Heydrich: Muž so železným srdcom

Anthropoid i Atentát se v lecčem zcela vědomě odchylují od faktů a je třeba respektovat tvůrčí licenci a ptát se nikoliv potom, proč má padák jinou barvu, ale jakou funkci tato změna ve filmu má. Pokud tedy nemluvíme o jednom z prvních zpracování atentátu, kterým byl Hitler’s Madman (1943), v němž útok probíhá v lese a Heydricha zastaví žena na kole :). Tady je jasné, že tehdy nebyl dostatek informací. Smrtihlav se svou strukturou narace zásadně odchyluje od tradičního vyprávění, což může na některé působit poněkud neumětelsky. Opak je však pravdou, neboť snímek vykazuje promyšlené postupy uměleckého filmu, kdy si například musíme kvůli výpustkám domýšlet děj. Snímání pak vykazuje zřetelné impresionistické rysy, protože sledujeme spíše pocity a nálady než jen řetězec událostí, v němž jedna scéna zřetelně navazuje na další a osudům zásadních postav se dostává rozuzlení. Mnoho figur z odboje se ve filmu jen jakoby míhá nebo jejich osud sledujeme v závěrečné krátké montáži beze slov, kterou doprovází vážná hudba. Většině scén vévodí klavírní, houslové či varhanní skladby, které téměř vždy vhodně dokreslují atmosféru dané scény, aniž by zneužívaly tklivých melodií pro otravný patos. Heydrich ani na smrtelné posteli nepřichází se zásadním prozřením, jeho ženě se nedostane uspokojujícího ujištění. Scéna končí horečnatým pohledem na rozmazávající se obličej Himmlera a jeho děsivý knír./// Ani Jimenez se vedle režisérů Sequense a Ellise v závěru nevyhýbá touze po větší akci, když parašutistům dává do ruky automatické zbraně a šíří tak mezi diváky letitý mýtus dál. Vhodnou změnou příběhu však byl důraz na vznik přátelství Gabčíka a Kubiše, které tak rámuje film skrze neověřitelnou historku o jejich setkání. Tato volba pak má zcela logicky za následek, že oba muži končí svůj život bok po boku v kryptě, ač realita byla odlišná. A na závěr jeden historický fun fact. Heydrich, respektive jeho řidič, by za předjíždění zleva (tramvaje č. 14 dostal) nejmíň 7 bodů. Poučení? Předjíždět se setsakra nevyplácí… 70 %. [Kino] (24.06.2017)

Dost možná nejslabší zpracování daného tématu, jaké jsem měl zatím možnost vidět. První polovina je o Heydrichovi, druhá o odbojářích, přičemž obě linie se protnou až atentátem a následným běsněním. Oddělenost obou částí nefunguje dobře a je v podivném kontrastu s těkavostí a epizodností v jejich vnitřním rámci. Závěr z toho pak celkem logicky vychází nejlépe, bohužel však tvoří jen zlomek filmu (na rozdíl od Anthropoidu, kde je závěr nejslabší částí, navíc poněkud rozvleklou). Jediné postavy, u nichž se daří vybudovat jakousi životnost, jsou paradoxně Heydrich a především pak jeho manželka Lina, což vytváří mimořádně podivný narativ. Další z mnoha nepodstatných filmů o podstatných tématech... (16.10.2022)

|70%| Viděno v kině. Na SMRTIHLAVA jsem se samozřejmě těšil. Přesto jsem si nemyslel, že by se to vyrovnalo skvělému ANTHROPOIDOVI, který mě totálně nadchnul. V ANTHROPOIDOVI jsem nejvíc ocenil napětí mezi postavami, atmosféru a epické finále začínající atentátem na Heydricha spojené s konečnou a monstrózní přestřelkou v kostele. No, nyní k této verzi. Smrtihlav si jde trochu jiným směrem, to já rozhodně ocenit můžu. Od začátku tu máme velkou část se samotným Heydrichem a jeho počátcích krutovlády. Jason Clarke sehrál tuto roli opravdu bravurně. Jakmile ze scény téměř zmizel, začal mě film o dost méně bavit. Asi je to chybou rozložení a pojetím snímku. Mělo to být celé delší aspon tak o 30 min, aby měl divák čas si utvořit k postavám českým hrdinům nějaký ten vztah. Bylo to takové moc urychlené. Opravdu bych z toho bud za a) udělal dvou a půlhodinový film nebo za b) bych od začátku snímku dával střídavé prolínání scén, kdy cca 10 min vidíme Heydricha, pak další scéna s cca 9min kde přistávají s padákem čeští parašutisti atd. Takto to rozhodně úplně nefungovalo. Atentát a konečné střílení v kostele pro mě nebylo tak efektivní a emocionální jako v Anthropoidovi. Hudba byla ok. Po skončení kina jsem váhal, zda-li dát 3 nebo 4*. Bylo to opravdu na hraně. Celkově mě to ale bavilo, především ta část s Heydrichem, tak proč být zbytečně kritický. Užil jsem si to a někdy si to ještě raz pustím, už jen kvůli skvělému J.Clarkovi. Anthropoid je pro mě avšak nepřekonatelný. (19.06.2017)

Pokud nic nevíte o Heydrichovi, nebudete se ve filmu orientovat. Pokud o něm něco víte, nedozvíte se nic nového. Navíc od půlky se film zaměřuje na filmaři notoricky omílané téma atentátu na Heydricha. V této oblasti samozřejmě zůstává nepřekonaný český Atentát. Zde bych pochválila velmi živou kameru a podařený vizuál. Za sporné považuji umístění nádoby na cukr v bytě odbojářky. Samotné její využití jako dekoračního předmětu již vede diváka k jistým pochybám, zda tvůrci věděli, co mají v rukou za rekvizitu. Slovenský nápis v době, kdy se vlastně Slovensko stalo nepřátelským státem, považuji za značně nepravděpodobný. (08.04.2021)

Film se od podobných zpracování Heydricha trochu liší (chladnému antihrdinovy je dáno hodně prostoru). Ač zpracování venkova s nevěstinci je plno klišé, je zde několik silnějších scén (antihrdina dá na Pražském hradě své ženě pocítit, že už má navrch. Mrazí také z chladného úřednického kalkulování. Ve filmu není mnoho zbytečných řečí a romantická pletka je střízlivá, stejně tak jako thrillerové finále. (28.06.2018)