Ves v pohraničí

Velmi dobrý film. Myslím, že nejsem daleko od pravdy, když řeknu, že to je nejspíše tím, že byl natočen ve správný čas na správném místě. Avšak ještě cennější je to, že pohraničí je vykresleno do nejmenšího detailu poutavě. Inu, jak jsem řekl shora, to jsou přednosti dobrého filmu. Výraznou měrou jsou i původní starobylé chalupy, které mají magickou poezii, čímž znásobují dojem z filmu. Z hereckého výkonu vyzdvihuji osobitý humor v podání Effy a Lipského. Rovněž Kurandovou, která s patřičnou vírou v boha a řečí prostou střihla roli jakoby ze skutečného života. Hrušínský jako syn Pavlasových zůstal trochu ve stínu, ale není pochyb, že byl už tehdy pro lepší role předurčen. Záhorský coby holubář hraje v příjemném duchu. Pivec přizpůsobivý typ má méně prostoru, ale zahrál v mezích možnosti. Hezká Medřická malá role, ale v barvě svého hlasu pádně ironická i působivá. Pro úplnost ještě dodám, že pro mě nádherný film, jenž ani po 68 letech neztratil nic ze své zábavnosti. (03.08.2016)

Rozhodne zaujimavy ceskoslovensky film zo 40. rokov minuleho storocia. Trochu zamrzi ta nasiaknutost propagandou ako Nemci su permanentne na strane spatnej /v reali aj boli v Druhej Svetovej Vojne - ale asi nie vsetci/ a Cesi su na strane dobra. No nic, dobre je vykreslena problematika opustenych sudet a odhalenie protivnika. No a samozrejme tu hral najuniverzalnejsi herec ceskoslovenskej kinematografie, a to konkretne Rudolf Hrusinsky. 70 % (04.06.2016)

Slušně zpracovaný snímek na téma poválečné osidlování našeho pohraničí. Film není přeci jenom až tolik ideologicky směřovaný jako třeba pozdější Vávrův Nástup. Čech je bodrý člověk a Němec zlořád co je na tom špatnýho? Samozřejmě, že ta určitá černobílost postav a jejich dělení na dobré a zlé je celkem úsměvná, ale pro podobný snímky té doby naprosto běžná. Holt se točilo v první vlně nadšení po válce a filmy z té doby jsou specifické, ale na to jsem si už zvyknul. Takže Češi dělají co se dá, převlečenej esesák škodí, ale potrestání neujde. Takže klasika. Jenom mě na tom filmu nic až tak nestrhlo, abych mu dával víc než lepší 3*. Za mě 65% (28.02.2016)

Tak alespoň pro mě je tohle film, který sice né datem vzniku, ale dějem uzavírá neskutečně bohatou československou válečnou kinematografii. Děj, který nám ukáže skutečně závěrečné události v československém pohraničí. Opět velká řádka lidských povah a osudů, kteří se vypořádávají s nastalou situací. Je potřeba znovu osídlit ves, rozjet hospodářství a dobré sousedské vztahy. Obec Severov nás přivítá do léta 1945. Léto, které bylo bezpochyby jednoho z nejkrásnějších v lidských dějinách (i když jak pro koho) pro lidi poznamenané válkou určitě. Prostě to muselo být neuvěřitelné uvolnění od událostí, která se odehrávali předtím. A proto oslav tyto dny tím, že prožiješ osudy severováků. Effa je tady vážně hodně krutej. (15.05.2012)

Kriminálku jsem v tom nenašel. A nenašel jsem v tom ani kvalitní drama. Snad jediné konstatování těch několika chvalozpěvů, se kterým mohu alespoň částečně souhlasit, je to o éthosu jako ideálu odpovědného mravního jednání. Byť je trochu pokřivené. Je to hodně naivní, občas i přihlouplé a ideálem je počínající kolektivizace. Osobně nevidím nic hrdinného na prvních osídlencích vykastrovaného pohraničí. Když se naskytne možnost vlastnit hospodářský majetek i s polnostmi a dobytkem, tak jen prostoduchý nemajetný člověk takovou příležitost nechytne za pačesy. Osobní vlastnictví jim ovšem nevydrželo navěky, však i ta kolektivizace zemědělského hospodářství je zde zaslíbenou metou. Němci nemohli mít po skončení druhé světové války jinou vizitku, než jako proradné vraždicí bestie. Vždy je jednodušší označit obětního beránka za společného nepřítele, jehož vina může stmelit všechny znesvářené na krátký čas. Hrdinou příběhu, a to v doslovném slova smyslu, je Václav Pavlas (J. O. Martin). Je to zelinář, a proto musí vědět o zemědělství vše. Je nejagilnější ze všech nových osadníků, neváhá každého přesvědčovat osobním příkladem. Je to vskutku ryzí předobraz příkladného budoucího komunisty, který každému ochotně pomůže radou i činem. Jeho žena Mařenka (Jarmila Kurandová) dokáže překonat počáteční nedůvěru v neznámé prostředí a stává se oporou hlavy obce. Jejich syn Josef (Rudolf Hrušínský) je skvělým obrazem svého otce a nadějným následovníkem. Dědeček (Bohuš Záhorský) je napůl hnidopich a napůl ztřeštěnec. Nepřítele vlasti nalezneme v jediném představiteli německé národnosti v podobě úskočně příchozího správce pily (Jan Pivec). Veskrze příjemně působí dvojice nováčků v zemědělství Jarda (Karel Effa) a Lojza (Lubomír Lipský st.), kteří musí být pochopitelně veřejností odsouzeni jako darmojedi a lenoši. Jsou zde zastoupeni i pravověrní, kteří poslušně následují svého moudrého vůdce: Hrianka (Andrej Bagar) a Konečný (Jaroslav Vojta). Jsou zde i názoroví odpůrci, kteří jsou prezentováni jako škůdci kolektivizace a pokroku: hostinský Matějiček (Antonín Holzinger), Havel (Vítězslav Boček), či manželé Komínkovi (Václav Kyzlink a Světla Amortová). Z dalších rolí: Havlova žena v očekávání (Věra Kalendová), šikovná servírka městské vinárny (Dana Medřická), svědomitý příslušník SNB Hrubý (Vladimír Hlavatý), či úplatku lačný úředník (Gustav Schönbach). Nakonec správná cesta vědomí, svědomí, družby a spravedlnosti pracujícího lidu slaví své zasloužené a očekáváné vítězství. Je to naivně výchovné a účelové. Čemu z toho mám zatleskat? (31.05.2016)