Réžia:
Stanley KubrickScenár:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrajú:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Alex deLarge je vodcom brutálnej bandy pubertálnych výtržníkov, ktorí chodia poza školu, po nociach popíjajú chemicky obohatené mlieko v bare Korova a agresivitu si vybíjajú bitkami, znásilňovaním a prepadávaním slušných občanov. Len jediné Alex miluje viac ako sex a rabovanie: hudbu Ludwiga van Beethovena. Tá ho dokáže nabudiť k poriadnym dávkam ultranásilia. Všetko sa však náhle zmení, keď Alex padne do rúk zákona a skončí vo väzení. Jeho jedinou šancou ako sa čo najskôr dostať na slobodu je podstúpiť radikálnu odvykaciu kúru, ktorá mu má pomocou najnovších experimentálnych metód raz a navždy znechutiť násilie. Procedúra vymývania mozgu je natoľko úspešná, že Alex sa stane fyzicky alergický nielen na násilie, ale aj na milovanú Beethovenovu hudbu. Po prepustení na slobodu mu nezostáva nič iné ako žiť životom slušného človeka. Ale ako sa má brániť proti násiliu, ktoré číha v mestskej džungli? Režisér Stanley Kubrick nakrútil podľa rovnomennej predlohy Anthonyho Burgessa temnú víziu ne ďalekej budúcnosti. Zaznieva z nej satira na studenú vojnu, establishment i malomeštiactvo, ktoré spoločne vytvárajú živnú pôdu nielen pre brutálnych násilníkov, ale aj inštitucionalizované násilie štátneho aparátu. V mene ochrany poriadku sú ľudia v tomto svete premieňaní na mechanické pomaranče, zbavené slobodnej vôle a konania. (oficiálny text distribútora)
(viac)Zaujímavosti (171)
- Mezi původními kandidáty na režii filmu byli Tinto Brass nebo Ken Russell. (iampatrik)
- Ve scéně, kdy vyléčeného Alexe zatáhnou jeho droogové do lesa a topí jej, vydrží Malcolm McDowell pod vodou 59 sekund. (Wopat)
- Při svém původním uvedení do amerických kin v roce 1972 obdržel film nejpřísnější rating X. Stanley Kubrick později nahradil přibližně 30 sekund sexuálně explicitních záběrů za méně explicitní, aby při opětovném uvedení filmu do kin později v roce 1972 obdržel nižší rating R. (Zdroj: ČSFD)
- Britská rada pro klasifikaci filmů dala snímku hodnocení X s tím, že se jedná o „... významný společenský dokument mimořádné brilantnosti a kvality“. (Pavlínka9)
- Ve scéně, v níž si Alex (Malcolm McDowell) přivede do svého pokoje dvě dívky, zaznívá závěrečný hudební motiv z předehry opery „Vilém Tell“ od Gioacchina Rossiniho. (cheyene)
- Stejně jako v pozdějším Kubrickově snímku Osvícení (1980), i zde se pracuje s hudebním motivem z „Fantastické symfonie“ Hectora Berlioze. Během snímku zazní několikrát – poprvé v úvodní scéně při záběru na Alexe (Malcolm McDowell) –, avšak vždy jen na chvíli. (cheyene)
- Autor knižní předlohy Anthony Burgess a jeho žena navštívili v roce 1961 tehdejší Sovětský svaz. I tento výlet byl pro Burgesse jako autora významný, protože jej inspiroval k napsání několika románů, ale zejména mu poskytl látku pro „Mechanický pomeranč“. (melipa)
- Film byl úplně zakázán v Malajsii, Singapuru, Íránu, Jihoafrické republice, Španělsku a Jižní Koreji. (melipa)
- Mechanický pomeranč zaznamenal druhý největší výdělek v historii studia Warner Bros., hned po My Fair Lady. (Witta)
- Stanley Kubrick a Malcolm McDowell (Alex) v přestávkách mezi natáčením hráli ping pong a šachy. V ping pongu vyhrával McDowell, v šachách jednoznačně Kubrick. (Witta)
- Stanley Kubrick si musel vystačit s rozpočtem čítajícím pouze 2,2 milionu amerických dolarů. (Divočák)
- Malcolm McDowell (Alex) si při natáčení poranil rohovku a dočasně oslepl na jedno oko. Dále utrpěl zlomeniny žeber a selhání plic. (Divočák)
- Jedné noci roku 1944 během výpadku proudu v době války přepadli v Londýně čtyři dezertéři z americké armády těhotnou manželku Anthonyho Burgesse. Žena následkem utrpěných zranění potratila a z hrůzného zážitku se už nikdy úplně nevzpamatovala. Tragický zážitek byl jednou z Burgessových inspirací k napsání předlohy. (Divočák)
- Časopisem Entertainment Weekly byl film ohodnocen jako druhý z 25 nejkontroverznějších snímků všech dob. (don corleone)
- Film byl v kinech po roce, co se natočil první záběr. Jde o nejrychleji natočený, sestříhaný a publikovaný snímek Stanleyho Kubricka. Osobně dohlížel i na všechny materiály okolo filmu (plakáty, soundtrack atd.). (don corleone)
- Kvůli scéně, kde Alexovi "čistí mozek", má Malcolm McDowell panickou hrůzu z očních kapek. (don corleone)
- Ve scéně, kdy napraveného Alexe (Malcolm McDowell) zatáhnou jeho droogové do lesa a mlátí ho, vidíme na jejich uniformách čísla 665 a 667, což značí, že Alex je číslo 666 – ďábel. (don corleone)
- Natáčení scény znásilnění bylo pro původně obsazenou herečku tak psychicky náročné, že od filmu odstoupila a musela být nahrazena jinou. Roli nakonec ztvárnila Adrienne Corri. (don corleone)
- Práva od autora knižní předlohy Anthonyho Burgesse koupil za 500 amerických dolarů Mick Jagger, který vážně uvažoval o jeho natočení se svými kolegy z kapely coby droogy. (don corleone)
- Film byl v roce 1973 na pokyn Stanleyho Kubricka stažen z kin ve Velké Británii, kde byl kritizován jako příliš násilný – on a jeho rodina dostali kvůli filmu údajně i několik výhrůžek smrtí. Kubrick prohlásil, že se v Británii bude film promítat až po jeho smrti. A tak se stalo. (don corleone)