Bitkári 3

„Nikdy zpátky, downe 3“ je sice opět přehlídkou panoptika rozličných agresivních mongoloidů, poloopic a pologramotných hovad, které měli rodiče ihned po potratu pro zachování globální humanity a bezpečnosti rozprodat na orgány, nicméně oproti Downům 1 a 2 registruji výrazné zlepšení. Otylý afrokatarista a budoucí hvězda hororového seriálu Walking Steroids - Míša Je Bílý! - se totiž tentokrát nesnaží být až tolik kůl, jen tak zesatandarma unyle nedělá kozama TA-BLE-TY a neválí tudo s náctiletými debily pro Tytrubko, nýbrž se mu překvapivě povedlo uplácat klasickou osmdesátkovou žánkládovku se všemi těmi tunami klišé a patosů, které jsme v dobách bůmu kung-fuj baletů tolik žravávali. V ní se dle nejlepších tradic tisíckrát omletého konstruktu uvolí naučit mimořádně nesympatického a nehereckého retarda, jak si neoblékat před vstupem do ringu diskosaténové trenky naruby a jak v sérii ukrutně zpomalených tlusťoších vesnických facek udolat ještě větší, nesympatičtější a dementnější hovado, než je on sám. A jak už to v těchto těžkých, filosoficko intelektuálních počinech bývá, musí Míša nakonec díky ukrutně sofistikovaným scenáristickým finesám, plných hamižnosti, zrady, proradnosti, intrik a mrzkých charakterů, dát tomu vymaštěnému prasoidovi na piču sám a získat tak nehynoucí obdiv celého fistingového klubíku a srdce tentokrát až obskurně ohyzdné čokoprincezny. Závěrem si dokonce přispěchá v minutovém štěku zavýt před kameru i samotný Antonín Já, aby nade vši pochybnost prokázal, že je nejen výtečné gumové dildo, ale také mimořádně vymatlaný velepičus. Takže, ač se jedná o film nesmírně komplikovaný, plný kandidátů na Hamleta, trousících kierkegaardovské monology, a Míšův jedinečný smrtící styl, nazývaný mistry Šaošulinu Nasraný tapír, spíše připomíná prasečí balet v bahně kombinovaný s kulturistickým homopózováním než bojové neumětelství, bylo to prostě tak nějak nostalgicky zvráceně zábavné, a to mají mazlíčci rádi. (02.07.2016)

Tejto serii som nikdy neprisiel poriadne na chut vdaka postavam, ktore ma v ziadnom diely nezaujiali. Bud ich hraju namakani borci, ktori postradaju aspon stipku hereckeho talentu a charizmy alebo na druhej strane tu je moj oblubenec Michael Jai White, ktory hra spravnaka za kazdu cenu az pôsobi otravne a nesympaticky. No a zaporak Nathan Jones so svojim prehravanim nevzbudzuje respekt ale je iba k smiechu. No a bitky? Zas tak vela ich tu nie je. Väcsinu filmu sa len trenuje a ked konecne na ne dôjde tak su len taky slusny ale nicim vynimocny standard. Seria Undisputed je o niekolko levelov lepsia. Paradoxne sa mi najviac pacil kratucky suboj JeeJa Yanin, ktory bol neskutocne dynamicky. A potom este zreprizovana bitka z dvojky v ktorej Michael Jai White zmlatil policajtov. Smutne. Uvod s Ronom Smoorenburgom bol nemastny neslany a finale s obrovskym Jonesom dost neohrabany. Najlepsiu bitku tu MJW ma s Eoinom O'Brienom. Ta bola fakt dobra. Drsna, skvele natocena a obsahuje poucne flashbacky z treningu vdaka comu nazorne vidime ako trenuje chvaty, ktore nasledne pouzije v bitke. Vysledkom je sportovy film, ktory sa berie prilis seriozne, ale scenar a ani herecke schopnosti akterov na to, aby to skutocne fungovalo, nema. Radsej mam beckovo zabavny pristup arenoviek typu Undisputed. 5/10. (05.07.2016)

|78%| Jsem příjemně překvapen. Po 5 letech tu je třetí díl Never back down a musím hrdě prohlásit, že je ze všech nejlepší. Oproti dvojce mě zde bavili snad všechny postavy. Soubojů zde bylo víc, trénování tu bylo delší, White tu měl hlavní postavu, dost si zabojoval. Dokonce i ten děj tu byl přijatelný. Sice byl poměrně přímočarý a předvídatelný, ale i tak pohoda. Tempo to mělo docela slušné. Musím uznat, že je M.J.White stále ve formě a to se mu nezadržitelně blíží padesátka. Jeho postava v tomto třetím díle mě zaujala o dost víc než v tom předchozím. Potěší i znovu promítnutá bitka s policajty, která se odehrála ve dvojce. Finální zápas je trochu kratší, ale stylový a docela i reálný. Josh Barnett mě vedle hlavního hrdiny rovněž bavil. Hudba je taková normální. Samozřejmě je už tento typ béček ohraný, dalo by se tu ještě dost vylepšovat, zapracovat tu na scénáři, dát nějaký dějový zvrat, napětí atd. Přesto se bezpochyby jedná o nadprůměrný artový počin, kterému tu 4 hvězdu dávám zaslouženě. (05.07.2016)

Není to nejhorší, ale na znamenitej druhej díl se to nechytá ani náhodou. Potíž je v tom, že se tady víc mluví než bojuje a i když jsem se na to těšil, tak přesně z toho jsem měl po neslaném, nemastném traileru obavy které se potvrdili. MJW tu působí opět spíš v roli mentora a i když tu má pár soubojů tak jsou všechny vesměs tréninkové a nejsou naostro mimo toho úvodního ze Smoorenburgem kde je, ale spomalovaček jak sraček na moje gusto až moc. Trochu škoda, protože jinak MJW ukazuje i v těch neostrých soubojích, že kdyby na to přišlo, tak pořád by seřezal všechny ostatní aktéry na jednu hromadu. Samozřejmě, že jinak se i nějaký další fighty najdou a ač na nich není nic výjimečného, tak svůj standart si drží, ale na moje gusto se film až moc zabývá děním kolem zde konaného turnaje a okecávání okolo, což však není moc podstatné když vezmete v potaz, že takových filmů už tu byl ranec. Takže vidět se to dá, ale žádný terno od toho nečekejte.55% (06.06.2016)

Nejlepší Down! Určitě i pro to, že mě zastihl v rozpoložení symbiotickém s jeho nábojem a myšlenkou. Prostě ať je to v podstatě v každém směru klišovité, ohrané a nesofistikované, moje vnitřní "Já" takovýmhle kouskem jednoduše tankuje plnou! Imponuje mi postava Caseyho Walkera, která je ve svém "Vědomí", u sebe "Doma" nebo jakkoliv jinak to chcete nazvat. MJW natočil ´devadesátkový´ akční film a jeho bojová forma připomíná arzenál defenzivních i útočných prvků jihokorejského tanku K2 Black Panter! Potěšila účast JeeJa Yanin a Tonyho Jaa, jež předvedl nemalou komickou vložku :) Fighty velmi slušné, poměrně dost zpomalované, rukopis choreografa Stovalla znát je, i když třeba v Undisputed tlačí ještě víc na pilu. Tréninkové metody Caseyho, jeho myšlenkové postoje a vůbec celkové "nastavení" prostě impozantní. Kdykoliv si to dám znovu! (03.07.2016)