Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zaměstnanec pohřebního ústavu Pleticha telefonuje svému nadřízenému. Přeslechne, že má koupit svatební dar a dopravit jej šéfově příbuzné. Na udanou adresu se proto vypraví zorganizovat pohřeb. Když se omyl vysvětlí, Pleticha na oplátku za pohoštění předvede svatebním hostům tance a písně různých národů. Jeden z hostů, dědeček Boleslav Hnipírdo, zažil při cestě do Prahy srážku vlaků u Vrňan. Protože se mu nic nestalo, nechce ani žádat bolestné. Pleticha toho využije a se zavázanou nohou se vypraví na ředitelství drah. Vydává se za Hnipírda a je ohledně své cesty podrobně vyslýchán. Díky své užvaněnosti na sebe mimo jiné prozradí, že naskočil do jedoucího vlaku, jel na černo, plival na okno a utrhl záchrannou brzdu... (ČSFD)

(viac)

Recenzie (102)

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

Pominu fakt, že film je vlastně jakýmsi chatrným dějem poslepovaný sled skečů, které mají ukázat komediální talent Burianův. Ten je bezpochyby na plátně přítomen, obzvláště ve scénce napodobování různých jazyků, žel jsou tam i scény slabší. Nejslabší chvíle však přicházejí, když Burian plátno opouští. Příslušné pasáže slouží pouze a jen jako lepidlo, lépe do nich nesahat. ()

LiborGondek 

všetky recenzie používateľa

Až závěrečná třetina s drážním inspektorem je ten pravý, pětihvězdičkový film Vlasty Buriana. Jinak je Funebrák zcela tuctový. 13 minut dlouhé předvádění národů mě nebavilo naprosto fenomenálně. Hodnocení nakonec tedy průměrné, 3* a mými oblíbenými filmy určitě zůstanou jiné geniální snímky tohoto národního velikána. ()

Reklama

donkocicak 

všetky recenzie používateľa

Je to poněkud zvláštní film. Snadno ho rozdělíme na dvě poloviny. V první části tropí Burian povyk na svatbě, kde zpívá legrační písničky a zoufale hledá nebožtíka. V druhé části vymáhá odškodné a předstírá, že byl vážně zraněn při srážce dvou vlaků u Vrňan. Jak tu již někdo trefně poznamenal, jedná se spíše o sled skečů. Něco je výborné, něco zdlouhavé a něco poněkud nudí. I tak se ale jedná o slušnou zábavu. ()

Mishelen 

všetky recenzie používateľa

Další ze zdařilých "burianovek" pod taktovkou K. Lamače a tak trochu i určitě M. Friče, který si zde vystřihl skvělou roličku (mnohem zajímavější a komičtější nez jeho Sherlock Holmes). Burian zde řádí jako o život. První půlka tak nějak v poklidu a pak jeho brilantní výstup před publikem a konverzační smršť vtipů na úřadě drah. Super! Tohle je klasika české kinemtografie. Nejlepší (asi životní výkon) J. Richtera, který moh s Burianem vytvořit více takových povedených čísel. Osobně tento film považuju za jeden z nejlepších v Burianově filmografii. Za šest dní natočit něco čemu se člověk řechtá i po desítkách let je prostě geniální. ()

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Dvě scény, základ filmu, ale velmi dobrá zábava. V první přichází pan Pleticha (Vlasta Burian) na svatbu myslíc si, že jde vykonat poslední věci zesnulého, vyjde z toho jiná svatba a Pleticha předvádí jiné národy.. Ve druhé se pak pan Pleticha neoprávněně domáhá odškodnění od československých drach a z jeho smyšlené historky vyskočí tolik pokut, že se skutečný pan Boleslav Hnipírdo (Josef Rovenský) nestačí divit. Pro mě je to velmi nečekané kvalitní humorné dílo. Další zajímavé postavy: drážní rada Klapka (Theodor Pištěk), nevěsta Plicová (Růžena Šlemrová), její původní ženich (Čeněk Šlégl), kterého odvedla policie, úplatný drážní kancelista (Lamačův kamarád a také režisér Martin Frič) a nesmlouvavý inspektor drah Jahn (Jan Richter). Příjemně zábavné. ()

Galéria (1)

Zaujímavosti (17)

  • Keď sa inšpektor dráh pre zrážky Jahn (Jan Richter) pýta Pletichu (Vlasta Burian) ako sa volá, ten povie, že Boleslav. Inšpektor Jahn sa spýta, či stará alebo mladá, nakoľko sa domnieva, že ide o miesto narodenia. V dobe natáčania ešte existovali obidve mestá Mladá Boleslav aj Stará Boleslav. Stará Boleslav od roku 1960 už neexistuje. V roku 1960 došlo k zlúčeniu mesta s Brandýsom nad Labem. (Raccoon.city)
  • Celý film byl natočen za 6 dní. Na dnešní dobu něco neskutečného. (cariada)
  • Keď sa Plaetichu (Vlasta Burian) spýtajú, kde pytliačil jeho otec, ten odpovie, že na panstve Hohenlohe. Panstvo Hohenlohe sa nachádzalo v Rakúsko-Uhorsku na dnešnom území Slovenska. Konkrétne na území Vyšné Hágy, Štrbské Pleso, Javorina a Lendak. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama