Vražda ing. Čerta

Pošušňáníčko! Jak obdivuju "kousavost" Věry Chytilové, tak mi musí konvenovat podobná vlastnost i Ester Krumbachové. Její režisérský debut (a pohříchu jediný film, který režírovala) bych si dovolit označit za zpola mytologickou (archetypální), zpola sociologickou črtu o soužití mužů a žen. Potkali se, zamilovali se a žili šťastné až do smrti? Vy jste ale naivkové, pokojné soužití po čase obvykle naruší ten fakt (je to genetický, tudíž se s tím nedá nic dělat, holky!), že z mužů se obyčejně vyklubou nenažraná ďábliska, kteří jsou po způsobu červotočů schopni ohlodat i nohy u stolu. A co pak si s takovým ďasem počít? Leda ho poslat ke všem čertům! A dál? Samota dokáže být neúnosná a víno může plnit úlohu pouze dočasné náhražky, takže to s námi budete zkoušet... zkoušet... zkoušet... zkoušet ad infinitum, jelikož sněžný muž je pořad lepší než žádný muž. Btw. během filmu jsem si do rytmu pobroukával Pánev Terezy Černochové feat. Barbory Poláková aneb Nebál by se použit tenhle videoklip jako neoficiální trailer. ;-)) [dafilms] 85 % Varování: Sledování s prázdným žaludkem, může vyvolat nekontrolovatelné slintání! (06.06.2024)

"nějak jsi ztloustla...a taky už nejsi nejmladší" Film, jehož pointa mi vcelku uniká, nicméně na podívání je to film velice povedený. Ester Krumbachová si dala opravdu záležet. Kromě již zmíněné absence pointy bych vytknul filmu atmosféru, která mě pokaždé nutí při sledování konzumovat nějaké pochutiny. (10.10.2010)

Nametove a svym zpracovanim velice zajimavy a neobycejny film. Scenar se ale mohl jeste vysperkovat. Diky uzasnemu Mensikovi (jeho telefonaty nemaji chybu) a zdatne sekundujici Bohdalove ale stoji za to film videt. Bohdalka se mi nikdy moc nelibila, v tomto filmu ji to vsak slusi. A nedivejte se na film hladovi:-)! (07.04.2014)

Humoreska z plna hrdla poetiky, espritu hodovní (ne)intimity. Tajemství ženských kabelek budiž ozdobeno stylizací krumbachovských dada pudřenek. Metafora vidliček a nožů. Očekávání žen, potěšení mužů. „Vladimír Menšík ještě nevečeřel." Světačka Jiřina Bohdalová hrdě rozprašuje vůni ženy, výstavní sex-appeal aristokratické lady, hospodyňky a znamenité kuchařinky, intelektuálsky "zamračené" dámy, soběstačně lačnící po ladu s mužem svých snů. Čertovský společník, cizácký nápadník, chuťové pohárky rozpíná, zahleděn na talíře s jídlem ničí iluzi kultury stolování, slibných chvil filozofického promlouvání, světla „lampiček“ erotického sbližování, slibů milování. Hříčka ženství a mužství, věčná hladovost a nenasytnost lidských stvoření po všem dokonale chutném. Estetizované podobenství ráje shozeného do útrob načančaných dnešků. Vábení snu tak blízkého, tak vzdáleného, utéct do té nevšední many by se chtělo. Ozývání se nedoslovných, vrtošivých a úskočných myšlenek. Nebohé ženy, kterým přirostli k srdci muži nestoudní, snadně získaní. Schopnost znovu usednout k tabuli čehosi nedotknutelného, nepřejícného. Umělecká nepopiratelnost, výtvarný narcismus, šarvátka manýr a principu ukazujících zastřeně a výlučně falešnou „poctivost“ snu, notu mýtu stále „hledaného,“ nalezení blahosklonné dokonalosti v nedohlednu. Ušlechtilá konverzace harmonie etikety sounáležitosti, námluv vizuálních a hereckých hodů. Odcházím, ano, odcházím. Monology obemknuty tužbou nicoty, bezútěšnou nekonečností. Stačí se zasnít a nahlédnout do představ tak neskutečných, tak bláhových. Konec, bloudění, pozření, svádění, náklonnost, sympatizování. Osvobozovat, přemýšlet, zjevovat se, nadbíhat, odmlčet…Převzít vroucnost a živelnou náladu ducha estetizace bytí (není zbytí) explozí zkaženosti, choutkami zmaru. (22.04.2015)

Pro mě verbální pochoutka. A co dodat V. Menšík nenahraditelný, nezaměnitelný, fenomenální, ale J. Bohdalová není tak průkazný talent, takže umím si na jejím postu představit kdejakou herečku z těch lepších. Ester Krumbachovou taky miiluji a enbýt její výtvarné práce v českém filmu, tak by řada z nich byla ochuzena (poslední kus, který dělala byl klip s Ivanem Králem, jeho překrásnou píseň O samotě a nádraží; brzy poté si vzala život). (28.09.2010)