Vrah mezi námi

"Nechci! Musím! Nechci! Musím!"                                                                                                                                        První zvukový film Fritze Langa. Kromě krásné noirové kamery můžeme obdivovat Německo třicátých let před nástupem nacionálního socialismu. Obsahuje všechno co má správná noirová detektivka mít, hustou mrazivou atmosféru, krásnou práci se světlem a stínem, udržování napětí do posledního okamžiku. Závěrečný soud s výpovědí obžalovaného i závěrečná řeč obhájce je stěžejním místem celého snímku. Otázka, kdo smí soudit a vykonat ortel či jak zabránit, aby se podobné věci děli i v budoucnosti, je nadčasová. (11.01.2015)

Vraždění malých dětí nečiní mému žaludku nijak zvláštní potěchu, ale stejně jsem dospěl k závěru, že každý filmový fanda by udělal životní chybu, kdyby se alespoň jednou za život nemrknul na "M". Film se totiž sotva naučil mluvit a hned mezi diváky vyslal duševně chorého vraha, policii s podezřele pokrokovými metodami vyšetřování a loupežníky se skvělým plánem na záchranu živnosti. Hutná atmosféra mi vůbec nedovolila nudit se, zlověstné pískání spolehlivě nahradilo filmovou hudbu a musím ocenit i pár podnětů k zamyšlení. Bylo-li by to na mně, tak nechám vrahy uniknout slepé spravedlnosti a předám je podsvětí, aby si dle libosti zalynčovalo. (12.06.2012)

Vím, že hodně lidí naštvu, ale musím to napsat - M je zatraceně nudný snímek. A přitom téma - vrah malých dívek řádí ve městě a policie nemá jedinou stopu - je opravdu zajímavé. Nicméně, tohle byla opravdu nuda. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tomuhle filmu by prospělo prostříhat o dobrou půlhodinu minimálně, pak by to hned byla jiná podívaná… Na druhou stranu, abych nebyl vyloženě negativista, líbila se mi (spíše) ta druhá půlka filmu - postupné stahování smyčky kolem vraha, jeho "označení" a následný "lidový" soud… To byly scény, kdy jsem alespoň trochu pochopil, co dělá tenhle jinak nevýrazný snímek na IMDb na 58. místě. Hlavně díky konci jsem se rozhodl pro tři hvězdy, ale pochybuju, že někdy budu chtít tento film vidět. A IMHO tenhle film nemá na té pozici na IMDb co dělat, ale co já s tím nadělám, že… 50 %. (22.11.2010)

Srovnáme-li toto dílo s tím, co nabízí náš soudobý hraný film té doby, nepochybně srovnáváme nesrovnatelné. Bravurní vedení herců, víc než solidní náznaky skutečné filmové řeči a režie pozitivně patrné v projevu divadelně školených koryfejů německé Thálie, důkladná práce a studium prostředí, realistické podání berlínského (?) policejního prostředí, které víc než snese srovnání např. se staršími gabenovskými maigretovkami, to všechno vyvolává dojem, že datum natočení bylo zfalšováno alespoň o 10 let. Jen zbytečně dlouhé prodlevy mezi jednotlivými obrazy a poměrně častá absence zvuku naznačují opak. Poněkud didakticky působí i samotný závěr filmu - ruka zákona napřežená nad usvědčeným pachatelem by jako závěr byla znamenala více. Smekněme před tímto demokratickým velikánem výmarského německého hraného filmu. (08.07.2011)

Asi jsem od filmu čekal před projekcí něco trochu jiného, ale zklamání se nakonec nedostavilo. Z nenápadné kriminálky se postupně vyklubalo drama s mnoha závažnými otázkami ohledně spravedlnosti, morálky, práva jedince, touze po odplatě a mnoha dalšími. Vrah mezi námi sice nenabídl tolik napětí, ale jako slušně propracovaná detektivka nebyl vůbec špatný. Navíc mě zaujala ta paralela s pomalu nastupujícím nacismem, přestože nebyla původně tak úplně zamýšlena. Akorát mám určité osobní výhrady ke zvuku a částečně k hudbě. Byl to sice režisérův první zvukový počin, přesto mě ty pasáže vyplněné tichem vcelku iritovaly (ano, pravděpodobně měly být předností) a vrahovo pískání si takové pecky jakou je In the Hall of the Mountain King od Edvarda Griega se mi ze začátku moc líbilo, ale postupně jsem čím dál víc toužil, aby skladba zazněla v plném (a bez urážky, neprzněném) orchestrovém rozsahu, leč marně (jistě zajímavý nápad nezařadit do filmu hudbu jako takovou, u mě však moc nepochodil). Celkově tento německý snímek (a zároveň moje první a jistě ne poslední setkání s Fritzem Langem) vidím na slabší 4*. (27.02.2013)