Dodes'ka - den

Ten film není špatnej, to ani náhodou, navíc je pro Kurosawu poměrně dost zásadní. Jenže pro běžného diváka, domnívám se, nestravitelný. Strašně pomalé tempo a neutuchající bída všech účastníků. Atmosféru to má, navíc si Kurosawa pohrál i s vizuální stránkou, když už to měl barevné. Přesto ale tam něco chybí, nejde o to, že to nemá děj, ale je to hrozně nevyrovnaný, některý příběhy jsou dost zajímavý, jiný jsou takový hodně zvláštní, ostatně jako celý film.Snímek skutečně ocení a docení asi jen skuteční znalci díla japonského mistra, mezi které se já rozhodně nepočítám. Ale jsem rád, že jsem ho viděl, ale nemyslim, že bych se na ten film ještě někdy kouknul. (27.04.2009)

Tak som si myslel, že po 8 či 9 filmoch, ktoré som v poslednom čase od Kurosawu videl, ma už nič neprekvapí. Prekvapilo a pátram po príčinách. Ponúka sa mi vzdialená paralela s Formanovým Taking Off, ktoré som videl pred pár dňami. Tak ako Kurosawa bez Mifuneho, Shimuru a Satóa už nie je Kurosawom, na ktorého sme boli zvyknutí, tak ani Forman v Amerike už nie je Formanom doma. To však nezabránilo jednému, ani druhému po adaptačnom poklese (u Formana) a zlyhaní (u Kurosawu) pokračovať vo svojej úspešnej tvorbe. Forman sa vďaka odlišnej kultúre, z ktorej vyšiel a tiež z dôvodu znesiteľného neúspechu prvého filmu v nových podmienkach, nemusel o samovraždu ani pokúsiť. (05.02.2010)

Kurosawa předvádí těžký život ve slumech. Bohužel, to je asi tak vše. Dodesukaden postrádá příběh, atmosféru, nápady, napětí...celé dvě hodiny se vlečou, téměř nic se neděje, občas proběhne přes plátno nějaká vtipná či tragická postava a jinak ničehož nevidíme ni neslyšíme. Zajímavá a snad i kvalitní je občas stránka visuální - barvy a masky, které připomínají až horrorové rekvisity. Naneštěstí se tam již žádná další positivní věc nevyskytuje. (19.12.2006)

Varování! Vhodné pouze pro fanoušky Kurosawy, Japonců a obdivovatelů jejich mentality. A kdo si navíc libuje v bezpointových příbězích z okraje japonské společnosti - tak ten bude nejspíš chrochtat blahem. Já rozhodně nesplňuji ani jednu z výše uvedených podmínek, proto asi po hodině sledování podivné směsky ztroskotanců mou pozornost několikrát upoutala pavučina v rohu obýváku, a to není dobrý základ k vysokému hodnocení filmu :-( (01.03.2009)

Tento film by se mohl klidně jmenovat Příběhy z bídy. Určitě je to nejdepresivnější z Kurosawových filmů. Vypráví příběhy lidí, žijících v jakýchsi slumech. Každou z postav postihla nějaká zdrcující událost, někdy není ani vysvětleno co, a film zachycuje jak tito lidé žijí s následky jejich traumat v bídě na dně společnosti. Nic jako naděje, světélko uprostřed temnoty se nekoná. Jen bída a ještě větší bída. Dodesukaden je prvním Kurosawovým barevným filmem a nutno říci, že se s barvami vypořádal skvěle. Všudypřítomnou šedou a černou, barvu slumu, občas proložil nějakou ostře kontrastující barvou, takže po výtvarné stránce se jedná o lahůdku. Vytknul bych jen, že film ze začátku trochu nudí, ale jakmile divák přistoupí na pravidla tohoto snímku, nechá se pohltit. (22.05.2007)