Nico, 1988

prkalil

Dík za odkaz. Samozřejmě bych se rád vyhnul povrchním soudům, ale zatím jsem nenašel nic, co by mě nutilo můj názor přehodnotit. To, co jsi poslal, je pro moje ucho příšerný a nestravitelný, spíš to na mě působí jako nějaká autopsychoterapie než umělecký vystoupení. Takže, ač nerad, musím na svým předchozím postu trvat. Ještě si chci poslechnout, co předvedla na deskách Velvetů, jestli se aspoň tam něco nezatřpytí...

na príspevok reagoval prkalil

hippie2222

Možná by to pro začátek chtělo poslechnout si její skutečnej hlas (ve filmu zpívala Trine Dyrholm) a uvědomit si, že její hudba nikdy nebyla žádnej mainstream (proto jsi o ní v životě neslyšel). Zkus třeba album Camera Obscura. Pak možná budou tvoje soudy méně povrchní, přesto stále upřímné.

na príspevok reagoval hippie2222

Svůj základní dojem z filmu jsem vyjádřil během sledování: "Pokud bych stál ve svým muzikantským životě před volbou nezahrát si už před publikem nikdy, a nebo hrát s touto dámou, volím bez váhání první možnost." Asi je něco špatně, když mi je hlavní hrdinka snímku těžce protivná, její hudební výkony a tvorba připadají zoufale nezajímavý a pak se o ní (protože jsem o týhle "ikoně" v životě neslyšel) dočtu, že to byla nejspíš taková Yoko Ono undergroundu. Vychrápala se s kdekým, fetovala první ligu a co se týče hudby, pochybuju, že by po jejích výtvorech dneska ještě štěkl pes. Takže trochu zbytečnej film o zbytečný paní. Rozhodně se na to ale dívalo líp než na ty debility, který dnes nabídly ostatní televizní stanice.

na príspevok reagoval prkalil

z rozhovoru s režisérkou (Iva Přivřelová, LN, 11.4.2018): "Na internetu jsem našla Miloše Čuříka, který inspiroval postavu českého promotéra ve filmu, již tedy hraje Rus, pardon. ..."