Kliatba kvíliacej ženy

Začínám se obávat, že Conjuring vesmír začíná pomalu vyžírat sám sebe. La Llorona je další tuctová lekačka, ve které nechybí ohrožovaná rodina, církev, kněz a nezničitelná bytost. Jistá ohranost série se dostavuje a začínají mě ty Jeptišky a Annabelle splývat. Ty filmy se začínají nebezpečně moc podobat. 50% (31.07.2019)

Postrašíme, uvidíme. To si řekl produkující James Wan a svůj režisérský objev Michaela Chavese instruoval o tom, že osvědčený model bouchajících dveří a osob tažených po podlaze určitě zabere i tentokrát. Hlavně ať se s tím nešetří, zbytečně se nekecá a legenda o prokletí mexické ženštiny, lovící děti, aby nahradila ty své zavražděné, je dostatečně srozumitelná i páru s prvním pubickým ochlupením, co na film zavítá s tím, že po většinu promítacího času se bude ze tmy vynořovat klitoris toho hezčího z dvojice. Nakonec to není vůbec žádná táhlá nuda, ale má to solidní spád a postupné grády, s klišé se dobře pracuje i bojuje a děj, z větší části situovaný do domu sexuálně nevyužité sociální pracovnice, co si dvakrát neuhlídala roztažené nohy, má svoji hutnost a strašidelnou zručnost. Babizna nemá obličej modelky z katalogu, divákovi ráda skáče "po zádech", evidentně se v lekacích scénách vyžívá. Tvůrci podnikli revizi osvědčeného hororového modelu, který revitalizovali Lindou Cardellini, která se nenápadně šplhá do kvalitních hereckých pater. Ta je ve výhodě v tom, že z její neznámější role obrýlené záhadoložky Velmy z dvojdílného Scooby Doo toho už moc nezbylo, tudíž je pro mnohé diváky neokoukaná. Technická stránka filmu je samozřejmě kvalitně ošetřená, film se neutápí v neprostupných nočních scenériích, které jsou pro strašení vděčné, a vše podstatné v něm vyniká a je vizuálně zdatně podané. A dojde i na propagaci Annabelle. Michael Chaves v roce 2020 přijde strašit znovu, neb byl pověřen realizací "V zajetí démonů 3". A já jsem velmi zvědav na jeho pojetí. V tomto kousku prokázal, že má potřebný režijní přehled a to, co dostal za úkol od produkčního vedení, náležitě splnil. Ještě konec se mohl patřičně vylepšit/poupravit/vyladit, ovšem hororová dávka hrůzy byla v zásadě vržena měrou vrchovatou. 9/10 (17.06.2019)

Co je potřeba v tomhle žánru v časech, kdy kvantita a podnikatelské záměry producentů vítězí nad kvalitou? Není to nejdůležitější, ale sebevědomé strašidlo. Mexická ektoplasmatická plačka, co ráda topí děti ve svém zármutku, zapadla do závojového CGI průměru včetně náhlých změn hlasitosti svého projevu. Alespoň pět nebo šest momentů, kdy se vám mráz jako poctivý indikátor děsu proběhne po zádech. To Chaves zvládl vcelku dovedně a udržel se ve hře. Atmosféra, která i třeba pomocí mytologie a logického jednání dovede všechno to bubákování k finále. Tady mamá, co si plete děti s koťaty, pokulhává svou sterilitou a nedostatkem vůle hledat jiná řešení. Funkční vyvrcholení. Zachmuřený šaman, semínka u prahu a čekání na použití kříže ze speciálního dřeva nejsou nic, co by tu už několikrát nebylo. A tím se dostáváme k nutnosti vyhnout se rutině. Moru, který, ač se to pro horory zdá jako vhodná cílová destinace, vede do pekel a z filmu se stává Wan of many…což La Llorona v podstatě je.. (30.07.2019)

Ducharina podľa klasickej šablóny Conjuring univerza, kde si duchovia robia čo chcú, nemajú žiaden plán (Llorona topí dieťa, aby zrazu prestala) a všetko je podriadené pravidelnému dávkovaniu ľakačiek. A umiestnenie príbehu do LA sedemdesiatych rokov a do hispánskeho prostredia nedáva filmu v podstate žiadnu production value. (13.11.2020)

Film o nevěstě, která pláče slzy zmaru a sem tam někoho zabije, je fajn nápad. Provedení mě ale za srdce nechytlo. Lekačky byly očekávatelný na zcela očekávatelných místech, nevěsta byla opravdu hnusácká a nezaujal mě ani kněz, který nevěří v církev, ale Boha si ponechal. Průměrný horor s průměrným výsledkem. Neurazí, nenadchne. (19.08.2019)