Christopher Robin

Obávám se, že pokud měl film skutečně jen těch 100 minut, tak pocitově vyzněl tak na trojnásobek. Ano, animace postaviček byla skvělá a sedla do toho všeho, ale... Jinak to nebylo nic objevného. Klasická premisa, že rodina je důležitější než práce, natahovaná prostředkem filmu okopírovaném z Where the Wild Things Are. Nějak netuším, co přesně mělo být cílem filmu, protože vás ujišťuji, že raději, než tenhle přespříliš natahovaný film, vážně vezměte své blízké a vyjeďte si s nimi na nějakou expudici - což je asi právě pointou filmu. A to je, vážení, co? Paradox. --- 2,5* (03.11.2019)

Nikdy jsem nemiloval medvídka Pú, ale o to více jsem si tento film zamiloval. Výborný Ewan McGregor ve filmu, který je o navracení se k dětství. K radostnému období hraní, kdy hranice neexistovaly, pouze ty, které jsme si vymyslely. Film s tímto skutečně excelentně pracuje a tu vyvolává dojetí, melancholii, tu radost z dětinskosti, která najednou nepůsobí kýčovitě, ale naopak se stává pramenem znovuobjevené radosti, na kterou jsme již dávno skrze dospělé starosti zapomněli. A je moc fajn, že tento film nesklouzává jen k té dětské rovině, ale vrací se i zpět do dospělosti, kde reflektuje dětské poznání, díky kterému i v dospělosti můžeme najít řešení dříve neřešitelných problémů. 75% (01.08.2019)

Povinnost pro každého, kdo v dětství miloval Medvídka Pů a kupodivu více film pro dospělé, než-li pohádka pro děti. Film je totiž na pohádku neobyčejně ponurý, v první polovině skoro až depresivní, ale svých jednoduchým a nepřeplácaným vizuálem paradoxně na oko moc pohledný. Navíc i vyřčená moudra, která často citují knižní předlohu, cílí spíše na dospělého diváka. To můžu vlastně i potvrdit. I já (ček) jsem je docenil až časem zpětně. Trochu škoda, že se tvůrci ve finále rozhodnou zkusit zavděčit všem, i těm dětem, takže je druhá část filmu již poněkud více klasická a nezapůsobila na mě ani zdaleka tolik, jako ta depresivní existenční krize v první půli. Dospělost sucks a suicidal Ijáček (plavící se v potoce) is my new spirit animal. (27.11.2020)

Jak se říká z hovna bič neupleteš a to je přesně problém tohoto filmu (ono co taky čekat od filmu založeném na animáku a knížce kde medvěd věčně žere med a malé děcko mluví s mluvícími zvířaty a představuje si imaginární tvory) . Nepatřím mezi lidi co vidí logo Disney nebo Marvel a automaticky se udělám tak, že dám 5 hvězd. Už, když jsem viděl trailer tak jsem si říkal, že je to příšerné a koho to může lákat realita je taková, že dívat se na to dá, ale nic nečekat radši. Pro děti je to chvílemi hodně temné a depresivní dospělé to zase neudrží v pozornosti celou dobu. Chybí zde absolutně vtipné scény a cokoliv vtipného (na obhajobu to aspoň není tak tupé a parodické jako oba Paddingtoni dohromady a nezpívá se tam). Ty 2 hvězdy jsou za tu holku a za film jako celek. Na závěr několik poznámek P.s. 1 Baví mě, kdy nezaměstnaná ženská ( v celém filmu nepadne ani slovo, že má práci a něco dělá) vyčítá zaměstnanému chlápkovi, že pracuje a má práci předpokládám totiž, že všechno platil on ze své práce pokud teda neměla milionovou sociálku P.s. 2 V celém Londýně je pouze jedna firma vyrábějící brašny a každý kdo půjde na dovolenou asi od ní musí povinně koupit brašnu navíc kdo ty brašny bude teda vyrábět, když všichni budou na dovolené P.s. 3 při sledování filmu můžou někteří jedinci dostat takovou depku, že se můžou zabít z toho, že dospěly a , že nemají tak jednoduchý život jako měly jako malí nebo při nejmenším můžou dát výpověď v pracích jelikož jim to žere volný čas. (03.11.2018)

Dětem byl tento film odepřen. Do distribuce jde pouze s titulky. Spousta hodnoticích nad tím vyjadřuje pochopení. Ale já bych byl nerad kdyby dětem byly odepírany hřejivé inteligentní věci s myšlenkou. To se mají dívat pouze na prostoduché barevné blbinky? Nechápu. Jedním z kladů tohoto filmu je totiž určitě to, že si na něm něco najde každý inteligentní člověk od 3 do 99 let. Je opravdu velmi hřejivý nenuceně vtipný, ale zároveň i zdravě a zajímavě pochmurný a melancholický. Ovšem, neřekl bych, že by to mohlo dítěti uškodit. Metaforu zataženého Stokorcového lesa asi nepochopí, ale závěrečná myšlenka je podáná moc pěkně a zřetelně. Člověka zahřeje na srdci. Najednou jsem měl chuť obejmout Medívídka Pú a nědělat s ním nic. Tahle postava už nikdy nebude sympatičtější. Dávám pěknou čtyřku. (27.08.2018)