Přátelé Bermudského trojúhelníku

Hergot, tak to je opravdu divný film. Tvůrci scénářů (pánové Novotný, Ringo Čech a Just) to nejdřív mysleli dobře, ovšem vymklo se jim to z rukou. Nápad není špatný, ale není z něho nic vytěženo. Režie všech povídek je nijaká a povídky jsou na jedno brdo. Všichni tři páni scénáristé se po premiéře od filmu distancovali, stejně tak trojice pánů režisérů, kteří toho i potom natočili hodně málo. Film nevyšel na VHS, na DVD zřejmě taky nevyjde a v TV je vysílán jen velmi, velmi sporadicky (od natočení byl vysílán asi jen třikrát). "Přátelé Bermudského trojúhelníku" zmizeli v propadlišti dějin Českého filmu. Ale i když se jedná o slabý film, myslím si, že se tomu nestalo zcela oprávněně. (03.02.2008)

Sci-fi žáner mi nie je cudzí v literárnej, ani filmovej podobe. Dá sa povedať, že patrím do skupiny jeho neortodoxných fanúšikov. Preto ma námet snímku "Priatelia Bermudského trojuholníka" ihneď zaujal. Myšlienka presunutia tohto nevysvetliteľného úkazu do socialistického Československa je odvážna a originálna. Dosť dobre sú napísané aj scenáre ku trom samostatným poviedkam, z ktorých sa skladá tento film. Akurát to kostrbaté spracovanie od neskúsených režisérov a slabé výkony väčšiny zúčastnených (ne)hercov značne znižujú kvalitu tohto projektu. ** (18.05.2013)

Na poměry barrandovské povídkové sci-fi 80. let, kterou napsali baviči Čech, Novotný a Just to celé kupodivu dopadlo docela dobře. Každá z povídek má jiný styl, režiséři byli debutanti, z nichž se povedlo jen Křístkovi později uchytit alespoň v televizi. Jako celek je to docela svěží pokus o navázání na sci-fi ve stylu Nesvadby, které bylo na Barrandově populární v předchozích dekádách. Tramvaj do Poděbrad zajímavě zpracovává motiv časoprostorové smyčky, je tu celá řada osobitých figurek (zloděj, zpěvák, dědeček z Moravy, hyterická spěchající ženská, vágní zaměstnanci Dopravního podniku) a pro příští generace byla zachována podoba tehdejší pražské periferie od Jiřáku až do Hostivaře. Výborné figurky sehrávají tací jako Kostelka, Neděla nebo Májová. Expres do Bratislavy je věnován ve zkratce klasické satiře o tom, kterak neúplatný pracovník OPBH přišel k atraktivní možnosti, jak se obohatit. Linka do Prahy je ze všech povídek nejvýraznější crazy komedií, které nechybí frivolní stevardka v podání Veškrnové, ubreptaná cestující Šárková nebo výřečný Kopřiva, řešící s náhodnou dívkou její libido. Suma sumárum by nezaškodilo Přátelé bermudského trojúhelníku častěji reprízovat. (05.06.2021)

Tolik slavných jmen a výsledkem je taková zpotvořenina... 1) V povídce Tramvaj do Poděbrad sledujeme zajímavé dobové reálie. Jinak je ovšem poněkud přiblblá. Flaša je vydojená. Hrají mj. 34letá Gábina Oswaldová (rozeřvaná cestující) a 22letý Martin Dejdar (bankovní lupič). Scénář: 44letý F. R. Čech, režie: 34letý Václav Křístek. 2) Lehká společenská kritika v povídce Express do Bratislavy je roztomilá, ale neústrojná, bez vztahu k ději. 33letý Ján Zachar v úzkých džínách (pan Karel Jindříšek, šéf týmu). Vyloženě hloupý scénář 40letého Petra Novotného. Režie: 34letý Jan Prokop. 3) Zcela nezajímavá pseudomoralita Linka do Prahy řeší pseudoproblémy. Jako když se někdo s IQ 90 rozhodne natočit výsostně intelektuální film. Hrají 25letý Ondřej Vetchý, 34letá Dáša Veškrnová. Scénář: 36letý Jiří Just, režie: 33letý Petr Šícha. (29.05.2018)

Tři povídky na stejné téma, dvě velice podobné, poslední trochu jiná. Cestování časem a prostorem je vděčným námětem pro sci-fi, toto ztvárnění je takové typicky české - pokus o komedii, žádné drama nebo napětí. Bohužel příliš nefunguje humor, byť některé repliky jsou i vtipné. Obsazení první a poslední povídky je navíc velice silné, jenže není moc co hrát, role zajímavých herců jsou malé. Vzpomínková nenáročná oddychovka. (07.08.2023)