Heydrich: Muž so železným srdcom

Smrtihlav byl poražen Anthropoidem. Kladem je mu sice zobrazení osudu Heydricha, na kterého se vařila voda, ale historický uprav je tam až moc. Asi tvůrci drželi hesla, že příběh nemusí být úplně pravdivý, ale zajímavý a zábavný. Tak to pojali i s historii. Možná škoda. Atentát (film Jiřího Sequense) je nejlepší. Smrtihlav své další klady, hudbu, Linu, kamarádství parašutistů, práce kamery, jistá osudovost a poetika atd. utopí v moři drobných chyb. Arzenál parašutistů v kostele je ohromný (ale bombu si musí Kubiš udělat sám) a Němci jdou vstupními dveřmi jak na porážku. Samopal Thompson je standardní zbraní československého odboje. Československá hymna se silným přízvukem je milá i když trochu humorná. (08.06.2017)

Tohle prostě nejde na půdorysu necelých dvou hodin zpracovat. Jimenez toho chtěl z knihy obsáhnout strašně moc, což se mu sice povedlo, ale na úkor nějakého souvislého vyprávění. Výsledkem je dokument. Sice technicky dobře zvládnutý, celkem slušně obsazený i zahraný (tedy kromě Rosamunde Pike), ale pořád jenom dokument. A vlastně ani to ne, protože od něj člověk očekává fakta. Jestliže jsem byl přesvědčen o tom, že se dokážu přes historické lapsy přenést, tak tady to prostě nejde. Na druhou stranu koukat se na to dá, je tu pár scén, které, pokud by byly zasazeny do nějakého kompaktního celku, mohly mít sílu a samozřejmě pohladí po duši, že se na naše kluky paragánský ve světě nezapomnělo, takže nakonec to malinko přes průměr dostanu, ale rozpaky tedy cítím řádné. 55% (14.10.2017)

Možná, kdyby snímek nenásledoval rok po filmu "Antropoid", tak by to bylo trochu lepší, ale nic by se nezměnilo na skutečnosti, že je to celé takové mechanické, bez emocí, prostě jen zachycení jedné historické události a nějakých těch krutostí. To mi přijde jako málo. Navíc z hlediska češtiny je to ještě horší. (27.11.2017)

Anthropoid i Atentát se v lecčem zcela vědomě odchylují od faktů a je třeba respektovat tvůrčí licenci a ptát se nikoliv potom, proč má padák jinou barvu, ale jakou funkci tato změna ve filmu má. Pokud tedy nemluvíme o jednom z prvních zpracování atentátu, kterým byl Hitler’s Madman (1943), v němž útok probíhá v lese a Heydricha zastaví žena na kole :). Tady je jasné, že tehdy nebyl dostatek informací. Smrtihlav se svou strukturou narace zásadně odchyluje od tradičního vyprávění, což může na některé působit poněkud neumětelsky. Opak je však pravdou, neboť snímek vykazuje promyšlené postupy uměleckého filmu, kdy si například musíme kvůli výpustkám domýšlet děj. Snímání pak vykazuje zřetelné impresionistické rysy, protože sledujeme spíše pocity a nálady než jen řetězec událostí, v němž jedna scéna zřetelně navazuje na další a osudům zásadních postav se dostává rozuzlení. Mnoho figur z odboje se ve filmu jen jakoby míhá nebo jejich osud sledujeme v závěrečné krátké montáži beze slov, kterou doprovází vážná hudba. Většině scén vévodí klavírní, houslové či varhanní skladby, které téměř vždy vhodně dokreslují atmosféru dané scény, aniž by zneužívaly tklivých melodií pro otravný patos. Heydrich ani na smrtelné posteli nepřichází se zásadním prozřením, jeho ženě se nedostane uspokojujícího ujištění. Scéna končí horečnatým pohledem na rozmazávající se obličej Himmlera a jeho děsivý knír./// Ani Jimenez se vedle režisérů Sequense a Ellise v závěru nevyhýbá touze po větší akci, když parašutistům dává do ruky automatické zbraně a šíří tak mezi diváky letitý mýtus dál. Vhodnou změnou příběhu však byl důraz na vznik přátelství Gabčíka a Kubiše, které tak rámuje film skrze neověřitelnou historku o jejich setkání. Tato volba pak má zcela logicky za následek, že oba muži končí svůj život bok po boku v kryptě, ač realita byla odlišná. A na závěr jeden historický fun fact. Heydrich, respektive jeho řidič, by za předjíždění zleva (tramvaje č. 14 dostal) nejmíň 7 bodů. Poučení? Předjíždět se setsakra nevyplácí… 70 %. [Kino] (24.06.2017)

"HHhH" ma zaujal. Názvom aj témou. Je pravda, že minulý rok sme tu mali film, ktorý rozoberal presne tú istú udalosť, no nemal som pocit, že by mohlo ísť o zlý produkt. Obsadenie vyzeralo dobre a veril som, že sa tu dočkáme niečoho solídneho. A keď som do filmu vstúpil, tak som bol presvedčený, že sa toho dočkáme. Úvodná časť nám totiž prezentuje život Heydricha. Ako sa stretol so svojou manželkou, ako sa spoznal s Himmlerom aj čo utvrdilo jeho pocity, že Nemecko sa musí zmeniť. Táto časť je podľa mňa vynikajúca. Je to zaujímavé, je to kruté a okrem toho to podáva príbeh z pohľadu, ktorý sme ešte nemali. Minimálne v rámci tejto témy. A chcel som vidieť kam sa to posunie. Najmä už len z dôvodu, že Jason Clarke mi tu skutočne zmizol a sledoval som už len Heydricha. Bohužiaľ, potom sa dostaneme k parašutistiom Kubišovi a Gabčík. Od toho momentu film začína klesať na kvalite. Rozpráva to ten istý príbeh, čo nám povedal už rok dozadu "Anthropoid". A bez spoilerov poviem, že podľa mňa tam bol tento príbeh podaný lepšie. Ak som mal pocit, že "Anthropoid" so svojou romancou nezaujal, tu je to ešte o niekoľko levelov okatejšie a filmovejšie. Postavy nie sú moc zaujímavé a mám pocit, že ani herci ich charakterom moc nedali. Najväčší problém ale je v tom, že z filmu má potom človek pocit, ako keby chcel povedať dva rôzne príbehy. A nevie to spojiť tak, aby oba vyplynuli zaujímavo. Film by fungoval oveľa lepšie, keby sa sústredil iba na tému z uhlu Heydricha. A mohlo by to skončiť jeho atentátom. Presne to by tomu pomohlo. No miesto toho začneme výborným nápadom, ktorý následne tvorcovia sa rozhodli zmeniť a povedať príbeh, ktorý už povedaný bol, a lepšie. A nie je to dobre vyvážené. Lebo absolútne nevieme z tohoto smeru určiť, kto je vlastne hlavným hrdinom tohto filmu. Napriek tomu, že je to film o Heydrichovi. Aby som to uzavrel, film je veľké sklamanie. Nemyslím si, že by som ho nazval stratou času. Som rád, že som ho videl raz, no určite sa k nemu viac nevrátim. Už len čiste z titulu, že nevie správne rozhodnúť ako povedať svoj vlastný príbeh. Hodnotenie: C+ (09.10.2017)