Mechanický pomaranč

(Předem bych rád upozornil, že můj komentář není určen pro ty, kteří film doposud neviděli a obsahuje spoilery) Smekám před genialitou Stanleyho Kubricka. 2001: Vesmírná odysea mě ohromila a považuji jej za nejgeniálnější film vůbec, ale teď pochybuji které z Mistrových děl je přecijen dokonalejší. Stanley Kubrick nás přivádí do odcizeného světa blízké budoucnosti, plného kýčovytých a zvráceně přitažlivých interiérů a amorálních lidí. Hlavní hrdina :)) Alex (Malcolm McDowell) je prostý mladík této společnosti, plný požitku z násilí a euforické rozkoše z poslechu deváté symfonie od Ludwiga van :)). Malcolm McDowell je zkrátka v této roli úžasnej a ani není příliš divu, že sic je spíše antihrdinou, stal se ve své době vzorem tolika mladých. Se svým nejinak zvrhlým gangem v buřinkách vyrážejí za zábavou, kterou vidí v pití zdrogovaného mlíka v pochybných barech, mrzačení bezbraných bezdomovců a přepadání "neviných" lidí v bezpečí jejich vlastních domů. Slovo neviných jsem dal do uvozovek zcela záměrně, neboť je jasné, že v téhle společnosti, kterou nám představuje, nevidí Kubrick nikoho jako neviného. Násilí, které sám Alex běžně nazývá ultra-násilí jakoby se jednalo o běžný sport, je zobrazováno zcela naturalisticky a bez obalu, kdy zbývá jen slupka onoho zla. Ti kteří podobně jednají v tom možná spatřují urážku, což je dle mého názoru důvodem kontroverznosti tohoto filmu. Nejsou to moralisté kdo hovoří proti, neboť toto není reklama na násilí. Naopak je to varování pro společnost a nutno dodat že Kubrick přesně ví na jakou notu zahrát. Když jsem se díval na zvrácené scény přepadání a znásilňování lidí, při kterých si Alex vesele zpívá "I'm singin' in the rain", nevěděl jsem jesli mám zvracet nebo ze všech sil tleskat. Zejména pak ta scéna, co nešťastně končí smrtí, byla brilantní. Hlavním motivem filmu ale nejsou výlety Alexe a jeho "přátel" za "zábavou". Tím je jeho násilná proměna z brutálního surovce na neškodného beránka a zejména pak jeho návrat zpět, kdy ho jiného společnost nepřijímá, využívá k vlastním nekalým záměrům a zvrhle se baví na jeho účet (viz. scéna kdy potká své bývalé přátele v policejních uniformách). Zkrátka úžasný příběh, vyprávějící o naprosté ztrátě morálky a to nejen pokud jde o Alexe a jeho kámoše. Je toho tolik co mohu chválit, barevné ztvárnění obrazu, dechberoucí dialogy včetně Alexovy vypravěčské zpovědi, perfektní hudba, peprný slang, jenž nevím zda není jen příčinou poněkud ruštěji orientovaných titulků, se kterými jsem tento film viděl :)) a mnoho dalších, zdánlivě náhodných elementů. Pokud ale jde o génia, a to v případě Stanleyho Kubricka bezesporu jde, náhoda je vyloučena. Tím hlavním, na co tudíž musím upozornit, je šokující atmosféra, díky které na chvilku každý uvěří realitě filmu Clockwork orange více než té opravdové. A možná taková ta naše opravdu je, i když to není snadné připustit. Clockwork orange se blíží dokonalosti a pro mne se zařadil mezi nejlepší "umělecká díla" co jsem vůbec viděl. (28.07.2005)

Tento film je vážně směsice něčeho skvělého, geniálního, ale i naprosto absurdního a abstraktního. Velmi zajímavé, ale trochu nudnější než jsem očekával. Příběh o hříchu, zapomněn, ve snahu o antinásilí, světě bez násilí a přeměně . V toho kým být mám, ale díky společnosti nejsem. Ta se to pak snaží změnit. Jsem chyba, která by se měla napravit. Příběh Alexe A jeho ultraviolence s hudbou Ludwiga van .... :) Silné kafe, ale Kubrick a nemít 5*? To nejde PS: od této doby si občas vzpomenu na písni Zpívání v dešti :) (18.06.2004)

Aj keď sa dá tento film poňať z viacerých uhlov pohľadu (či už žánrového, myšlienkového alebo kritického), stále je z neho cítiť silný odkaz, profesionalitu pred, aj za kamerou, no hlavne originalitu a perfektnú víziu. Niektoré scény mi prídu prehnané, prehrané a mierne smiešne, no na serióznosti a napätí skoro vôbec neuberajú. Mierne vyšinutie a nie vždy morálne posolstvo je cítiť skoro z každého Kubrickovho filmu. A možno práve preto ich máme tak radi. 85%. (16.08.2007)

Bití, znásilnění, sklony lidského násilí. MECHANICKÝ POMERANČ činí neopakovatelným zjevením na poli literatury 20. století je jednak slang, kterým je příběh vyprávěn a jednak použitý styl, jež svého diváka chronologicky provádí Alexovými osudy v období mezi jeho patnáctým a osmnáctým rokem, ale více než souvislému vyprávění se podobá sérii navazujících obrazů, jejichž konečný smysl více než na autoru záleží na úsudku svého diváka. Doporučuji si usednout jako první ke knize Anthonyho Burgesse, kde dochází k několika naprosto neočekávaným zvratům a přečíst ji až do konce znamená na knihu nikdy nezapomenout tak jako na film, kde nám to geniální režisér Stanley Kubrick představí v celé své genialitě. Netřeba dodávat, že MECHANICKÝ POMERANČ dnes patří do pokladnice světové kinematografie - bratři moji. (25.10.2011)

Na Pomeranč jsem se dost těšila a zklamaná rozhodně nejsem. Přiznávám se, že je to moje zatím teprve druhý setkání s Kubrickem (první bylo Osvícení), takže proto mě tenhle styl mohl tak pěkně překvapit a vtáhnout. Ovšem co jsem milovala nejvíc byla stejně scéna se zakomponovaným Ludwigem van. Nevím, jestli to byl účel, ale u pár těhle výjevů jsem se neubránila smíchu, no snad to poukazuje na to, jak jsem hrozně zvrácená. Těch pár herců, co má větší prostor, hraje slušně (snad až na toho spisovatele v závěru, jak dostane záchvat "rozčilení", to jsem nevěděla, jestli šlo o účel nebo o úlet), McDowell naprosto exceluje (a to jsem měla po Halloweenu pochyby), hra s divákem funguje a myšlenku se sdělit daří. I když dvě hodiny nejsou tak hrozný, snesla bych i krapet kratší stopáž bez těch několika sušších míst, co mě nutí dát jen 4*. A jen tak mimo mísu, ve filmu se mihne sám Darth Vader - David Prowse (svalovec na konci) a Warren Clarke ani za mlada nezapřel svůj buldočí půvab. (03.10.2011)