Nebo a peklo

Podivný film, mně je vcelku ukradený, že je to podle Eda McBaina a že to je kriminálka, samotný fakt, že jde o žánrovej film pro mě nic neznamená, vždy mě zajímá, co film nabídne nad rámec žánru, zda má nějaký hlubší, obecnější poselství nebo alespoň konotace k něčemu, co pro mě něco znamená...takže zatímco pár lidem se nezamlouval konec, mě se právě posledních zhruba 10-15 minut líbilo a vůbec nejsilněji na mě zapůsobil závěrečný rozhovor mezi únoscem a Gondem, který mi připomněl můj oblíbený Zločin a trest. Zatímco celý film byl jen o tom, jak dopadnout únosce, konec alespoň trochu odhalil jeho motivaci a tudíž přiblížil i zajímavejší věci - psychologický profil zločince, než jen samotné detektivní pátrání. Únosce svůj čin odůvodnil podobně - trochu - jako Raskolnikov - škoda jen, že to nebylo zaměřený více právě na tu psychologii - těch posledních pár minut byla jen slabá "náplata" za ty dvě hodiny detektivní story. Takže mírné zklamání, postava toho únosce se v příběhu měla objevit dřív a měla být zkoumána zároveň s tou detektivní linií, chyběla tam právě druhá strana příběhu, takhle to byla jen detektivka, což je prostě proto, aby to zanechalo hlubší stopu dost málo. (11.12.2011)

Již od úvodních minut si věhlasný japonský titán získává snadno divákovou pozornost, která sílí s každou nově započatou scénou. Mravním dilematem hlavní postavy počínaje, precizním vyšetřováním konče. Komorní zápletce s chytrou strukturou vyprávění a bezchybnou hereckou plejádou je však bohužel udělena studená sprcha během posledních vlažnějších 20 minut, kvůli kterým nemohu dát plný počet. Přesto se toto dílo může směle řadit mezi pocty japonské kinematografie. (06.02.2021)

Ze začátku to vypadá na hodně zajímavou a nevšední kriminálku v pojetí jiné kultury, ale jak se film rozvíjel, rychle ztrácel na originalitě a v celkovém součtu jde jen o hezky natočenou detektivku s typicky americkou (mcbainovskou) zápletkou v prostředí Japonska se skvělým Toširó Mifunem. Škoda, že se Kurosawa takhle moc držel předlohy a nenatočil něco originálnějšího. (03.03.2019)

Skvělá zápletka nabízí mnoho možných způsobů zpracování, AK se rozhodl pro poměrně civilní pojetí s typicky silným důrazem na psychologickou a sociální tématiku. Mifune je opět ve svém živlu ("...já jsem teď svým pánem, ty nejsi nic. Nejsi ani muž...") a ve větší roli se zde objevuje rovněž další ikona - Tatsuya Nakadai, jehož výkon také rozhodně neurazí. (Btw první film AK, kde se vyskytne barva:)) (23.01.2008)

Prvá necelá polovica filmu svojou zápletkou stavia postavy pred morálnu dilemu, či je na mieste vzdať sa vlastných peňazí a kariéry pre záchranu života cudzieho človeka, aby potom druhá časť bola exhibíciou oddanej a duchaplnej policajnej práce. Irónia je možno na mieste, idealizovanie vyšetrovacích metód však kompenzuje pútavé tempo, ktoré dej vtedy naberá. No práve toto tempo sa pred koncom z neznámych príčin spomalí a divák má miesto katarzie čas na rozmýšľanie, či Kurosawa nechal svoju východnú poetiku v miske s ryžou z feudálnych čias, keď tento jeho príbeh z moderného prostredia pripomína "iba" západné žánrové postupy. Pri dobrej vôli možno aj Hitchcocka, ale ten má zase vlastnú poetiku, vyskytujúcu sa len v jeho filmoch, a nie tu. Videné v rámci Season Challenge Tour (týždeň s japonskými režisérmi). (18.09.2015)