K smíchu

Jako oukej, na jednu sezónu asi dobrý (koukal jsem čistě ze zvědavosti, bo starší gondroviny já tuze rád), ale že bych s tím chtěl utloukat čas i za rok, to fakt ne. Pravidelná instantní dávka maňáskové deprese s tu a tam dobře mířeným fórem, většinou však spíše jen papundeklová tvůrčí křeč bez hmatatelného pulzu. (12.12.2018)

S01 - Pecka. Když jsem viděl trailer, tak jsem se začal těšit, jelikož se tvůrci chlubili nápisem od tvůrců filmu Věčný svit neposkvrněné mysli, který já miluji, takže tady nebylo o čem. Chvilku mě trvalo, než jsem si zvykl na stylizaci a styl jakým tvůrci budou vyprávět svůj příběh. A to z jednoho prostého důvodu. Tvůrci si rádi hrají. A to ať už jde o Davea Holsteina nebo Michela Gondryho. Na tvůrcích a režisérech je vidět, že je práce baví, rádi přijímají výzvy a baví se řemesle(viz, kreativní titulky ke každému dílu, scéna natočená na jeden záběr, jejíž natáčení se objevilo na internetu, nebo prosté hraní si se střihem a kompozicí, či přidají nějaké šílenosti nebo něco trochu úchylného). A je toho spoustu a strhává to dost pozornosti, ale nikdy to neodvádí pozornost od toho hlavního, a to je příběh. Příběh o zlomeném člověku, který den co den rozdává radost jiným, a sám jí neumí v sobě najít, člověku který hledá vykoupení, odpuštění a řešení svého problému, jenž řešení nemá. A je to skvěle natočené. Emoce z toho sálají na míle daleko, slzy tečou po tváři, protože to co vidíme je neuvěřitelně silné, upřímné a opravdové(důkazem je celá scéna u stolu v sedmém díle,která je pro mě jeden z vrcholů seriálu). Platí to o skvěle napsaných postavách, a i o hercích co dané postavy hrají. Jim Carrey podává jeden z nejlepších výkonů své kariéry a je skvělý. Catherine Keener má velmi dobrou roli a krásně jí zahraje. Hodně mě sedl Frank Langella, protože svou postavu zahrál parádně. Velmi dobrý je Cole Allen v dvojroli. A v neposlední řadě je potřeba zmínit Ginger Gonzaga, jelikož ona je hlavním spouštěčem emocí. Jediné co mě mrzelo, že Judy Greer nemá tolik prostoru, protože jsem se na ní dost těšil. Seriál má spoustu zajímavých a silných momentů, ale taky dokáže být místy dost šílený a ujetý, a je mi jasné, že tahle kombinace všem nesedne. Ale těm co sedne, tak ty na oplatku dostanou jeden z nejlepších seriálů roku. S02 - Na druhou řadu tohoto seriálu jsem se moc těšil, protože se mě první dost líbila. O to více mě naštvalo, že jí posunuly o pár měsíců. Teď už jí ale mám za sebou, a opět mohu napsat, že jsem spokojený, ale bez chybné to nebylo. S tímto seriálem je to těžké. Je hodně svůj. Má to své specifické vyprávění, humor a na některé věci si jako diváci musíme počkat. Rozhodně to není divácky vděčný humor, ale pokud vám to sedne, tak dostane něco úžasného. Seriál výborně umí vytvářet dojemné scény, umí hrát nenuceně na city, a to se postavám občas děje je emocionálně silné, že to prožíváte s nimi. Pro mě osobně byly poslední tři díly velká emocionální jízda, kdy jsem držel slzy na krajíčku. Po řemeslné stránce je to znovu hravé, od úvodních titulků, přes maňáskovou epizodu po různé vizuální nápady. Herci jsou opět skvělý a je radost sledovat jejich výkony. Druhá řada má pomalejší průběh, nemá tolik strhujících epizod, ale tohle všechno perfektně vynahradí skvělé finále. Pokud vás bavila první řada, tak druhá je jasná volba. (14.11.2018)

První série mě svojí nápaditostí a chytrým míšením dost depresivních témat s černohumornými vsuvkami vyloženě nadchla, druhá naopak s příklonem k ještě větší depce s výraznými změnami charakterů postav už ne. U druhé série mi totiž přijde, že se celý původní koncept rozpadl a vydal zvláštním, mysteriózně-fantasy směrem, ze kterého bych jinak byl nadšený, ale tady jsem mu na chuť jaksi nepřišel. Poslední epizoda je sice povedená a filmařsky se to celou dobu drží na obstojné úrovni, ale jinak mě druhá série zklamala. Ony vůbec jsou obě série tak odlišné, až si říkám, jestli se příliš nezměnil tvůrčí tým, jak to celé bylo naprosto jinde... Škoda, protože tím seriál celkově dost ztrácí. A přitom tu Carrey dostal roli na tělo... Podrobněji u jednotlivých sérií a epizod. 3* (29.01.2024)

Velice vtipný a hlavně inteligentní seriál s výborným Jimem v hlavní roli. Takový malý, nenápadný pohlazení na duši. Měli by jsme se dívat, poslouchat a taky naslouchat, někdy je to vážně moc a moc potřeba, protože stačí málo a pak už je pozdě. Za mě fakt všema deseti a jinak platí, co jsem napsal v předposledním komentu, možná mi něco uniká, ale vážně nechápu, proč nejde u některých seriálů komentovat a hodnotit celou sérii, když už jsou všechny díly na světě. Budu se na to asi muset zeptat otce zakladatele- napraveno 13.11. (13.11.2018)

1. série - 70% - Dlouho jsem žil v přesvědčení, že půlhodinové dramedy od stanice Showtime zůstaly nenávratně zamčené nějakých deset let zpátky. Dave Holstein (ne náhodou jeden ze scenáristů skvělého kousku Weeds ze stejné televizní stáje) se rozhodl, že tuhle díru na kabelovém trhu zaplní, ale vzal to snad až moc velkou silou. Hořkých chvilek je totiž daleko víc, než těch sladkých, hranice mezi zvláštním a divným se celou sezónu povážlivě třese a několikrát i zlomí. Tak jako se několikrát odehraje scéna, o které jsem nikdy netušil, jak moc jsem ji potřeboval vidět, mnohem častěji se objeví nějaká, kterou jsem rozhodně vidět nepotřeboval a nechtěl. S hodnocením si moc nevím rady, protože i přes výtečného Carreyho a moje oblíbence Judy Greer a Justina Kirka ve vedlejších rolích je to se sympatiemi k ústřednímu chlapíkovi slušně na štíru. Stoupající intenzita jeho epizod a zmatků zneklidňuje, čekání na pořádný zlom slušně napíná, ale po posledním díle (jakkoli perfektně vypointovanému) nějaká moje část proti všem seriálovým zvyklostem ani nechce pokračovat dál.  2. série - 85% - Odstup od neuchopitelných výjevů směrem k dramatu. Občas poťouchlému, častěji pak překvapivě smutnému, ale hlavně dobrému. Carrey se navíc v téhle roli definitivně našel a právě Jeffova zranitelnost mi opakovaně vháněla slzy do očí. Krásný úkaz, kdy seriál odchází (byť nedobrovolně) po své nejlepší epizodě. (25.08.2020)