Terminátor: Temný osud

Při sledování Dark Fate Tima Millera krásně vynikne režijní genialita a preciznost Jamese Camerona. A je jedno jestli hovoříme o stupňování dynamiky příběhu, ikonických momentů a hlášek, temné vize budoucnosti, či snad akčních scén. Momentky z ocelárny z T2 jsou o dvě třídy působivější, než scéna na přehradě v Dark Fate, která působí po x minutách únavně, sterilně a především digitálně. Ne že by snad poslední T neměl své dobré momenty, které se točí především kolem genuine Mackenzie Davis a Lindy Hamilton, ale pořád je to ta stejná generická šablona naháněček dvou robotů, jen jsou víc nápadití, nebo se toho víc rozbije. Sem tam se ukáže Arnold, aby ukázal, že stále umí tekoucímu kolegovi nakopat prdel a zahláškuje nějaké ty svoje klasiky. Těžko chápat kde někdo vzal to, že T Dark Fate je nejlepší od T2 a jediný další relevantní pokračování. T3 mělo působivější souboje a Salvation bylo napumpované kulervoucím vizuálem a dokonalým postapokaliptickým feelingem - škoda toho finále. Směle tedy poslední film můžeme zařadit mezi přispěvky druhé jakosti. Určitě ne nad ně. (02.11.2019)

Je s podivem a hlavně by mělo být tvůrcům stydno, že od dob zákeřného vraždícího T-1000 nepřišel podobně démonický zabiják. Měnil se v podlahu, rozpadal na kousíčky, propíchával hlavu pěstounovi Johna Connora, procházel mřížemi a diváci jen otevírali pusu. Technologická revoluce. Spolu s vystresovanou Sarah varující před apokalypsou, starým známým Arnoldovým kyborgem a polobohem Cameronem posunuli filmový sci-fi svět o obrovský kus dopředu. Nový Terminátor, Rev-9 a jeho zas a znovu se skládající hlava/tělo se poměrně rychle okoukají a neuvěřitelných 28 let od dvojky je to zatraceně málo. Úplně spokojený jsem byl vlastně jen na začátku. Úvodní (honičková) scéna je rozhodně nejlepší, protože jsem při ní cosi cítil, cosi z minulosti na mě dýchlo. Pak už vyloženě řízná akce (docela) chybí, místy je dokonce pásová a stereotypní. A hlavně digitálnější. Chybí něco provokativního, víc šťávy, i ten zadek Mackenzie Davis (herecky nicméně velmi nadějná) nám mohli víc ukázat. Pokud dostanu do ruky legendární franšízu a neuvěřitelný rozpočet, čekal bych víc. Finále z Cameronovy ocelárny mělo koule, tady je finále na přehradě velmi slušné, ale po čase je uzívanější a hlavně digitálnější. „Šestka“ ignoruje vše, co se stalo po Dni zúčtování, Cameron pouze produkoval a údajně dohlížel na práci scenáristů. Moc vidět to není. Drží se tedy dobře známé šablony: z budoucnosti je vyslán robot, který má zlikvidovat někoho, kdo bude jednou sakra důležitý, respektive její děloha, a zároveň přicestuje i někdo, kdo má „vyvolenou“ chránit. Klíčovou je tentokrát mexické děvče, které právě přišlo o vše. Chrání ji roboticky vylepšená vojanda z budoucnosti, kterou zrazuje metabolismus, i jízlivá a zlomená Sarah Connor (velmi slušný návrat Lindy Hamilton podobně jako loni u Jamie Lee Curtis v Halloweenu), která před lety zažila to samé. Na stará kolena cestuje po světě a likviduje zbylé terminátory. A má spadeno i na Arnieho, který se usadil a je milujícím manželem a jeho rodina netuší, že je ve skutečnosti robot. Sice Arnold v dané části filmu pronese několik bonmotů (jinak humor TRESTUHODNĚ chybí), ale celkově je uchopení této ikonické postavy docela mimo. Což zamrzí dvojnásob. Stejně jako eRkový rating, protože si mohli tvůrci dovolit mnohem víc. Ale neudělali to. V režii Tima Millera, který stojí za prvním Deadpoolem, tak vzniklo akční sci-fi s místy nepřesvědčivými počítačovými triky i s řadou nostalgických odkazů, coby důstojný pokračovatel pecky z roku 1991 ale rozhodně nemůže obstát. Ikonické momenty chybí. Čtyři hvězdy ale dám, protože jsem je dal i Genisys a nebylo by to fér. Takže asi tak. (02.11.2019)

