Mechanický pomaranč

Knížku jsem jako správný pologramot přelouskal během dvou dekád a po přečtení veskrze nudné slátaniny jsem cítil povinnost shlédnout film a k Alexovi, který se choval obdobně jako každý průměrně zdegenerovaný romský pubescent, se již nikdy nevracet. Je pravdou, že jsem ve svém širokém okolí považován za autoritu a drsňáka gigantických rozměrů, co bez ostychu s výrazem terminátora vchází do Lidlu východem, na vlakáču si cvaká lístek až na poslední chvíli a Capri Sonne pije zásadně bez brčka, avšak navzdory tomu všemu musím poníženě uznat, že mě tento film dostal svoji formou do nečekané depresivní dimenze. Při sledování tohoto paranormálního díla jsem se cítil nepříjemněji víc, než když jsem si sám vyšetřoval prostatu kuchyňským mixérem, dělalo se mi fyzicky nevolno a chvílemi jsem měl pocit, že vyvrhnu do klína svoji sedmou večeři. Nejsem si úplně jist, z jakého důvodu jsem film vnímal natolik depresivně a upřímně doufám, že za to může ten opiátový vývar, co jsem vysrkal ke svačince. Brrr. (27.11.2013)

Nejsem vůbec žádný zarytý příznivce Kubrika, ovšem "Mechanický pomeranč" je dle mého názoru jeden z nejlepších filmů v dějinách vůbec... Již samotné zařazení do žánru je v podstatě nemožné: sci-fi? parodie? komedie? horror? explotation? drama? krimi? ... v podsatě jakékoliv filmové zaměření je do filmu velmi důvtipně zasazeno a naprosto plynule přechází jedno v druhé ... Tohle je skutečné umělecké dílo. Vizuální a herecký koncert... Pocit z filmu je naprosto neopakovatelný a hlavně neznám film, který by tomuto byl třeba jen trochu podobný a mohl mu konkurovat ... Je to film, do kterého jsem se jednoznačně na první pohled zamiloval a bude to láska na celý život ... Nenajdu jedinou chybičku, tohle se prostě musí vidět a prožít ... (07.12.2007)

Jsem moc ráda, že jsem odolala různým doporučení a podívala se na Mechanicý pomeranč až po jiných Kubrickových filmech. Být to ten první, asi bych Kubricka odložila na neurčito. Není to film jednoduchý a chce to trochu vědět, do čeho člověk jde. A pokud už se někomu stane, že uvidí film jako první Kubrickův, radím nenechat se odradit a podívat se i na něco jiného. Přece kdo miluje Beethovena, nemuže být špatný člověk! Hlavně to chce nemyslet guliverem! :o) (20.08.2014)

Aj keď sa dá tento film poňať z viacerých uhlov pohľadu (či už žánrového, myšlienkového alebo kritického), stále je z neho cítiť silný odkaz, profesionalitu pred, aj za kamerou, no hlavne originalitu a perfektnú víziu. Niektoré scény mi prídu prehnané, prehrané a mierne smiešne, no na serióznosti a napätí skoro vôbec neuberajú. Mierne vyšinutie a nie vždy morálne posolstvo je cítiť skoro z každého Kubrickovho filmu. A možno práve preto ich máme tak radi. 85%. (16.08.2007)

Divný a zvrácený film, myšleno ovšem převážně v kladném slova smyslu. Výborný McDowell, nanejvýš zajímavá myšlenka snímku, nenudící děj, některé nezapomenutelné scény, ale po opakovaném zhlédnutí také pasáže pro mě stejně neuchopitelné, nepochopitelné a neakceptovatelné jako prve. Více jsem si však užíval hudbu, při scéně s napnutými očními víčky se mi dostávalo ještě nepříjemnějšího pocitu, na druhou stranu se mně tentokrát podařilo dokonce ocenit i několik míst vyvolávajících v mé maličkosti cynický humor (třeba ta scéna s písničkou ze stejnojmenného muzikálu). Mechanický pomeranč mně však asi nikdy úplně k srdci nepřiroste, pro tento fakt a výše zmíněné nechávám 4*. (26.08.2008)