Zasľúbená krajina

Osobité drama z australského venkova, jemně a chytře nahlížející do problematiky rasizmu, střetu protipolních kultur a spravedlnosti. Důkladně propracované postavy, s nezapomenutelnou minimalistickou kreací neherece Hamiltona Morrise. Postava Sama Neilla je překvapivě nejméně rozvinutá. Pomalý film pro diváka, který rád naslouchá a zkoumá, bez hudby, které funkci zde zastává atmosférický šum větru na vyprahlých pouštních scenériích. Střihové vsuvky, reflektující pocitové momentky postav, či podněcující přemýšlení nad dějovými souvislostmi, film dělají jiným a výjimečným. Filmová meditace, která mi dala více, než jsem čekal dle zdejšího většinového hodnocení. (09.08.2018)

Prvoplánový šablonovitý doják o křivdě a nespravedlnosti na čestném a dobráckém aboridžinském dědouškovi, který polopaticky omílá už stokrát omletou pravdu o tom, jak zhovadile se někteří bílí osadníci (nejspíš většina bílých osadníků) chovali k domorodým Austrálcům. Točit to běloch, utrousím cosi o komerční vypočítavosti, vyčpělém sebemrskačství a salónním humanismu, ale od potomka původních obyvatel to beru. Navíc se natáčelo v nádherné krajině a už jen proto stojí film za zhlédnutí. Ale vyšší smysl a poselství, než jen vizuální krásu, v něm radši nehledejte. (20.04.2020)

Domorodí obyvatelé Austrálie musí snášet útlak bílých přistěhovalců v době, kdy spravedlnost je relativní pojem a každý si ho vykládá po svém. Zahrané je to skvěle (Sam Neill a jeho zpěv!), ovšem prostřihy do minulosti či budoucnosti postav jsou poměrně zbytečné a záběry jsou někdy opravdu až příliš dlouhé, což má za následek, že se snímek mírně vleče. Jsem rád, že tento film vznikl, protože má značný přesah, nicméně vyhovovala by mu o něco kratší stopáž. [KVIFF 2018] (03.07.2018)

Australani mají prostředí na poctivý ponurý westerny současnosti, to se musí uznat. Pořád se nad jejich národem honí zápach historie, který vychází z anglických trestanců. Navíc téma Aboriginců se jim taky úplně nepovedlo zpracovat. Je tedy co nabízet a zde zkombinovali obojí. Zajímavé, trošku emotivně ploché, ale atmosférou určitě zajímavý kousek. (26.11.2020)

Warwick Thornton je takovým majákem Australské kinematografie, který daleko vyčnívá v jinak celkem pustém okolí. Ač si od svého posledního výtvoru Samson and Delilah (2009) dal hodně načas, Sweet Country za tohle delší čekání opravdu stálo. Natočil krutý, ale zároveň spravedlivý film, s nádherně nasnímanými australskými scenériemi, které se mu jakožto režisérovi i kameramanovi v jedné osobě povedlo zachytit tak jak to snad dokáže jen rodilý Australan s unikátním vztahem ke své zemi a samozřejmě s velkým kameramanským talentem. Silný vztah Thorntona ke kultuře jeho země je očividný a Sweet Country je film přímo nasáklý upřímně krutou historií počátku dvacátého století, což pro původní Australské obyvatele nebylo zrovna šťastné období. Sweet Country události tohoto období vyobrazuje skrze příběh jednoho z domorodců Sama Kellyho, který už sice není otrok v pravém slova smyslu, ale stále je „blackfella“ pracující pro jednoho „whitefella“. Kelly v sebeobraně zabijí jednoho z bělochů ze sousední farmy, což se v této době skoro rovná sebevraždě, od této události se odvíjí celý příběh filmu. Thornton dělí Sweet Country do tří částí, přičemž každá z nich je jiná a každá má svoje odlišné žánrové kvality, co je spojuje je kvalitně odvedená filmařská práce. První část je rodinné drama na téma rasová rozdílnost, prostřední část je špinavá odplatná honba přes zaprášené Australské pouště a závěrečná část je napínavé soudní drama. Herecké výkony, s přihlédnutím k tomu, že hodně herců není profesionály, jsou kvalitní, přičemž jasným highlightem je výkon ostříleného Sama Neilla. Thorntonovi se musí také přičíst k dobru fakt, že všechny postavy vyobrazuje skrze střídmí a spravedlivý pohled zkušeného vypravěče, který ví, že nejlepší cesta k realistickému příběhu, je skrze opodstatněné činy postav. Všechno to začíná u názvu Sweet Country, který je kontrastem k filmu samotnému, po shlédnutí zanechává hořkou pachuť, protože je jasné, že země zaslíbená Austrálie v této době opravdu nebyla. Podobně vytváří Thornton dva proti póly uvnitř děje filmu, nádherné australské scenérie a citlivá práce kamery kontrastuje s krutým a špinavým dějem filmu. Opravdu vyzrálé dílo a skvělá Thorntonova vizitka. 84% (27.09.2018)