K smíchu

Pozorujeme hroucení hlavního hrdiny v přímém přenosu. Jim Carrey musel být rád, že má roli, kde předvádí víc než jenom škleby, a tak HRAJE. No, a podle mě přehrává. ____ Postupně vysvítá, že všechny postavy jsou vlastně nesympatické, zlé, sobecké a nepříjemné. Mě takový svět nebaví a ani nevěřím, že takový skutečně je (aspoň ne kolem mě). Dala jsem jen první řadu, další už nepotřebuji. A ani ten dětský pořad, ve kterém se to odehrávalo, nebyl sympatický (snad až na komikoně a možností, jak toho kostýmu využít). SHRNUTÍ: Deprese a deziluze. (26.05.2020)

„To vás baví být pořád za dobráka?“ Kým je hlavní hrdina? Panem Picklesem, veřejností milovanou a obdivovanou postavou z pořadu pro děti? Nebo Jeffem, o kterém se dá říct téměř přesný opak? Jsou to 2 tváře téhož člověka, který v soukromí truchlí nad smrtí syna, potýká se s rozpadem manželství a vrávorá nad propastí šílenství, aby před kamerou dál rozdával smích a naději. Kidding je zvláštní seriál. Je těžké ho zařadit, jakkoliv ho můžete odbýt označením „tragikomedie“. Dojímavý, úsměvný, infantilní, vážný, fantazijní, zábavný, depresivní, mimózní…a všechny tyhle stavy se mnohdy mění během okamžiku. Skvělý Carrey jednoznačně táhne celý seriál, ale kupř. i Gondryho příležitostnou režii rozpoznáte, ačkoliv v 2. sérii už méně často. Vůbec je druhá řada dokonce ještě podivnější. I po ní zůstávám na slabších 5*. „Jmenuje se Vivian.“ - „Pěkný jméno pro pěknou holku. Jsem napnutej jak kšandy!“ - „Je o něco mladší.“ - „To nevadí, pokud teda neprodává skautský sušenky.“ - „Krásně se směje.“ - „Ty klikaři!“ - „A doktoři jí dávají 6 týdnů.“ (14.07.2019)

Michel Gondry společně s Jimem Carreym předkládají vtahující náhled na citlivého muže, který se pomalu dostává ke kritickému bodu pod vlivem osobní tragédie a sílícího konfliktu mezi idealizovanou, zjednodušenou postavou pro děti a živým, trojrozměrným, dospělým mužem, který se od ní čím dál tím víc vzdaluje. Carrey zase jednou dokazuje, že je mnohem víc než jen komik s gumovým ksichtem, a exceluje i ve vážnější roli. Tím spíš, když je mu už pomalu k šedesáti, přibylo mu vrásek a když se na chvíli přestane usmívat, dokáže být pořádně intenzivní. Kidding nabízí výborně odehranou i zrežírovanou tragikomedii odlehčenou místy až absurdním humorem a ošperkovanou vynikající kamerou. (21.12.2018)

Jednotlivé dějové linie se utápějí v klišovitě znázorněné životní mizérii a měl jsem pocit, že jsem to mnohokrát viděl. Připomíná to tragikomické ságy o disfunkčních rodinách. V dialozích se objevují se přechytralé nepřirozené hlášky. Postava Jeffa je napsána jako přecitlivělý umělec s přebujelou imaginací, s ambivalentní unikavou povahou. (24.12.2018)

První série mě svojí nápaditostí a chytrým míšením dost depresivních témat s černohumornými vsuvkami vyloženě nadchla, druhá naopak s příklonem k ještě větší depce s výraznými změnami charakterů postav už ne. U druhé série mi totiž přijde, že se celý původní koncept rozpadl a vydal zvláštním, mysteriózně-fantasy směrem, ze kterého bych jinak byl nadšený, ale tady jsem mu na chuť jaksi nepřišel. Poslední epizoda je sice povedená a filmařsky se to celou dobu drží na obstojné úrovni, ale jinak mě druhá série zklamala. Ony vůbec jsou obě série tak odlišné, až si říkám, jestli se příliš nezměnil tvůrčí tým, jak to celé bylo naprosto jinde... Škoda, protože tím seriál celkově dost ztrácí. A přitom tu Carrey dostal roli na tělo... Podrobněji u jednotlivých sérií a epizod. 3* (29.01.2024)