Blues Brothers 2000
Blues Brothers 2000
Réžia:
John LandisScenár:
John LandisHrajú:
Dan Aykroyd, John Goodman, Joe Morton, Nia Peeples, Frank Oz, Erykah Badu, B.B. King, Isaac Hayes, James Brown, Kathleen Freeman, J. Evan Bonifant, Eric Clapton (viac)Obsahy(2)
Po 18 letech strávených ve vězení se Elwood Blues konečně dostává na svobodu. Jeho první kroky vedou do sirotčince, v němž vyrůstal on a jeho bratr, který již zemřel. Setkává se tam s desetiletým Busterem. Vedoucí sirotčince určí Elwooda za jeho poručníka. Elwood zpočátku neprojevuje velké nadšení, ale nakonec jej vezme sebou do New Orleansu. Protože mu v žilách proudí stále ještě jazz, chce vyhledat své staré kumpány a obnovit legendární kapelu Blues Brothers Band. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (84)
Elwood dává (znovu) dohromady Blues Brothers Band a vyráží na "čarodějný" souboj kapel; přitom se jim drží v patách ruští mafiáni i horliví policisté (hromadná bouračka desítek aut opět vtipně přepaluje míru) a stát se může cokoliv, jelikož vetchý dějový nástin svou podřadnost ani nezakrývá. Dan Aykroyd, John Goodman i malý klučina mají STYL(u na rozdávání), ovšem mírně se jim nedostává šťávy; muzikálová čísla na jinak energické songy sem nezapadají úplně homogenně, mnohá z nich dokonce pozůstávají jen z prostých koncertních vystoupení. ()
Některá rozhodnutí se dají jen těžko racionálně vysvětlit. Bratři Bluesovi mě kdysi svou nenáročnou infantilní podívanou rozhodili a nemilosrdně jsem je svým hodnocením srazil dolů. Nevím, co jsem si představoval, že uvidím, když jsem začal sledovat pokračování. Landis ani po 20 letech nedospěl a setrval u přímočarého crazy humoru, který rozhodně nezaměstná víc než pár nervových buněk - a tím párem myslím skutečně dvě. Komu se jednička líbila, nebude zklamán. Tatáž absence smysluplného děje, jen Johna Belushiho vystřídal John Goodman. Za mě naprostá ztráta času a pocit totálního míjení. Celkový dojem: 25 %. Nebýt několika hudebních čísel, byla by míra mého zoufalství absolutní. ()
Zase jednou sem dostal chuť si tento kousek pustit a tak to sem doplním. Pro normálního diváka asi průměrná komedie se slabším scénářem a nic moc hereckými výkony, ale pro posluchače blues, soul, funky a rnb to musí být zážitek. Hudba je úžasná, Jon Goodman velice příjemně překvapil. Většina ostatních jsou hudebníci, takže se slabší herectví dá odpustit. Já osobně si užil hlavně konec a Erykah Badu. O tom kdo všechno stál při závěrečné soutěži na pódiu se tu rozepisovat nebudu, ale vidět tyhle mistry svého řemesla pohromadě se jen tak nepoštěstí a rozhodně to stojí za to. Proto velice rád přehlédnu slaboduchý scénář o který tu stejnak vlastně ani nejde. ()
Nemala som v pláne toto pozerať,ale náhoda chcela a moje nadšenie je o to väčšie.Hudba,ktorá vas strhne,veď ako inak,ked James Brown,Aretha Franklin,B.B.King,Eric Clapton a ďalšie obrie mena,bravurna choreografia a humor toto vsetko v 123 minútach,ktoré nenudili.Hudba ma veľkú silu a to prítomne nadšenie a radosť je chytlava. ()
Písňové vstupy nejsou s vlastním příběhem spojeny zrovna organicky a také nejsou ani samy o sobě vždy přesvědčivé. Zatímco na pódiích se kapelám téměř bezvýjimečně daří, „muzikálová“ čísla jsou nejednou rozpačitá a děj, který není ani dostatečně realistický ani nadreálně absurdní (byť prvky z obou pólů obsahuje /aniž by je integroval/), ještě důkladněji tříští. Celé vyprávění tak působí poněkud účelově – vytváří záminku, aby si umělci spolu zahráli a pokusili se společně vzdát poctu mnohotvárnému hudebnímu žánru, jehož název ústřední hrdina nese ve svém příjmení. ()
Reklama