Olovená vesta

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti - to ovšem musí člověk cvičiště vůbec přežít. Film se dělí na dvě části (výcvik a akce ve Vietnamu), přičemž první mi přišla lepší, především díky neskutečným výkonům Lee Ermeyho (sám bývalý mariňák) a Vincenta D´Onofria. Film byl nominován na Oscara za scénář (Kubrick a další). (28.07.2003)

RETRO ,,Většina z vás půjde do Vietnamu. Někteří z vás se nevrátí. A pamatujte si: pěšáci umírají – proto tu jsme! Ale PĚCHOTA JE VĚČNÁ! Což znamená, že I VY JSTE VĚČNÍ!“…. Každému zajisté utkví v paměti 5ti minutový monolog seržanta Hartmana. Obdivuji S. Kubricka, že bez velkých davových scén dokázal natočit film, který má výborné vypravěčské tempo a maximální napětí. Již v roce 1987 do něj dal všechno to, co i dnes očekáváme od válečných filmů. Soustředí se na jiné věci než ,,Četa“, přesto celkové vyznění je neméně alarmující. Skvěle dávkovaná a časovaná hudba Abigail Mead (Vivian Kubrick), pomáhá divákům získat ,,ten pohled“, jakoby VIDĚT MIMO REALITU! Přiznám se, že na konci MÁM VE TVÁŘI TEN VÝRAZ a mrzí mě, že je konec. PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE ***** NAPĚTÍ ***** (29.03.2009)

Tohle je ukázka chápání psychologie člověka. Ukázka toho, jak je důležité, aby režisér měl víc než talent, ale hlavně cit. Buzerace nováčku, kteří jsou jen navíc a vyjde z nich maximálně 5 těch pravých je skvělá. Psychologické rozpoložení úžasně zahrané Vincenta D'Onofria. Tenhle film do sebe skvěle zapadá. Provokace k lepším výsledkům. Tenhle film je fakt dobrý. Nejen, že ukazuje jaké je být nováček, ale ukáže i kde jsou hranice mezi normálními lidmi a vojáky. Voják má být robot na zabíjení a nemá přemýšlet. To je dokonalý voják. Takových, ale moc není. Ne, že by nebyli, ale někteří to nevydrží. (18.06.2004)

One-man-show zeleného mozku v první třetině je dokonalá, ale sotva se děj přehoupne do Vietnamu, začne film povážlivě skřípat. Vlastně se tu dvě třetiny nic zásadního neděje. Žádná hlubší myšlenka se tu nekoná, nic co by ve mně zanechalo emocionální zážitek, což bych u Kubrickova filmu čekal. Navíc exteriéry "Vietnamu" jsou dost nepřesvědčivé a bojové scény Kubrick neumí. Rozhodně znám lepší filmy s vietnamskou tematikou. (24.08.2003)

Čestně – nedivím se, že Stoneova Četa si ve své době vedla lépe... Kubrickův Vietnam je pro oko diváka přeci jen méně atraktivní, urbanističtější (žádné ztísněné džungle se nedočkáme), méně akční, rozvláčnější a obšírněji pojatý. Přesto je působivý, byť na můj vkus jaksi odosobněný a chladný. Za vůbec nejlepší považuji úvod a závěr filmu – mariňácká přípravka se sestává z neustávajícího řvaní péráka, otupujícího drillu a zpěvu oslavných písní. To vše v tradičně vynalézavém vizuálním podání made in mr. Kubrick (scéna kontroly ostříhaných nehtů se špalírem vojínů na bednách je nezapomenutelná). Závěrečná scéna se sniperem je naopak to nejosobnější, co dává všemu dosud viděnému zrůdný smysl... a patří mezi to nejdrastičtější, co je v tomto žánru k vidění. Za nejproblematičtějčí rys Olověné vesty považuju postavy, které jsou až příliš schematické a nenápadné, o to však více vyniká naprostá absurdita a odlidštěnost války. A samozřejmě též Kubrickův cit pro dramatičnost situace a její vizualizaci. Výtečný je i "dobový" písničkový soundtrack. Suma sumárum, Olověná vesta patří mezi ty mezi divácky "méně atraktivní" Vietnamy, ale po stránce ideové mezi nejzajímavější. (19.10.2004)