Krvavý trón

Krvavý trůn byla poslední šance, kterou jsem Kurosawovi dal, od nynějška si již jeho filmy nebudu kupovat ( Levné knihy ), ale jen půjčovat :)) -- Jako téměř vždy moc velká teatrálnost ( interiéry, expresivní herecký projev ), statičnost. V dialozích není nic, co by mě vytrhlo z mírné letargie, scény jsou natahované. To sice koresponduje s divadelní předlohou, ale moje smysly se nemají čeho "chytnout." Vyprázdněné interiéry tomu nepomáhají. (15.06.2006)

Tento způsob zpracování Shakespeara zdá se mi být poněkud.... Skvostným! Jen škoda, že nikdo nenatočil japanizovaného Hamleta, když byl Toširó Mifune mlád, neb jeho zdejší hypnotické, zcela totální zešílení je prostě výtečné, stejně jako blesky, které dokáže metat z očí a tváře rámované démonicky zježeným vousem. Překvapila mě i dost velká porce megalomanských záběrů, kdy se třebas po pláni prohání desítky jezdců v plné zbroji na svých komoních, přitom by tu ani nebyl velký rozpočet nijak moc potřeba, komornost je vzhledem k předloze očekávatelná. Sice bych ocenil nějaký ten souboj (jsem zvrhlý bídný červ, ó ano), který by atmosféru ještě víc podpořil, ale i bez něj je to prostě a jednoduše výbornej film, kterému hrozně sluší stylizace do Japonska a jediný důvod, proč Shakespear Macbetha do Japonska nezasadil rovnou je nejspíš ten, že Japonsko považoval za Waleský hovorový výraz pro natvrdo vařená vejce s tuřínem. ♫♪ " Pyšný hrad stál na tomto bezútěšném místě... " ♫♪ (17.05.2014)

Snasd proto, že je to mé první setkání s Kurosawou (kdysi dávno před lety jsem viděl Sanjuro, ale vůbec si to nepamatuji a proto za první setkání považuji toto), mě to docela mile překvapilo. Příběh trochu slabší, ale má své velmi silné stránky - škoda, že Kurosawa, alespoň co vím, nenatočil nikdy čistý horror, protože by to asi byla pecka, scény s duchem v Krvavém trůnu mají naprosto drtící atmosféru, výborná práce. Líbily se mi statické záběry, delší záběry, v nichž se skoro nic neděje a přesvědčování (manipulování) hrdinovy ženy. Je-li, podle některých zdejších komentářů toto Kurosawův slabší kousek, už se těším na ty další filmy, co mě čekají. (24.07.2012)

Po většinu stopáže velmi divadelní, a pro ty kdo znají Shakespearovu hru, někdy až uspávající (všechno to zmatené ježdění lesem a mlhou). Na druhou stranu tito znalci mohou ocenit Kurosawovy skvělé nápady (přesun čarodějnického věštění na pohřebiště, tichá scéna královraždy), a hlavně konec, který je dle mého lepší Shakespeara (Kurosawa použil jen jednu část věštby). Bohužel stejně jako u pozdějšího Ran Kurosawu svazuje Shakespearova předloha, snaží se o velké divadlo, velké emoce, a přitom by stačilo ještě více tu divadelní předlohu pořádně překopat a víc ji ještě "zjaponštit". Jakoby Shakespearův duch už nepovolil nikomu na světě uchopit dané téma pořádně znovu. (25.04.2016)

Způsob jímž Kurosawa převedl Shakespearova Macbetha do japonských reálií je opět zcela kongeniální. Skvělé herectví, nesmírně silná atmosféra, přesně odcitovaný "dobový protokol", doslova fanaticky provedená výprava, stačí zmínit zvuky jako je šelest hedvábí nebo chřestění zbroje, a samozřejmě nesmrtelná Shakespearova divadelní hra, odcitovaná tak přesně, jak je to jen za daných okolností možné... Celkový dojem: 90% (23.05.2021)