Underground

Kontroverzný, a vďaka umeleckej presvedčivosti potenciálne nebezpečný filmový monument, o ktorom sa už popísali tony analýz, diplomoviek a odborných pojednaní. A starý dobrý Emir, čo sa stal zo sarajevského moslima srbským vlastencom a až vtedy naplno uvoľnil svojho filmového génia, nám bude do omrzenia tvrdiť, že sa nejedná o žiadnu propagandu. No aj keď je to iba majstrovská umelecká vízia, ktorá konštatuje, že "tak to proste je" a Srbi, resp. Balkánci si jednoducho nedokážu pomôcť (a tak to proste nie je), viac než kedykoľvek inokedy si tu treba pripomenúť Althusserovu tézu, že každý text, bez ohľadu na to, či si je toho jeho autor vedomý alebo nie, či je to zámerné alebo nie, obsahuje ideologický obsah. A v prípade tak veľkého a prepracovaného diela, akým je UNDERGROUND, a tak nadaného a sofistikovaného umelca, akým je Emir Kusturica, si takú neuvedomelosť dokážem predstaviť iba veľmi ťažko. (17.04.2018)

Velkolepý epos z dějin Jugoslávie posledních padesáti let. Války a osobní tragédie podány ne v patetickém duchu, ale v proměnlivém autorském i vypravěčském postoji. Scény přecházejí od grotesky k obrazům nezapomenutelné síly, bezstarostnost se mění ve zradu, pábitelství v bratrovraždy. Dějiny jako přecházení z války do války, tomuto koloběhu nelze uniknout ani (nedobrovolným) vystoupením z času, ukrytím v podzemí. Tři roviny bytí – „na povrchu“, v podzemí, ve smrti (závěrečný obraz ostrova, kde jsou odpuštěny všechny viny). (15.11.2005)

Kusturica jde prostě mimo mě. Co na tom všichni vidíte? Co na tom je, když tři hodiny někdo neustále ječí, vzříská, chlemtá pálenku a do toho pořád zpívá nebo souloží s ženou. U Kusturici to všichni stihnou dohromady. Tak co bychom chtěli, od chovance Vávry? // 37. Letní filmová škola Uherské Hradiště 2011 (26.12.2011)

Tak tohle je, přátelé, opravdu něco. Rozhodně nejlepší, co jsem od Kusturicy měl možnost k tomuto dni vidět. První půlka filmu ještě z druhé světové války neuvěřitelně rychle odsýpá, spousta neotřelého humoru a typického folklóru v doprovodu znamenité hudby. Druhá půle bych řekl pravda je trochu poslabší, ale vyrovnává to famózní závěr. U toho filmu se nedá nudit. Scény s opilou Nataljí anebo to jak někdo jen tak bezděky narazí do nějakýho trámu nebo něco, no super. (03.04.2009)

Válečný Bělehrad není zrovna ideální místo k životu, zvlášť pokud se neumíte dobře otáčet. Což ale Marko a Černý rozhodně umí. Když ale začíná jít do tuhého, musí se Černý (i se svou rodinou i přáteli) začít skrývat, a ideální místo je pod Markovým domem. Společně zde vytvoří dílnu na výrobu zbraní - které Marko dokáže velmi snadno zpeněžit. A když skončí válka, rozhodne se Marko nechat lidi v podzemí dál žít v iluzi válečného stavu, a dál těžit z jejich práce ... Filmy Emira Kusturicy zatím šly vždycky tak nějak mimo mne, a tak jsem vůbec netušil, co od něj čekat. Nakonec se dostalo i na něj, a konkrétně na Underground - no a jak to říct, úplně tak moc nadšenej nejsem. Nápad (scénář) je sice brilantní, fakt jsem se pochechtával po celý film, jenže Kusturicovo zpracování mi vůbec nesedlo. Zvlášť u rádobyvtipných scén jsem se hodně nudil, a přišlo mi, že jsou ve filmu jen tak navíc, aby se mohl Kusturica pochlubit, že natočil jeden z nejdelších filmů všech dob. Stejně tak po herecké stránce mne účastníci nijak nepřesvědčili, i když "stárnutí" hrdinů je zvládnuté na jedničku. Když sečtu své pozitivní a negativní pocity z tohoto filmu, tak jsem na čistém průměru ... (08.09.2011)