Réžia:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrajú:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (viac)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(viac)Videá (2)
Recenzie (420)
Výborný film, naprosto dokonalá vizuální stránka přebíjí i hodně dobrý děj. Některé scény jsou opravdu dechberoucí (oživování robotky nebo smrtka máchající kosou). Samozřejmě že k tomu patří přesná hudba. Herecké výkony jsou takové naivní (jak je u těhle filmů zvykem) ale opravdu se tam hodí. Prostě skvělá podívaná. ()
Co se týče vizuální stránky, je film pastvou pro oči. Lang pro film vytvořil úžasné scenérie. Pohledy na město jsou překrásné a kapitolou pro sebe jsou i úžasné speciální efekty. Zajímavě navržená je například i postava robo-člověka, nezapomenutelná je sekvence popisující legendu o Babylonské věži, či tanec robo-člověka. Co bych vytknul je přílišná délka některých scén. Dialog dvou postav se vždy neuvěřitelně vleče, přičemž herci jen mávají rukama a nahazují všemožné grimasy. Myslím si, že režisér mohl trošku více „zastříhat“ a použít pár filmových zkratek. O nic bychom ochuzeni nebyli. ()
Svět teprve začal pomalu poznávat, jaké divy a obzory mu otevírá technika a Fritz Lang již tímto svým monumentálním eposem dokázal nahlédnout do spousty let vzdálené budoucnosti. Tento film je dokonalá a děsivě přesná vize budoucnosti. Na jedné straně ukazuje stroje, technický pokrok a modernizaci jako metlu lidstva, a na druhé straně zároveň toto vše představuje jako neodvratitelnou hrozbu budoucnosti. Ukazuje, co všechno, a jak lehce se může stát, pokud má lidstvo určité možnosti a prostředky, které jsou však tak obrovské, že nedokáží a možná ani nechtějí poznat, kde se má přestat. A pak se stane, že vše, s čím si lidé zahrávají, si začne zahrávat s lidmi. Precizní ukázka toho, že, aby se "ti nahoře" měli jako bohové, musí zde pro ně být lidé, kteří jim toto blaho budou zajišťovat. Zároveň si však nejspíš neuvědomují, že pilíře jejich moci v podstatě stojí na těchto, pro ně nepodstatných, avšak pro chod jejich impéria nejdůležitějších lidech. Pochopí to až ve chvíli, kdy se jejich otrocká pracovní síla vzbouří. Jenže to už je pozdě. Ne, pro jejich otroky, ale pro ně. Naprosto geniálně a nadčasově zpracované dílo. Excelentní hudba, monumentální vizuální stránka, originální příběh a strhující herci. Toto vše se spojuje v jeden fascinující celek, který přesně a zároveň neuvěřitelně zpracovává všechen ten technický pokrok, který se v průběhu let zdokonaloval, ale jehož největší síla a dopad je teď. Kdo ví, třeba nastává nová éra lidstva. Éra, kdy se stroje a neustálé nové technické vymoženosti stanou běžnou součástí našich životů a kdy bez nich nebudeme schopni žít. Člověk a jeho osobnost se pod jejich neustálým vlivem a dopadem začne zcela vytrácet. Metropolis by mohl být varováním toho, co se stejně už nedá zastavit. Stejně jako je film vizuálně naprosto úchvatný, je monstrózní i hudební stránka. Pro mne asi jeden z nejlepších filmů a nejlepší ze sci-fi žánru, který jsem doposud viděla. A zároveň neuvěřitelně nadčasový a přelomový. Tvůrci se vlastně neměli kde inspirovat. Ti, co přišli potom, už ano... ()
Fascinuje mne že takto technicky brilantní, promyšlené a vizionářské sci-fi dokzal někdo natočit už před takřka sto lety. Víc netřeba dodávat, stačí odkázat k výstižnému komentáři Ajantise. (viděno dvakrát - poprvé v kině za hudebního doprovodu MIDI LIDI, podruhé doma v restaurované kompletní verzi) 9/10 ()
100% - Na projekci Metropolis s živou hudbou (kytara, cello, elektrika, industriální techno…) jsem byl naprosto hypnotizován. Neskutečná podívaná, kterou lze vnímat jako alegorii na politiku, náboženství, společnost…na všechno. Metropolis je film rozvíjející fantazii, což je asi jeho největší klad, i přes to, že člověk může zůstat u fascinace nad jeho technickým zpracováním. Zde evidentně bralo inspiraci mnoho pozdějších věhlasných filmových tvůrců. Často jsem si říkal „Něco podobného jsem přece viděl tam a tam…“. Metropolis je sice praotec většiny dnešních trikových blockbusterů, ale chová se stále jako jejich velmi zábavný starší sourozenec. ()
Galéria (119)
Fotka © Universum Film A.G. (UFA)
![Metropolis - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/158/001/158001930_e6e9d2.jpg)
Zaujímavosti (82)
- V roce 2013 vydala kapela Sepultura album s názvem „The Mediator Between Head and Hands Must Be the Heart“, které je inspirováno filmem Metropolis. Název alba vychází z hlavního poselství příběhu. (Seabeast)
- Vplyv filmu režiséra Fritza Langa sa prejavili aj vo filmoch Leni Riefenstahlovej, ktorá sa pri kompozičných riešeniach inšpirovala Langovou prísnou geometriou komparzu. Alfred Hitchcock povedal, že expresionistický štýl tohto filmu ovplyvnil nielen jeho nemé filmy, ale aj často využívaný dramatický spôsob svietenia. (Raccoon.city)
- Na scéně stavby Babylonské věže se podílelo 1000 komparzistů, kteří měli za příkaz oholit si hlavy. Scéna se točila venku a komparzisté tahali skutečné kmeny stromů. Mnoho z nich utrpělo četné popáleniny od slunce. Fritz Lang měl v úmyslu pro scénu použít 4000 komparzistů, ale producent Erich Pommer jich více nesehnal. (Alfréda)
Reklama