Nový Terminátor doslovně reflektuje vývoj společenské situace a kompletně převrací význam Johna Connora. Hlavní myšlenka celého filmu totiž absolutně dokonale vykresluje převrácené vnímání role ženy pro budoucnost civilizace. Ne, že by to nějak vadilo, ale ta snaha o myšlenku je tam znát. Samotný film je jinak celkem zábavný, má tempo a několik povedených soubojů. Arnold se povedl a twist, který nám tvůrci naservírují hned na začátku je hodně překvapivý. Přiznám, že z trailerů jsem měl u Mackenzie Davis rozpačité pocity (působila tam jako nějaká hříčka přírody - což do jisté míry sedí i na tento snímek), ale nakonec jsem s ní žádný velký problém neměl. Celkově musím pochválit hlavně to, jak se tvůrcům daří parafrázovat první a druhý díl takovým způsobem, aby jim neudělali ostudu. Sečteno podtrženo... Dark Fate je povedeným nástupcem původních kousků, který může diváka jen překvapit. (01.11.2019)

Dva největší blockbusteroví titáni Arnold a Sly se od poloviny osmdesátek do poloviny devadesátek vzájemně předháněli a reagovali na sebe, ale co si budeme povídat, Arnold z toho vždy vyšel lépe, protože myslel na publikum a bral vše s nadhledem. Na sklonku svých kariér se oba zdá se na toto období rozpomněli a oba natočili revitalizace svých nejikoničtějších postav. Jak pátý Rambo, tak šestý Terminátor se navíc odehrávají na hranici mezi USA a Mexikem a reflektují aktuální téma migrace do USA. Jenže příznačně pro oba aktéry zatímco Stallone celý biják směřuje do jurodivě konzervativního bludu, kde sebe staví do popředí, v novém Terminátorovi nechává Arnold prostor jiným figurám, aby mohly vyprávět svoje příběhy. Temný osud sice kráčí ve stínu prvních dvou filmů série, ale právě že ví, že je nikdy nemůže překonat, a tak své dědictví využívá ve svůj prospěch. Sice výrazně spoléhá na fanservis, nicméně dělá to s nadhledem a šarmem, ale hlavně má co nabídnout mimo to. Společné scény s Lindou Hamilton a Arnoldem Schwarzeneggerem potěší každého fandu, ale mnohem lepší a zásadnější tu jsou pasáže rozvíjející postavu Sarah Connor a dokonce i celá linie s bojovnicí z budoucnosti Grace. Někdo by mohl filmu spílat, že jen jede podle seznamu liberálních témat a motivů dnešní doby v USA. Jenže stejně jako Cameronovy vlastní filmy také Temný osud ukazuje silné ženy nikoli jako fetiš či dobově poplatné klišé, ale prostě vychází z dramatického potenciálu ženských postav, které tváří v tvář okolnostem naplňují svůj potenciál aktivních hybatelů děje a cool postav. Stejně tak tvůrci nešli cestou „aktualizace“ franšízy pro dnešní dobu (jako blouznivě překombinovaný předchozí díl), ale využili dramatického potenciálu "minoritních" (ve smyslu doposud stojících mimo mainstream) příběhů k posílení svého vlastního vyprávění. A tak i když se člověk neubrání euforickému konstatování, že tu po mnoha letech konečně zase máme pořádného zábavného Terminátora, o to radostnější je, že může dodat také pořádně ženského, svěže mexického, ale především prostě pořádně funkčního díky skvěle napsaným a ztvárněným figurám. Jestliže dříve člověk doufal, že se v příštím pokračování alespoň vrátí Arnold, tentokrát si přeje, aby se vrátila Linda Hamilton a především Mackenzie Davis. ___ SPOILER -> ___ Mimochodem Temný osud slouží jako skvělá praktická ukázka důležitosti a síly reprezentace pro formování pozitivních vzorů. A to jednak tím, jak působí na diváky, ale také skrze jeden z ústředních motivů vyprávění, potažmo dynamiky mezi jednotlivými postavami, obzvláště pak ústřední dvojicí (kde nás film směřuje k předjímání jisté formy vztahu, aby se nakonec ukázalo, že jádrem onoho vztahu je ve skutečnosti obdiv a respekt). ___ <- SPOILER (02.11.2019)

Spoustu akčních scén. Herce Gabriela Lunu neznám, ale Terminátora zahrál skvěle. Jinak velké plus ty letadla a přehrada. Jen mne rozesmály ty akční scény s důchodci, s Lindou a Arnoldem. To už bylo i na mne moc :-) Linda Hamilton má 63 let, nepracovala v dolech, ani nebyla servírkou v nonstop zakouřeném prostředí, tak jak to že má ksicht jako promáčknutý plech? (18.01.2020)