Réžia:
Emir KusturicaKamera:
Vilko FilacHudba:
Goran BregovičHrajú:
Predrag 'Miki' Manojlovič, Lazar Ristovski, Mirjana Jokovič, Slavko Štimac, Ernst Stötzner, Srdjan Todorovič, Mirjana Karanovič, Milena Pavlovič (viac)Obsahy(1)
Belehrad, 1941. Priatelia Marko a Čierny sa zaoberajú obchodom so zbraňami, ktorými zásobujú partizánov. Keď sa Čierny musí začať skrývať pre Nemcami, Marko ho ukryje vo vlastnej pivnici spolu s ďalšími utečencami. Skupina ľudí v pivnici sa postupne rozrastá a buduje si vlastný svet. Keď sa vojna skončí, Marko ich aj naďalej udržuje v nevedomosti - stal sa totiž dôležitou osobou v povojnovej Titovej Juhoslávii a nechce sa s Čiernym deliť o zásluhy, ani o krásnu herečku Natáliu... Tragikomické podobenstvo Emira Kusturicu s vynikajúcim soundtrackom získalo Zlatú palmu na MFF v Cannes a mnoho ďalších ocenení. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (171)
Kusturicův temperament z filmu naprosto čiší, nečekaně se ale ve změti hudby, tance a střelených akcí hrdinů objevují i vážná témata, historické výpovědi, přesah do natáčení filmu, klonování hrdinů jako ve filmu Forrest Gump, válka, úniky jako ve filmu Kanály... prostě směs všech žánrů, témat a prostě všeho, zamíchané do Eintopfu, který zblajznete jako grepfruit a v ústech vám pak zůstane jen nahořklá chuť. ()
Neuvěřitelné... Brilantní vhled do srbské duše. Bratrovražedné vztahy mezi lidmi na Balkáně, které jsou v mezinárodní rovině tímž, jsou zde vyloženy (ale nikoliv obhajovány) tak sugestivním způsobem, až má člověk pocit, že se v Jugoslávii narodil a že těm lidem naprosto rozumí. Pozoruhodné zpracování vzhledem k tomu, že v době dokončení filmu vrcholilo v Bosně a Chorvatsku řezání hlav. Kdo se domnívá, že Kusturica obhajuje srbský nacionalizmus, zřejmě viděl úplně jiný film. Pět hvězd uděluji výjimečně, ale už jen kvůli citlivě zpracovanému tématu (vrcholem je scéna s božími muky), skvělým hereckým výkonům (tleskám zejména Mirjaně Joković) a hudbě dávám po delší době plné hodnocení. "Jak to myslel, že Jugoslávie už není?" (650., 21. VI. 2011) ()
Dával bych si hodně velkého bacha na to, nechat se jenom okouzlovat Kusturicovou muzikálností, jíž na tři hodiny opulentně roztančí filmové obrazy; tohle dílo v sobě má ukrytou i poměrně nebezpečnou ideologii, či lépe řečeno mýtus o "horké srbské krvi", která ospravedlňuje vedení války a genocidy. Z filmařského hlediska takřka geniální, z politického hlediska velmi pochybné, ne-li přímo odsouzení hodné. ()
194 minut - to už je hodně velký nášup. Ale Underground je divoký film, napájený horkou srbskou krví, která jej pohání k závěru rychlostí zběsilého rychlíku. Ke konci se sice objeví nějaký ten tunel a zatáčka, ale to už v tak rozsáhlých opusech bývá. Na konci Undergroundu se dočkáte za odměnu symbolického odtržení země, kde pokud dechna hraje zběsile a hlasitě, je co pít, co oslavovat, pak "vše je odpuštěno, ovšem ne zapomenuto". A také se dozvíte, že "tenhle film nikdy nekončí". Něco na tom Kusturicovi bude!! Tentokrát "jen" 4 a 1/2. ()
Té hudby bylo trochu příliš, chvílemi už to připomínalo nepřetržitý kravál, obrazy maluje Kusturica jako vždy úchvatné, gagy jsou povedené, tragická rovina dost nepovedená a dohromady mi z toho vychází pořádná pitomost. Což u jiných Kusturicových filmů nevadí, jelikož jde většinou "pouze" o poetické balkánské obrazy. Tady ano, protože Underground se ještě navíc snaží něco sdělit a to se mu kvůli přemíře ztřeštěností, řvoucích dechů, tančících a pitvořících se lidí moc nedaří. ()
Galéria (10)
Zaujímavosti (6)
- V roce 1996 Jugoslávská rada Akademie filmového umění a vědy zvolila tento snímek jako třetí nejlepší srbský film za období 1945 až 1995. (mi-ib)
- Chlapa vyjednávajúceho pri nákupe zbraní si zahral režisér Emir Kusturica. (MikaelSVK)
- Režisér Emir Kusturica hrozil ukončením práce na filmu poté, co srbská kritika označila film za propagandu sjednocené Jugoslávie. (mi-ib)
Reklama