Na zlej strane

Kdo je v novém filmu S. Craiga Zahlera na špatný straně? Celej svět, as usual. Pomalu odhořívající heist / policejní storka / buddy romance bez dojetí, Shotgun Safari in slomo. Pocitově je to jako když Coeni potkávají Smrtonosnou zbraň v alternativní realitě, kde se krutosti nekladou žádný meze a osud lační po krvi nevinnejch. Zahler je jeden z mála filmařů, který si můžou nárokovat titul originální a vizionář. Předchozí Brawl in Cell Block 99 byl v něčem přesvědčivější, radikálnější, víc pohlcující monstrum, ale sledovat dvě a půl hodiny Mela Gibsona v jedný z jeho životních rolí je velký zadostiučinění. Plus další syablemanovský feat Freda Melameda cenim židovskym zlatem. (26.03.2019)

Náčrt deja budí dojem triviálnej policajnej báchorky, ale Zahler opäť potvrdil svoj cit pre správne vedenie pozornosti a nastavenie komunikatívnosti voči divákovi na takú úroveň, aby bolo nemožné vopred odhadnúť tie najzásadnejšie zvraty a osudy hrdinov. Celá prvá hodina je venovaná zoznámeniu s aktérmi a rozprestretiu motívov. Našťastie aj všetko zlé je na niečo dobré a vďaka sústredenému tempu opäť silno vyniknú násilné momenty a zvedavosť ohľadom vyústenia v priebehu graduje možno nenápadne, ale zato sústavne. Herci sú samozrejme presní a predovšetkým veterán Gibson sa v úlohe neprispôsobivého tvrďasa s jasne vyrovnanými prioritami okamžite našiel. A tiež Zahler to celé až na pár zaváhaní a tentoraz ešte prekvapivo biednu prácu so soundtrackom ukočíroval s remeselnou istotou. (19.11.2019)

90% šance, že se to nebude líbit vaší těhotné manželce, 75% že vás překvapí scénáristická aranž jedné sympatické výměny nábojů do pistole, 50% možnost, že někoho začne štvát Vaughnův hláškující mudrlant, a nakonec 25% ve prospěch toho, že tahle brutální pecka skončí na ČSFD v modrejch číslech. Policajti, kterým fandíte, zloduši, které chápete, a jedna parádní loupež, ze který si odnáším několik desítek minut (ne)příjemně vlezlého mrazení v zádech. Krvavé drama se srdcem. [FebioFest 2019] (24.03.2019)

Bulwark of Broken Dreams. Ve své podstatě triviální, ryze béčkový obsah, ale podaný unikátní slow burn formou. Do toho bezskrupulózní násilí, chytré, lehce knižní dialogy (bez Tarantinovy současné bezuzdné sebestřednosti), nevyzpytatelný vývoj pohrávající si po McCarthyovsku s fatalitou a v neposlední řadě takový ten prostý lidský rozměr s vírou v dobro. Není to parní válec poháněný cílevědomou agresí jako devadesát devítka, ale tu pátou nakonec dám, protože Zahler je jako Gibsonův zoufalý fízl Brett Ridgeman. Odvádí poctivou práci, kašle na politikaření a nemění se s časem.. Ozývají se hlasy, že by se měl posunout jinam. Proč? Nikdo jiný tohle v celovečerním formátu neumí, tak ať s tím klidně dál pokračuje. Třeba na North Ganson Street.. (08.04.2019)

Zahler zvolil přístupnější styl, to ale neznamená, že by byl předvídatelný nebo slevil na brutalitě. Na moralitu o dvou policajtech, které systém dohnal na hranu zákona navěšel velice aktuální témata. Gibson je herecky definitivně zpátky a Vaughan mu jako parťák skvěle sedne. Musí. Velká část filmu stojí na tom jak si ti dva povídají v autě. Akce moc není, ale když ano je realistická a zahlerovsky brutální. Z osudů vedlejších postav často mrazí. Pomalejší tempo má svůj smysl. (25.03.2019)