznak umění, mohou jen závistivě dívat na paty. Je to zároveň film, který má jasné a přesvědčivé poselství. Obě složky tvoří nestárnoucí klenot, který mám po každém shlédnutím raději a ke kterému pociťuji stále hlubší úctu. (03.04.2006)

Na hřbetech zvěcněných dělníků, pracujících hluboko pod zemí, je vybudována Metropolis, nejnádhernější město, které kdy Země nosila, s Novou Babylonskou věží jako dominantou dokládající pokrok lidské civilizace a krásu, již dokáže vytvořit. Kromě povrchové krásy impozantního města Lang nabízí bohatou obrazovou symboliku, promyšlenou do nejmenších detailů (dokonce i uspořádání intertitles), jejímž vrcholem je scéna usmiřování Boha – stroje s tváří příšery, zde zosobňujícího dravou kapitalistickou mašinérií, požírající těla dělníků – a pohled na dělníka, kterak se ze všech sil snaží obsluhovat stroj, jehož tempu musí nutně stačit. První hodina je fascinující a pouze jsem ohromeně zíral na Langovu řeč obrazů, jen lituji, že pak ustoupila o poznání doslovnějšímu výrazivu; strhující tempo si však udrží téměř až do konce. Metropolis není světem budoucnosti, ale (pouze?) soudobé současnosti s jejími nejaktuálnějšími problémy, kterou Lang kriticky reflektuje. Idealisticky odmítá násilnou revoluci a návrat k předsoučasnému; naopak chce navázat na to pozitivní, co doba nabízí. "Prostředníkem mezi mozkem a rukama musí být srdce", vyzývá k vzájemné spolupráci. ///// Součástí Masters of Cinema edice je mmj. vynikající 44 minutový dokument Der Fall Metropolis, vřele doporučuji. (Viděna restaurovaná verze z roku 2009.) (07.06.2007)

Ako ďaleko v čase je vznik Metropolisu, tak aktuálny je jeho varovný apell ! Obraz budúcnosti - teda dnešných dní prekvapivo presný. Davová hystéria, dôvera k šarlatánom všetkého druhu, masové dobrovoľné zotročenie, upieranie nádejí k náboženstvám hlásajúcim lásku - a od totálnej lásky k ničeniu nikdy nie je ďaleko, megapolis bez kúska zelene, bez elektriny odstavená spoločnosť, korporácia mála majiteľov vládnuca tisícom, svet hore/dole takmer nepriepustne oddelený, požiadavka na výkon ako prostriedok zotročenia tela aj ducha. Sústredenie na nosné myšlienky a vizuálne orgie zrejme spôsobilo trochu nerealistické zobrazenie medziľudských vzťahov, prešponovanie biblických, a mysticko-okultných motívov a symbolov a neúnosne dlhú presúvacio -naháňačkovú scénu v závere. Voči dielu ako celku ale vcelku nepodstatné chybičky. Film sa totiž ohromí umeleckým stvárnením všetkých zložiek, podporený veľkolepou výpravou a výtvarno architektonickými nápadmi z úplne inej doby. A tí herci !!! Neviem, neviem, či dnes by niekto tak presvedčivo stvárnil napr. dve podoby Márie. Nech je ako chce, jedno z vrcholných diel expresionizmu sa bohužiaľ nezachovalo v pôvodnej dĺžke a chýbajúca štvrtina spôsobila, že napriek výnimočnosti nemôžem dať hodnotiace absolutórium a stratenú piatu hviezdičku "venujem" všetkým skracovateľom, či upravovateľom pôvodných autorských nápadov. (24.10.2005)

Na tomhle filmu nejvíce překvapuje, že představuje vizi budoucnosti, která je tolik podobná těm, které známe i dnes. Blude Runner nebo Minority Report nám stále předvádějí totéž. Metropolis byl ale první. Ukázal nám ten důvěrně známý neútěšný svět přetechnizované budoucnoti už roku 1927. (O těchto a podobných retrofuturistických souvislotech jsem psala zde.) Pominete-li zbytečně melodramatický příběh, zůstává děsivá antiutopie, ve které se plouží robotizovanání dělnící jako trubci v "Úlu" od Pecinovského. Na jejich nahrazení roboty už se stejně pracuje. Pak už zbyde na světě místo jen pro onu horní vrstvu obyvatel žijících ve vysokých patrech onoho futurizovaného světa. Mezi mrakodrapy sice létají trochu neuvěřitelně letedla a nikoliv ornitoptéry či jiná fantastická vznášedla (To dnes působí jako roztomilý anachronismus), jinak by však nad architekrutou toho světa radostí zaplakal i Sankt Elia. Marná snaha je poznat, že Fritz Lang byl původním povoláním architekt. - Všem, kteří mají rádi tento film, bych však přeci ráda vzkázala, že nejen Metropolis je Langův mistrovský film. Je tu také Unavená smrt či temný noir M a mnoho dalších, které jsou myslím trochu neprávem ve stínu tohoto díla. (15.06.2005)