Svědomí

Plakátově moralizující černobílá agitka, v níž se toliko zjednodušeně a beze stopy humoru či nadhledu ilustruje hlavní heslo, že když se něco provede, tak se to má přiznat, a čím dřív, tím líp, protože jinak se člověk udusí zevnitř - a vnější okolnosti ho stejně prozradí.  A taky, že nevěra se nevyplácí. Idylizace spořádaných manželství a klidu v rodině, kde muž chodí do vážného zaměstnání a žena doma s malým děckem vaří a uklízí a čeká a dělá si starosti a ničemu nerozumí. Herecky toporné a mizerné, dialogy jako z příručky, jediný trochu uvěřitelný a trochu zajímavý výkon podal ten kluk. *** Dobrý komentář: Matty. *~ (21.02.2022)

To co dělá Svědomí světovou třídou je noirovská atmosféra, za kterou by se ani Hitchcock ve svém nadprůměrném dramatu nemusel stydět. Forma se Krejčíkovi těsně povedla propašovat do našeho filmu, a zafungovala. Tento v československém filmu unikátní styl, naprosto přebíjí určitý rys postav, dnes by se řeklo maloměšťáckou aroganci, která se táhla v dobové kinematografii a následně se masivně promítla v poúnorovém filmovém budování. (25.02.2015)

Veľmi dobre spracovaný psychologický motív, navyše dodnes až mrazivo aktuálny. To, akým smerom sa bude jeho spracovanie uberať, je síce zrejmé už od navzájom nesúvisiacich incidentov, ktorých priamymi účastníkmi sú otec a syn, no tento fakt nijako zásadne neuberá na ťaživosti celej atmosféry príbehu, rovnako ako ani na sile jeho samotného posolstva. (90%) (12.08.2018)

Velmi dobré psychologické drama o otázkách viny, morálního kodexu a hlavně svědomí. Nedbalovu Doležalovi, i přesto co udělal, divák tak nějak fandí, chápe ho a hlavně je napjatý, jak to s ním dopadne (a stejně tak co na to jeho syn). Slušná dávka napětí, strachu a paranoie vytváří pro tento příběh tu správnou tíživou atmosféru. Pan režisér Krejčík mě již potřetí přesvědčil o kvalitě svých filmů, v tomto případě to budou silné 4*. (15.12.2012)

Je to možná příliš Dušínovské, ale čím méně máme Dušínů v reálném životě, tím více jich potřebujeme alespoň na plátně, abychom mohli bláhově doufat, že někoho inspirují. Pro mě je tento film krásnou baladou z doby, kdy lidé uznávali hodnoty jako čest, odvaha, schopnost přijmout zodpovědnost, pravda a spoustu dalších dávno zapomenutých dříve nesmírně důležitých atributů lidského života. Dnes, když společnost zaměnila morálku za výši konta, může jednání Jirky a jeho táty někomu připadat směšné, nás staromilce však zahřeje na duši. (25.10.2019)