Mechanický pomaranč

92% - Tento film mě po prvním shlédnutí tak šokoval, že bych mu tady určitě napařil "odpad". Ničení hudby Beethovenovy na syntetizátorech, násilí při "Singing in the Rain", samé záporné postavy, vulgarismy, primitivismy... No... dlouho to netrvalo a dopracoval jsem se k těm pěti hvězdičkám. Hádejte proč. Nápověda: Není to tím, že bych na ony věci změnil názor. (24.11.2005)

Neuvěřitelně nebezpečný film! Singing in the Rain pro mě už nikdy nebude nic než úžasně cynický a geniální doprovod jedné nepřekonatelné filmové scény. Koncepce doktora Brodskeho snad nakonec přece jen zvítězila. Nejúděsnějším násilím a sexem jsme válcováni takřka vždy, když zapneme televizi. Akoráť toho Beethovena je zoufale málo!! (30.09.2004)

„Co teda jako bude, he?“ To jsem já, Alex a můj tragický příběh o jedný strašný nemoci, kterou mě ti soďácký bračny nakazily. Se svýma třema frendíkama – to jest Pítrsem, Džoržíkem a Dimem, který byl opravdu tupej – jsme drinkali plus-mlíko a decidovali, na kom zrobíme trochu poctivýho ultranásilí. Venku byla zima jak v prdeli a většina bajatů a ptic dala před sojlovatými stríty přednost teplu svých houmů. Jenže, ach, bratři moji, návštěva jednoho takovýho houmu plného ketek, kde jsem ztolčokoval ouldanou tabatěrku se my stala osudnou. Přeguljal jsem se něčím, co bylo čuděsně horibl. Byl to konec ultranásilí. Když mě banda ouldanejch neduživců ztolčokovala, až mi z fejsu začala stříkat rudá blažka, začal jsem fírovat, že to bude moje smrt. Radši se nechat mlátit než mít pocity na zvracení a cítit tu příšernou bolest. Ale chorošný píply z vlády – ti kteří mě „nakazili“ – přispěli k tomu, že se hepenulo co se hepenout mělo a já už sem nebyl balnoj. Vyléčili mě! 100% Zajímavé komentáře: Eodeon, Pacco, Ony, Tayen, Baudelaire, MacGyver (19.08.2005)

(Předem bych rád upozornil, že můj komentář není určen pro ty, kteří film doposud neviděli a obsahuje spoilery) Smekám před genialitou Stanleyho Kubricka. 2001: Vesmírná odysea mě ohromila a považuji jej za nejgeniálnější film vůbec, ale teď pochybuji které z Mistrových děl je přecijen dokonalejší. Stanley Kubrick nás přivádí do odcizeného světa blízké budoucnosti, plného kýčovytých a zvráceně přitažlivých interiérů a amorálních lidí. Hlavní hrdina :)) Alex (Malcolm McDowell) je prostý mladík této společnosti, plný požitku z násilí a euforické rozkoše z poslechu deváté symfonie od Ludwiga van :)). Malcolm McDowell je zkrátka v této roli úžasnej a ani není příliš divu, že sic je spíše antihrdinou, stal se ve své době vzorem tolika mladých. Se svým nejinak zvrhlým gangem v buřinkách vyrážejí za zábavou, kterou vidí v pití zdrogovaného mlíka v pochybných barech, mrzačení bezbraných bezdomovců a přepadání "neviných" lidí v bezpečí jejich vlastních domů. Slovo neviných jsem dal do uvozovek zcela záměrně, neboť je jasné, že v téhle společnosti, kterou nám představuje, nevidí Kubrick nikoho jako neviného. Násilí, které sám Alex běžně nazývá ultra-násilí jakoby se jednalo o běžný sport, je zobrazováno zcela naturalisticky a bez obalu, kdy zbývá jen slupka onoho zla. Ti kteří podobně jednají v tom možná spatřují urážku, což je dle mého názoru důvodem kontroverznosti tohoto filmu. Nejsou to moralisté kdo hovoří proti, neboť toto není reklama na násilí. Naopak je to varování pro společnost a nutno dodat že Kubrick přesně ví na jakou notu zahrát. Když jsem se díval na zvrácené scény přepadání a znásilňování lidí, při kterých si Alex vesele zpívá "I'm singin' in the rain", nevěděl jsem jesli mám zvracet nebo ze všech sil tleskat. Zejména pak ta scéna, co nešťastně končí smrtí, byla brilantní. Hlavním motivem filmu ale nejsou výlety Alexe a jeho "přátel" za "zábavou". Tím je jeho násilná proměna z brutálního surovce na neškodného beránka a zejména pak jeho návrat zpět, kdy ho jiného společnost nepřijímá, využívá k vlastním nekalým záměrům a zvrhle se baví na jeho účet (viz. scéna kdy potká své bývalé přátele v policejních uniformách). Zkrátka úžasný příběh, vyprávějící o naprosté ztrátě morálky a to nejen pokud jde o Alexe a jeho kámoše. Je toho tolik co mohu chválit, barevné ztvárnění obrazu, dechberoucí dialogy včetně Alexovy vypravěčské zpovědi, perfektní hudba, peprný slang, jenž nevím zda není jen příčinou poněkud ruštěji orientovaných titulků, se kterými jsem tento film viděl :)) a mnoho dalších, zdánlivě náhodných elementů. Pokud ale jde o génia, a to v případě Stanleyho Kubricka bezesporu jde, náhoda je vyloučena. Tím hlavním, na co tudíž musím upozornit, je šokující atmosféra, díky které na chvilku každý uvěří realitě filmu Clockwork orange více než té opravdové. A možná taková ta naše opravdu je, i když to není snadné připustit. Clockwork orange se blíží dokonalosti a pro mne se zařadil mezi nejlepší "umělecká díla" co jsem vůbec viděl. (28.07.2005)

Anarchistická odysea. Klub rváčů 70. let. Je jedno, jak tomu budu říkat. Důležité je, že jsem kontroverznější film v životě neviděl a jeho první polovina je pro mě tím největším filmovým zážitkem za poslední roky. Nebýt závěrečné utahané půlhodiny, která slouží k zamyšlení, tak se Mechanický pomeranč zařadí v mém pomyslném žebříčku na 2. místo. Správně, těsně za Klub rváčů. Alex i jeho životní příběh mě donutil k zamyšlení a zároveň mě i pobavil. Nemůžu opomenout skvělou hudbu, která dává filmu neuvěřitelný odpich. První setkání s Kubrickem dopadlo na jedničku. (19.04.2010)