Pri pokladnici stál...

Skvela komedia, ktora dokaze zlepsit naladu predovsetkym vdaka talentovanemu Burianovi. Je tu spusta dialogov, ktore vdaka roznym nedorozumeniam dokazu divaka pobavit. Ta zaverecna scena s prstom nemala chybu :-) KDY JSTE NAPOSLED ZVRACEL? ALE TO SI NEPAMATUJU, PANE DOKTORE. A KDO SI TO MA PAMATOVAT? JA JSEM ZVRACEL, KDYZ JSEM BYL JESTE DITE, ASI PRED 25 LETY. ALE JA MEL NA MYSLI TED NEKDY!!! AHAAAA, TAK TO JSEM NEZVRACEL... 16.04.2009 _____ Vlasta Burian - (Ošetřovatel Rozruch) +++ Jaroslav Marvan - (MUDr. Brunner) +++ Ladislav Hemmer - (Tajemník) +++ Adina Mandlová - (Sekretářka Věra) +++ Marie Blažková - (Matka Věry) +++ Václav Trégl - (Pacient Klůcek) +++ Antonín Soukup - (Portýr) +++ František Filipovský - (Úředník pojišťovny) +++ Karel Veverka - (Pacient s ovázanou hlavou) +++ Karel Němec - (Zřízenec v nemocnici) +++ Ferdinand Jarkovský - (Kancelářsky sluha) +++ Hudba: Josef Dobeš +++ (26.07.2008)

úryvkovitě jsem viděl tenhle film vlastně víckrát, zejména nezapomenutelnou poslední scénu, ale dlouho jsem nechápal, co že je na tom tak úchvatného a výjimečného... po shlédnutí celého snímku v jednom kuse mohu konstatovat, že to pořád úplně nechápu, místy jsem očima posouval čas a na konci si oddychl, že je to za mnou. jako jo, několik povedených vtipů a hereckých výkonů nelze upřít, děj tradičně zmatečný a těžící z osvědčených záměn, takže nikterak originální záležitost, bohužel typu jednou a dost ... na 70% se mi úplně nechtělo, ale přecejen jde o víc než jen tříhvězdičkovou záležitost... (14.01.2009)

Přiznám se, že filmy s Vlastou Burianem nijak nevyhledávám a česká předválečná kinematografie mě míjí. U pokladny stál jsem si pustil z toho důvodu, že mi tento film vybral generátor náhodných čísel, s jehož pomocí sjíždím snímky z žebříčku 300 nejlepších filmů na ČSFD. Nu, nakonec jsem se i bavil a scéna řezání palce musí prostě rozesmát každého. (674., 11. IX. 2011) (15.09.2011)

"Má poklona, prosím." Výtečná konverzačka s Kryštofem Rozruchem alias Štófim. "Vono nám to, potvůrka, nějak zhnislo... Budete chtít uspat? Jakej budete chtít spánek, železnej nebo dřevěnej?" Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=u3TdjW4IaUw nebo http://www.youtube.com/watch?v=0ccHeTXbJRM (01.01.2011)

Rozruch vyvolává rozruch, kamkoli přijde. Úvodní tobogan v nemocenské pojišťovně, kam přichází směnit zuby za bahno, absolvuje ještě co by bezvýznamný a všemi přehlížený prosťáček s ostrým jazýčkem, ale v luxusním lázeňském hotelu už se dík bezděčné záměně stává vykonavatelem rafinované pomsty. Je nabíledni, že Vlasta Burian se tu cítí jako ryba ve vodě, sype jeden geniální vtípek za druhým, vychutnává si své spoluhráče a na závěr si střihne geniální a dosud nepřekonanou baladu o deliriu tremens. Byla by ale chyba domnívat se, že film stojí a padá jen s Burianem, na place se tehdy sešla plejáda špičkových partnerů, kteří si na nepoměrně skromnějším prostoru vydobývají zaslouženou pozornost. Jaroslav Marvan obohatil svůj tradiční fond o precizně vyvedenou figurku nedbalého doktůrka holdujícího v míře ne právě malé alkoholu, Trégl kráčí k divácké nesmrtelnosti s doutníkem a legračním slamákem na hlavě a Čeňku Šléglovi, který je v závěrečné etudě vydán napospas Burianovým fantasmagoriím v oboru léčení zaníceného palce, se dostává velké herecké satisfakce za všechna příkoří, jímž musel později čelit. Pokladna jasně dokazuje, o jak velkou a nenahraditelnou osobnost jsme Lamačovou vynucenou emigrací přišli. A zdá se, že nejen my. P. S. Pane kolego, co si dáváte na noc? – Já si dávám rolety dolů. (04.10.2008)