The End of the F***ing World

(no spoilers) Je hrozně fajn jak si celá minisérie hraje s očekáváním diváka - už od začátku, kdy člověk zjišťuje, kterak příběh nejspíš půjde podle zajetých kolejí se standardní Manic Pixie Dream Girl, když v tom ejhle - je to spíš Maniac Profane Deviant(art) Gal. Příběhově je to úplně jako klasický americký indie film kompletně se stylizací, záběry, barvami i soundtrackem, když v tom ejhle - je to minisérie osmi dvacetiminutovek odehrávajících se v Británii od Channel 4 a Netflixu na motivy komiksu. Komiks jsem si zběžně prohlédl a nepřilákal mě, zejména stylem kresby hlavních postav. V seriálu se casting ale povedl na jedničku, sympatičnost hlavních postav hlavně přisuzuji jejich hereckým výkonům a přítomnosti vnitřních monologů a u vedlejších postav, že scény s nimi často obsahují něco víc než jen jejich část příběhu týkajícího se Jamese a Alyssy. End of the F***ing World je cosi skvělého a neobvyklého. Něco, co Baby Driver loni chtěl být, ale nedokázal to a co Bonnie a Clyde dokázali už dávno. Druhá série trochu ubrala na humoru, avšak drama a napětí je tam stále dost i přes hezky uzavřený konec první série. (13.01.2018)

Na začiatku zaujímavé. Ústredné duo má medzi sebou chémiu a je tam dosť wtf momentov, aby to udržalo pozornosť a zároveň je to natoľko nápadité, že vás vlastne zaujíma, čo sa bude diať ďalej. Bohužiaľ čím sa približujeme ku koncu, napätie, záujem aj originalita opadáva a stáva sa z toho len ďalšia britská teen variácia, ktorá mohla mať potenciál, ale nejakým spôsobom sa dostala do úplného priemeru. Dosť škoda. 1. séria - 60% (07.02.2018)

„Jmenuji se James, je mi 17 a jsem si celkem jistý, že jsem psychopat.“ Takhle začíná jedna z nejoriginálnějších road-movie poslední doby. Originálnost spočívá v tom, že krutě přesně vykresluje svět dospívajících, se všemi hrůzami, nejistotou, strachem a vztekem. Pichlavá romance dvou looserů postupně odhaluje jejich rodinné zázemí a důvody, proč jsou takoví, jací jsou. Jejich dosavadní zkušenosti se světem jsou většinou na prd a oni ještě nemají zmáknuté obranné mechanismy. Ještě ke všemu - k neuvěřitelně siným hereckým výkonům - mi oba dva připadali mladší než sedmnáct. Nejenom sexem: někdo se k němu hrne, jiný to odkládá. Ale i celkovým postojem k smutně praktickým stránkám světa. Oba byli jak děti. _____ Proto čtu Alyssino zuřivé: „Všechno stojí za hov…“ ve skutečnosti takhle: „Všichni mi říkají, že já stojím za hov… možná mají pravdu.“ A Jamesovo: „Chci někoho zabít,“ překládám jako: „Chci něco cítit.“ Ona se obrnila vztekem, on rezignací, protože jiný způsob obrany zatím neumí. A takhle outsiderská dvojka si klestí cestu dalšími hrůznými zážitky, které ale nepostrádají drsný humor. Společně se vydávají na útěk, ze kterého už není – myšleno emocionálně – návratu. Proto doufám, že další řadu už nenatočí. ___ Přidejte si záměrně super ironický americký feeling, perfektní dialogy, gradaci scén, dobrý soundtrack a i takové drobnosti, jako je Jamesovo oblečení, kterého poprvé vidíme v černém, jako prototyp mladistvého podivínského vraha, aby nakonec skončil ve vesele pestré havajské košili. ______. Škoda, že se podobné seriály nevysílaly, když bylo sedmnáct mně. Necítila bych se tak vyloučená. (15.02.2018)

Překvapivě skvělý miniseriál, tihle britští Bonnie a Clyde generace Y. Celkem nevšední a velmi otevřený, nakonec jsem té nesympatické dvojici fandil...Britové prostě tohle umí...viz třeba podobná hodně originální seriálová sonda do duše generace Y Misfits... (13.07.2021)

Zápletka seriálu kompletně vycházející z toho, jak moc divné a sociálně nefungující jsou hlavní postavy, rozhodně neznamená slušný scénář. Hlavním plusem jsou dobře zahrané postavy, ale přestože je to evidentně mířeno čistě na teenagerské publikum, drží si to jakousi úroveň i přes tu bizarnost a nihilismus. (nejlepší epizoda - 1x03) (18.01.2018)