Réžia:
Warren BeattyKamera:
Vittorio StoraroHrajú:
Warren Beatty, Diane Keaton, Edward Herrmann, Jack Nicholson, Paul Sorvino, Maureen Stapleton, Nicolas Coster, M. Emmet Walsh, Ian Wolfe, Bessie Love (viac)Obsahy(1)
Objektivní portrét člověka, jehož idealismus byl silnější než zdravý rozum. Velkou roli ve filmu hraje ovšem jeho vztah k levicové aktivistce Louise Bryantové, mnohdy zastiňující historické události. Revoluce v Rusku se svými krvavými následky se stala prubířským kamenem pro rozštěpenou americkou levici, jejíž rozumnější část brzy poznala, že proklamované revoluční myšlenky a činy se čím dál víc rozcházejí. Její prohlédnutí symbolizuje postava zkušené anarchistky Emmy Goldmanové, která se marně snaží Reedovi vysvětlit, že tahle revoluce k ničemu dobrému nepovede... Film byl ve své době vysoce hodnocen odbornou i laickou veřejností, o čemž mj. svědčí i dvanáct oscarových nominací, z nichž snímek nakonec obdržel tři zlaté sošky - Warren Beatty za režii, Vittorio Storaro za kameru a Maureen Stapletonová za ženský herecký výkon ve vedlejší roli. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (52)
Samozřejmě, že to Beatty mohl sestříhat na snesitelnější délku, všechno z Ameriky mohlo mít dohromady 20 minut a filmu by to jen prospělo. Zajímalo by mě, jestli Třískovo plácnutí o koloniích bylo ve scénáři, nebo si to jen tak vyřknul, neboť nikdo z přítomných neuměl česky. Pozitivem filmu je, krom hereckých výkonů, i to, že Beattyho pokusy o ruštinu nejsou trapné. ()
Zřejmě životní dílo herce a režiséra Warrena Beattyho. Životopis amerického novináře a socialisty Johna Reeda byl jeho vysněným projektem, s přípravami na něj (rozhovory s pamětníky, které filmem průběžně prostupují) začal již počátkem sedmdesátých let. Beatty se sám obsadil do hlavní role a film režíroval. Reed byl levicový novinář, který je dnes známý svými reportážemi z Mexické revoluce v desátých letech minulého století a hlavně knihou "Deset dnů, které otřásly světem". V té popsal Říjnovou revoluci, jejíž byl přímým svědkem. Tato ruská epizoda Reedova krátkého života a léta jí bezprostředně předcházející a následující jsou časovým pásmem filmu. Mexickou etapu připomíná jen úvodní záběr. Pak se přesunujeme do salónů, kaváren, hospod, knihami a zpola potištěnými papíry zaplněných bytů a na dělnická setkání, na nichž levičáci - umělci, novináři, straníci - a anarchisté rozebírají své postoje k socialismu, k postavení žen ve společnosti, k válce probíhající v Evropě a účasti USA v ní; baví se a žijí ve společenství, které tehdejší dobu pobuřovalo (Greenwich Village); v tomto prostředí se Reed setkává se svou životní družkou Louisou Bryantovou (Diane Keatonová). Jejich partnerský svazek a těžkosti, které provázejí soužití dvou inteligentních, vzdělaných, svobodných a ve společenském i politickém životě angažovaných lidí, tvoří spolu se zmíněnými historickými událostmi obsah filmu. Tyto dvě oblasti, partnerství (a později manželství) a politika se velmi citlivě střídají. Po jedné roztržce se pár rozděluje a teprve ruská revoluce, jíž jsou coby spolupracující novináři svědky, je znovu smíří. Tato "ruská" pasáž filmu je je jeho vrcholem - zejména scéna, při níž se Reed rozohní řečněním na bolševickém setkání, vrcholící pochodem revolucionářů městem za zpěvu internacionály, vlastní revolucí a smířením manželského páru, je pro mě jedna z nejúžasnějších ve filmu vůbec (ne snad proto, že bych byl sympatizoval s komunisty - naopak - ale tyto scény zobrazují revoluční nadšení a bláhové naděje lidí - tehdy se však jevící jako už-už dosažitelné - lépe než cokoliv zfilmovaného, co jsem kdy viděl). Po životním zážitku z revoluce se Reed definitivně stává politikem, zapojuje se do práce v rozštěpené americké Socialistické straně a znovu se vrací do Ruska. Chatrné zdraví ho ušetří zhroucení jeho snu, kterého si při druhé návštěvě začínal všímat, i když si ho nepřipustil ("Není to takové, jaké jsme si to představovali. Ale kdybys to teď vzdala, k čemu byl tvůj život?") Vyhnul se tak i ostudě (z dnešního pohledu), která potkala mnoho jeho souputníků, levicových intelektuálů - nekritickému obdivu k ruskému impériu. -- 'Rudí' mají velice kvalitní scénář. Dialogy jsou inteligentní a hutné, o některých replikách budete přemýšlet dlouho po skončení filmu. Na vrchol film vynášejí též herecké výkony - nejen hlavních představitelů Beatyho a Diane Keatonové, ale též řada vedlejších rolí je skvěle zahrána - např. Nicholsonův cynický básník a dramati ()
39. Zlatý Glóbus za rok 1981 - cena (1) - *Nejlepší režie - Warren Beatty + nominace (6) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herečka (drama) - Diane Keaton, Nejlepší herec (drama) - Warren Beatty, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Maureen Stapleton, Nejlepší herec ve vedlejší roli - Jack Nicholson, Nejlepší scénář - Warren Beatty ()
Film byl ve své době vysoce hodnocen odbornou i laickou veřejností, o čemž mj. svědčí i dvanáct oscarových nominací, z nichž snímek nakonec obdržel tři zlaté sošky - Warren Beatty za režii, Vittorio Storaro za kameru a Maureen Stapletonová za ženský herecký výkon ve vedlejší roli. Scénář : Warren Beatty a Trevot Griffiths. Kamera : Vittorio Storaro. Hudba : Al Bryan, Charles L. Johnson a Stephen Sondheim. ()
Ľahko možno predpokladať, v akej zaťažkávajúcej pozícii sa Beatty ocitol. Natočiť viac ako trojhodinový, historicko-politický film, pri svojej režisérskej samopremiére, s nákladnými scenériami a veľkým štábom a v neposlednom rade o tematike "červených" intelektuáloch z predmestí amerických veľkomiest. Snímok nie je autorsky čitateľný, má takú akademickú gradáciu, našťastie je argumentačne objektívny a nechá diváka sledovať vývoj udalostí a životy postáv, z ktorých si môže následne spraviť úsudky. Na pozadí anarchistickej revolty bolševickej revolúcie v cárskom Rusku sledujeme aj argumentačné rozpravy amerických komunistov-socialistov ako aj ich rozmarné romániky. Film možno nazvať príbehovo komplexným a remeselne náročným na spracovanie. ()
Galéria (75)
Fotka © Paramount Pictures
Zaujímavosti (10)
- Oleg Kerenskij ml. ve filmu ztvárnil postavu svého dědečka, předsedu ruské prozatímní vlády Alexandra Kerenského. (KM Phoenix)
- Jack Nicholson jednou byl tak frustrovaný z množství opakování scén s Diane Keaton, že řekl Warrenovu Beattymu, ať už mu k**va řekne, co chce a on to udělá. (jezurka42)
- Báseň, kterou Eugene O'Neill (Jack Nicholson) dává Louise Bryant (Diane Keaton), byla básní, kterou herec skutečně pro Keaton napsal. (jezurka42)
Reklama