Artuš, Merlin a Prchlíkovci

Tak ne. Ani po letech jsem tomu nepřišel na chuť. Sbírka drobných příhod se psy a to je všechno. Klidně lze koukat od konce k začátku. Vlastně to má náznak děje až po polovině filmu. Psy jsem si stejně pletl, takže rádoby legrační situace na mne nějak nepůsobily. Dávám velké plus paní Kaplanové, že do takové blbiny šlápla, ale zase, kdo by nechtěl točit s paní Plívovou, že? No a za kapku té citovky ke konci ještě malé plus přidám. Tu místy hnusnou hudbu má na svědomí opravdu pan Hapka? (12.09.2016)

Dá se říci klasický rodinný český film. Film o rodině Prchlíků a jejich problémy se 2 dalmatiny. Film je to spíše průměrnější, řada věcí je zde jen naznačena nebo spíše předhozena (hlavně různé rodinné vztahy), aby pak zase tiše z děje zmizely. Zvláštní mě připadala proměna švagrové v podání Magdy Reifové, která nejdříve vystupuje jako pořádná mrcha, aby se ke konci z ní stala chápavá matka. Stejně je hrozná škoda, že se od natáčení podobných rodinných a hlavně dětských filmů upustilo. Měli jsme v tom velkou tradici, celá řada filmů byla mimořádně kvalitních a myslím si, že jsou i relativně dobře prodejné. Rozum mi to nebere, že se tohle, až na výjimky, opustilo, a spíše se točí řada přiblblých komedií nebo různých dramat. (26.08.2011)

Artuš, Merlin a prchlíci je jedna velká filmová křeč a přitom téma rodinný film nabízel mnohem více než pobihani psu o dětech v hlavních rolích nemluvě jediný kdo stál za něco je Pavel Nový a to je docela málo, ale film vřele doporučuji všem kteří chcou usnout, režisérka Věra Plívová-Śímová měla své nejlepší léta u filmu bohužel za sebou. (30.11.2013)

Rok před filmem 101 dalmatinů uvedla Věra Plívová-Šimková tyto dalmantinky. To nejlepší z její tvorby měla dávno za sebou, ale tohle se mi v dětství hrozně líbilo. Láska ke psům, zachráněn pes před smrtí a Valerie Kaplanová čtyři roky před smrtí. Hlavně barevně a scénáristicky to nebyl nejlepší film. Hudba byla na dětské filmy slušná. Taky ty představy s korunou na hlavách psů mi moc neseděly. A o dětské role se postarali v té době slavní malí herci, kteří hráli tenkrát ve více dětských filmech. Ale že tento film nebyl moc reprízovaný asi taky o něčem svědčí. (10.05.2020)

První polovina mně přišla nekoukatelná - kronika psích skopičin, Dr. Jekyll (Artuš) a pan Hyde (Merlin) tentokráte rozpolcen v dvojici dalmatinů, promo na Desenského, dílo bez jakékoliv opravdu nosného pojícího prvku, stojící snad pouze na sdíleném přesvědčení o roztomilosti pejsků (přiznávám, já mu nikdy nepodlehl). Ale s koncem (nejpozději se sebeidentifikaci báby Prchlikové s Merlinem) se něco zlomilo, a já si uvědomil, že tenhle film je hodně o přijetí a začlenění, o druhých i třetích šancích, o tom, že bychom si k sobě měli hledat cestu, i když to může být obtížné (nezavrhovat, nýbrž solidarizovat). A takové poselství se mi u rodinného filmu vpravdě zamlouvá, a proto přihazuji třetí hvězdičku. 50 % (16.07.2022)