Nebo a peklo

Přestože "středověké" Kurosawovy filmy mám určitě raději, tento rozhodně nedělá mistrovi ostudu. Musím oponovat efkovi - o film noir se učitě nejedná (chybí všechny jeho typické znaky - snad kromě toho, že je film černobílý :o), zato by se tu třeba dala najít najít podobnost s nejlepšími detektivkami, jaké se natáčely v 60. letech u nás. Zasádní rozdíl je ovšem v tom, že hrdinou Kurosawova snímku je charakterní pracháč, který by se v socialistické detektivce mohl jen těžko objevit. Vůbec jsem si neuvědomil jak je film dlouhý - děj je tak nadupaný, že vše uteče jako voda. Zkrátka a dobře: Nebe a peklo je vynikající zástupce žánru v (pro evropského diváka) zajímavých japonských kulisách. (15.09.2005)

Velmi dobrá kriminálka na motivy knihy Eda McBaina a zároveň zřejmě nejlepší Kurosawův snímek neodehrávající se v dobách feudálního Japonska. Největší lahůdkou tohoto filmu není ani tak napínavý děj jako spíše skvostní herci a takřka dokonalá struktura vyprávění. Úvodních dvaapadesát minut se odehraje v jediné místnosti a o pár hercích. Jenže zdánlivě komorní příběh o muži v neřešitelné situaci plynule přejde v exteriérovou detektivku, kde opustíme původní dějovou linku a dopodrobna sledujeme vyšetřování případu na všech frontách, jen abychom se v závěru opět navrátili k dopadu na osud jednoho člověka. V roli zámožného obchodníka tradičně exceluje charismatický Mifune a ostatní na tom nejsou o moc hůře; což se naplno projeví v prostřední pasáži, ve které se Mifune takřka vůbec nevyskytuje. První dvě hodiny Nebe a Pekla jsou jednoznačně za plné hodnocení. Bohužel tvůrci nevěděli kdy přestat a tak je závěrečných dvacet minut ve filmu dosti přebytečných až zbytečných. Přesto navzdory tomuto faktu jde o jednu z nejlepších japonských kriminálek. (07.02.2007)

Výborné, doopravdy výborné! První hodinu, která se odehrává v jedné místnosti, si dovedu představit i jako divadlo. Film je podle mě o zodpovědnosti, kterou manažeři velkých firem mají (nebo by měli mít). Zodpovědnosti za své produkty, zodpovědnosti za své zaměstnance, zodpovědnosti za chování těch, kdo hledí na jejich bohatství. Protože, kdyby nebylo lidí, kteří si staví domy na kopci, nebylo by ani těch, kteří jim zezdola závidí. ★ Film doporučuji všem vrcholovým manažerům a majitelům firem! (06.04.2010)

Nebe a peklo, zdary a porážky, obdivovaná smetánka a nikoho nezajímající plebs. Opačné protipóly, jež se s fatálními následky střetávají v ziskuchtivé společnosti, která lační pouze po majetku a postavení, na úkor upadávající kvality, morálních hodnot i bezcenných lidských životů. Kurosawa představuje zástupce jin a jang z nejrůznějších pohledů a tyto protikladné síly se zde ani trochu nedoplňují. Naopak, pouhé jejich náhodné přiblížení se stává semínkem zrodu absurdní zášti a nenávisti. Tengoku to jigoku je napínavá psychologická krimi, stavící na výborných hereckých výkonech a kvalitním scénáři. Laicky si troufám tvrdit, že to co vidíme v druhé půlce filmu je reálné zobrazení mravenčí policejní práce. (13.04.2012)

Jeden z najvydarenejších krimi thrillerov aký som mal doposiaľ možnosť vidieť. Dokonale prepracovaný a hrozne pútavý dej tu napína diváka ako gumu od trenírok aby tak s postupom času zvyšoval zvedavosť čo je za tým všetkým a aké bude rozuzlenie. Pritom na začiatku stojí len obyčajný únos, ktorý sa nezdaril celkom podľa predstáv, čo prišlo potom je ale jedna veľká paráda. Môj najlepší Kurosawa. Videné v rámci - 5x5 tour : Po stopách režisérov. (17.06.2016)