Po čom muži túžia

Co taky čekat od filmu, v němž hraje Dominika Myslivcová a pod jehož scénářem je podepsaná Radka Třeštíková... ten film je scenáristická ubohost, která je trapná, nevtipná a místy vyloženě dementní (kritika Kamila Fily je zcela trefná a ztotožňuji se s ní). Film je navíc příšerně prolezlý otravným product placementem a některé herecké výkony jsou megatrapas (Navrátil s Konvalinkovou jako majitelé Playboye, haha, tak určitě). Ten film je čistá komerční sračka, která je dokonale odtržená od reality (autoři evidentně v životě v žádné redakci nebyli) a která mě irituje tím, jak uráží mou inteligenci (nechápu lidi, kteří tvrdí, že u komedie nejde pitvat nelogičnosti, protože nevím, proč bych měl u nějakého filmu vypínat mozek jen proto, že spadá do nějakého žánru - ty nelogičnosti tam jsou kvůli neschopnosti autorů scenáře, ne kvůli tomu, že jde o komedii!). Táňa Pauhofová je zde ovšem vrcholně atraktivní (zatím asi nejvíc z filmů, co jsem s ní viděl) a rovněž Sara Sandeva má něco do sebe, byť s herectvím už to žádná sláva není (o hraní na kytaru nemluvě), takže se to nakonec dalo přežít, byť jsem u toho dost trpěl. UPDATE 2.11.2021 - Když jsem to viděl podruhé, jen jsem si potvrdil, že je to tak příšerně odtržené od reality, že mě to nesnesitelně irituje. V kombinaci s opravdu otravnou zahlceností product placementem a debilními replikami všech postav se musím ptát, jestli je na té sračce vůbec něco pozitivního, a prostě mě nic nenapadá. (13.02.2019)

Rudolf Havlík nejen že neodhadl, po čem toužím jako muž, ale nemá páru ani o tom, po čem toužím jako divák. To první si nechám pro sebe a vyjádřím se jenom k filmu. Rozhodně netoužím po afektovaným přehrávání, který kromě Atkinsona stejně nikdo neumí, a netoužím ani po stokrát omlácený slámě, která potřebuje doslova citovat svoje sponzory, aby se sama uživila. Strčte si tuhle povrchní práci za klobouk a běžte do ulic vyhrnovat sníh. Třeba. (12.02.2021)

Mnohokrát viděné jak muž se “ vcítí do myšlení žen. Vidíme milostnou linku z pracoviště, pánské trampoty s punčochami a lodičkami a mnoho vět product placementu: „Roztrhl jste mi šaty od Bandiho.“. Děj je nulový. Chybí jediný nápad, který by příběh rozvinul nečekaným směrem. Místo celku snímek spoléhá na jednotlivosti, na pár hezkých slovních vtipů – Udělám ti ze života Ugandu – a na několik již mnohokrát viděných, nicméně stále vděčných situací. Všichni jsou zde hezcí, styloví a výkonní ve vyleštěném světě. Samé otravné stereotypy pohlaví. Vidíme hned v úvodu zesměšnění celých zástupů žen, jedné ve dveřích výtahu rozepnout knoflík na výstřihu, aby více lahodila mužskému oku. Část kina se směje, část zvrací. Celkově velmi řídký materiál. Největší potíží snímku, který sice sem tam umí načasovat fór a předstírá, že nestraní ani mužům, ani ženám, je právě jeho vykreslení obou pohlaví. Tady Po čem muži touží pokračuje v tradici současné české kinematografie typu Teorie tygra, v níž se soužití muže a ženy vykresluje jako bitevní pole, v němž se obě strany naučily vytvořit přechodný, vratký stav smíru. (20.02.2019)

Havlík se jevil jako slušný talent, ale slepenec buranských scének, který dal dohromady s krávou Třeštíkovou, ho posílá zpátky do šedého průměru, který skutečně nikoho nezajímá. Zábavný je pouze macho rozjezd s Langmajerem. Poté už přichází dlouhé a nelogické pasáže, které ostentativně popírají realitu. (03.02.2019)

Příjemné komediální překvapení na české scéně. Komedie na téma, které není nikterak originální, průběh děje je až banálně jasný a již bylo vícekráte ve světové kinematografii v různých podobách zpracováno. Jirka Langmajer hraje se svou šibalskou elegancí, Anička Polívková komediální role umí. Místy je to až groteska. Výše sympatií k hlavním přestavitelům a komediantnosti Polívkové bude zřejmě rozhodovat, zda se u filmu pobavíte či na film plivnete. Čeští filmaři si na nějaké "utajování" produt placementu nehrají a tak je zde jedna jedna reklama za druhou. Když už nám ji cpou, tak alespoň, že onu propagaci nějkterých značek, převrátili na druhou a využili ji i do povedeného vtipu. Abych zůstal na zemi, musím přiznat, že mne nepochybně ovlivnilo sledování filmu v plném kinosále, kde nejedna divačka (ženského publika byla většina) nemohla smíchy zastavit a smích je nakažlivý, to je známá věc :) Česká komedie v zaplněném českém kině je vždy větší zážitek. Sám jsem zvědav, jak na mne zapůsobí film v intimitě obýváku. 75% (26.09.2018)