Doktor Mabuse, dobrodruh I.

Filmy výmarské éry mají v sobě zvláštní druh tajemna a hrůzy. Je to především zásluhou expresionistické stylizace, líčení, stmívaček, herectví a více či méně nadpřirozené tematiky. Proto se na ně vždycky rád podívám. Původní Doktor Mabuse představuje kvůli své délce tak trochu výzvu, ale já mám dlouhé filmy rád a navíc jsem to sledoval po kouscích. Démonický Rudolf Klein-Rogge si užívá roli doktora Mabuse, gamblera, podvodníka, manipulátora, mistra převleků, zloděje a vraha, který se stal předchůdcem všech hollywoodských mafiánů a zločinců. Proti němu stojí sympatický státní zástupce von Wenk, jemuž bych vytknul snad jen nedovtipnost. Za zmínku stojí vykreslení samotných hlavních postav. Zatímco dnešní divák je zvyklý na komplikované postavy, starým filmům prospívá jasně rozlišené dobro a zlo, což oba protihráči naplňují do posledního písmene. Díky za tenhle zážitek. (1 204.) (21.08.2017)

Film, který popisuje životní příběh gangstera, vášnivého gamblera a mystifikátora. Příběh mocného člověka, kterého nezastaví nic a nikdo, jelikož mimo své geniality zločince si dokáže pohrávat s myslí člověka. Snímek, jehož opravdu jedinou slabinou je délka, jinak mu nelze naprosto nic vytknout, protože příběh, atmosféra, napětí, nadčasovost, hudba, to vše je po celou dobu na velmi vysoké úrovni. 90%. (20.03.2010)

I přes ohromnou délku a „němost“ je Langův film snadno stravitelný i pro současného diváka. Příběh má poměrně jednoduchou základní zápletku – šílený zločinec doktor Mabuse touží jen po vlastní moci. Neváhá jít přes mrtvoly, loupí, lže Proti němu stojí inteligentní inspektor Wenk. Snaží se Mabusovi zabránit v páchání zla. Jedna z věcí, která Langovu dílu brání být brakem, pouťovou zábavou, laciným thrillerem, je rafinovanost, s jakou ústřední dvojice bojuje za svou pravdu. Dobro a zlo. Holmes a Moriarty. Po celou dobu sledování jsem pořád myslel na tuto slavnou Doylovu dvojici. „Laciné“ prostředí detektivky, podané racionálně, inteligentně. Komplikovaná struktura v níž každá postava má svých „15 minut slávy“ tu nepůsobí nijak nepochopitelně. A že tu těch vedlejších postav pár je – hraběnka, její manžel, mladý milionářti všichni i jiní tu dostanou dostatečný prostor na to, aby mohli být hlavní postavou vlastního filmu. A přesto působí vše tak jednoduše, logicky. Za zmínku stojí i jakási rezonance německého expresionismu, která se tu neprojevuje ani tak kulisami, ale spíš mimikou, gesty, a sem tam nějakým tím líčením (Janusův feťácký posluhovač). První setkání Fritéze Langa s Mabusem je film nadčasový, učit by se z něj dnes mohli všichni, všechno. (04.12.2005)

Tak jsem si říkal, že 4 hodiny je na němý film kurevsky dost. Že teda vydržím pár minut a pak mě to přestane bavit. A ejhle! Doktor Mabuse mě doslova přikoval k posteli, že jsem hltal každý okamžik filmu. A to jsem skutečně nečekal! První půlka je patrně lepší než ta druhá, ale i tak můžu říci, že jedinou slabinou filmu je délka. Jinak tedy klobouk dolů, protože Doktor Mabuse je nadčasový film s výtečnou hudbou, který přes některé apriorní nedostatky tyto vlastně vůbec nemá! (11.05.2009)

"Dr. Mabuse, der Spieler - Ein Bild der Zeit" / "Dr. Mabuse, Inferno des Verbrechens" dvě části o šesti aktech, dvě části co do délky obrovitéhu "mafiánského" opusu. Který mě však i přes skvělé filmové momenty nedokáže plně oslovit. Vyjma skvělého začátku a závěrečné přestřelky se v drtivé většině odehrává pouze v detektivkových interiérech. Scénář působí, jakoby se chtěl držet literární propracovanosti příběhu a jednotlivých postav, ale jejich tíhu prostě nemůže unést. Zvláště, sledujete-li oba díly najednou (což není nutně podmínka ani záměr), i náznak menší akce působí trochu jako vysvobození, hlavně ve druhé půli. Možná i díky Langově velmi názorné, nicméně někdy až příliš polopatické režii. Přesto, jednoznačné doporučení, Dr. Mabuse je skvělý padouch mnoha tváří a scény, ve kterých využívá své hypnotické schopnosti, rozhodně stojí za to. (13.12.2007)