Doktor Mabuse, dobrodruh I.

Tak jsem si říkal, že 4 hodiny je na němý film kurevsky dost. Že teda vydržím pár minut a pak mě to přestane bavit. A ejhle! Doktor Mabuse mě doslova přikoval k posteli, že jsem hltal každý okamžik filmu. A to jsem skutečně nečekal! První půlka je patrně lepší než ta druhá, ale i tak můžu říci, že jedinou slabinou filmu je délka. Jinak tedy klobouk dolů, protože Doktor Mabuse je nadčasový film s výtečnou hudbou, který přes některé apriorní nedostatky tyto vlastně vůbec nemá! (11.05.2009)

Mám rád němé filmy, mám rád Langovy němé filmy, ale zatímco Metropolis bylo geniální, Špióni zábavní a Nibelungové alespoň výpravní, tak Mabuse byl pouze dlouhý. Zkrátka mu chyběla velkolepost a zajímavý děj Langových ostatních opusů a já se po celé čtyři hodiny nudil. Pár zajímavých scén by se sice našlo, ale i ty byly děsně dlouhé, takže jsem nevydržel s pozorností. Vypíchnul bych asi tu scénu v divadle, kde si Mabuse v přestrojení pohrává telepaticky se svým protivníkem Wenkem. Bohužel pro mě byl tento snímek velkým zklamáním. (20.07.2012)

Tenhle film se jednoznačně vyznačuje zajímavou atmosférou, nádhernými, někdy až neskutečně temnými obrazy a příběhem, za který by se nemuselo stydět žádné moderní špionážní drama. Fritz Land už v této době dokázal, jak velkým je filmařem a že je předpoklad, že se od něj ještě dalších zajímavých kusů můžeme dočkat. A to se nakonec také splnilo. Co je na filmu někdy možná těžko snesitelné, to jsou až příliš teatrální výstupy, hlavně v závěru je Mabuse až příliš divadelní. K němému filmu to patří a jeho šílenství je tak okázale podtrhnuto. Fritz Lang ale některými obrazy skutečně ukazuje svou filmovou sílu. "M" je ale "M". (15.02.2014)

Asi tady polovinu lidí naseru ale já Langa moc rád nemám. Jeho filmy jsem vyhledal až teď a během týdne jsem viděl asi 4 a všechny se vešly do průměru. Tohle je další případ. Chápu kvality a i kultovnost Mabuseho ale já se bohužel jen a jen nudil. Ta délka je absurdní. Kdyby to bylo o 2 hodiny kratší a vystřihlo by se několik scén, některé byly vyloženě uspávací tak by se mi film líbil víc takhle dávám jen 2*. (18.11.2013)

I přes ohromnou délku a „němost“ je Langův film snadno stravitelný i pro současného diváka. Příběh má poměrně jednoduchou základní zápletku – šílený zločinec doktor Mabuse touží jen po vlastní moci. Neváhá jít přes mrtvoly, loupí, lže Proti němu stojí inteligentní inspektor Wenk. Snaží se Mabusovi zabránit v páchání zla. Jedna z věcí, která Langovu dílu brání být brakem, pouťovou zábavou, laciným thrillerem, je rafinovanost, s jakou ústřední dvojice bojuje za svou pravdu. Dobro a zlo. Holmes a Moriarty. Po celou dobu sledování jsem pořád myslel na tuto slavnou Doylovu dvojici. „Laciné“ prostředí detektivky, podané racionálně, inteligentně. Komplikovaná struktura v níž každá postava má svých „15 minut slávy“ tu nepůsobí nijak nepochopitelně. A že tu těch vedlejších postav pár je – hraběnka, její manžel, mladý milionářti všichni i jiní tu dostanou dostatečný prostor na to, aby mohli být hlavní postavou vlastního filmu. A přesto působí vše tak jednoduše, logicky. Za zmínku stojí i jakási rezonance německého expresionismu, která se tu neprojevuje ani tak kulisami, ale spíš mimikou, gesty, a sem tam nějakým tím líčením (Janusův feťácký posluhovač). První setkání Fritéze Langa s Mabusem je film nadčasový, učit by se z něj dnes mohli všichni, všechno. (04.12.2005)