Réžia:
Jiří KrejčíkScenár:
Zdeněk MahlerKamera:
Josef StřechaHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Iva Janžurová, Vladimír Pucholt, Jan Vostrčil, František Filipovský, Stella Zázvorková, Jiří Hrzán, Alena Walterová, Pavel Landovský, Jan Schánilec (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Jedna z nejúspěšnějších "trezorových" komedií konce 60tých let. Příběh z malého města, který se odehraje v rozmezí necelých 24 hodin. Pod vlivem alkoholu se tři smutní hrdinové dostanou do podezření, že znásilnili mladou prodavačku. Domněle znásilněná dívka odvolává své obvinění, učiněné tak trochu z nerozumu, tak trochu ze msty a konekonců i z vypočítavosti. Obviněný mladík se může konečně oženit a může začít svatba jako řemen. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (234)
Svatbě jako řemen som už niekoľkokrát menil hodnotenie a je načase , aby som ho ustálil na štyroch hviezdičkách. Pri zbežnom pohľade je to obyčajná sranda, z ktorej si divák zapamätá Pucholtove hlášky a množstvo postavičiek, ktoré medzi sebou rozohrávajú samovoľne sa komplikujúcu hru. Ale pri reprízach začne vnímať aj náznaky a inotaje ukryté pod zdanlivo banálnym povrchom. Tvorcovia tej doby sa vypracovali na majstrov odkazov, ktoré mali ostať pre cenzorov skryté a pre diváka prístupné. Obávam sa, že schopnosť dešifrovania týchto odkazov u mladšej časti diváctva postupne vymizne ako nepotrebná. ()
No tohle to byla bomba. Zaujala mě už Liškova skvělá hudba u úvodních titulků a pak ta herecká smršť, co jede od začátku do konce. "No co co co co co?" Vladimír Pucholt a Jan Vostrčil v přesně těch rolích, v kterých je mám nejrači. Přirození, hláškující, vtipní, dokonalí. Nejsou to žádné zalamovačky, ale usmíval jsem se u toho celou dobu - a sem tam přifrčel i nějakej super fór ("Vždycky jak píšu rychlejc, tak se mi to takhle zasekne."). Celý děj je jedna velká veselohra a u většiny situací si člověk už jen tak říká: "to už se v dnešní době nemůže stát" nebo "tenkrát se to řešilo ještě jak mezi slušnejma lidma" nebo "tenkrát se nic tak nehrotilo" nebo "tenkrát byly některé věci jednodušší". Každopádně potlesk všem, kteří tenhle skvělý český kousek vymysleli, sehráli, zrežírovali a jinak se podíleli. ()
Vynikající satira na policejní aparát tehdejšího komunistického režimu. Vladimír Pucholt se samozřejmostí obstarává většinu vtipných momentů, ale je třeba si uvědomit, že jeho postava příslušníka SNB je ve skutečnosti mrazivá. Obnažuje moc a vůli rozhodovat o druhých. Proto je zcela pomýlené brát Svatbu jako řemen jako nezávadnou komedii pro široké spektrum diváků. Ten film ne nadarmo "odpočíval" v trezoru. ()
Když jde do hola tragikomika naší malosti, tak nejlépe holými větami. Dvojsmysl nezkušeného pana SNB (Já jsem vedle), požadavky zaskočených straníků (Já žádám jasno), laciné odhodlání (Já si svůj trám najdu), vyčítavé výhružky (Nenuť mě mluvit) i zastavování odporu občanů, jehož důraz je určen délkou řetězce No co, co, co. Zatímco po pražském předjaří a jaru si to trezor zasloužilo kvůli Lanďákovi a určitě i lehce „šifrované“ dehonestaci všemožných orgánů, teď by se jeho dveře pootevřely kvůli zlehčování sexuálního násilí. Proč ale cenzurovat, když takoví jsme byli a spousta ještě je? Jen se na sebe podívejme.. Nad všemi herci i neherci pro mě čněl Hrzán, který celou dobu působil, že se za vteřinu zhroutí.. ()
"Soudruhu, byl jsi označen, že ses podílel tady na soudružce." No co, co, co. Možná podílel, možná nepodílel, ale ti lidský příslušníci to určitě vyšetří - tedy pokud nezavaří psací stroj zběsilými údery. Mě tato svatba prostě baví, i když zákeřně haní študované příslušníky Sboru národní bezpečnosti, ale také nabízí originální kousky v podobě rekognice ženichů, diktování výpovědi poškozené podezřelým, sťaté muzikanty s přísně tajnými dokumenty i soudruha tajemníka, který to se soudružkou prodavačkou rozhodně nedělal, ale pro dobro podezřelých ho není třeba ve spise jmenovat. ()
Galéria (18)
Zaujímavosti (19)
- Jiří Krejčík chtěl, aby roli Jiřího Hrzána ztvárnil Vladimír Pucholt. Pucholt však po přečtení scénáře projevil zájem hrát postavu příslušníka SNB. Režisér mu vyhověl. (Zdroj: Tváře českého filmu (2002)). (ForGump)
- Pavel Landovský a Vladimír Pucholt se při pauze v natáčení bavili tím, že Pucholt v uniformě a Landovský s páskou pomocníka VB zastavovali řidiče. A byli natolik přesvědčiví, že třeba donutili ridiče vyměnit udajně měkkou pneumatiku za rezervu a pak řidiče odměnili lízátkem. (cariada)
- Námět na film objevil dramaturg Václav Šašek v časopise Kriminalistický sborník, který vydávalo Ministerstvo vnitra jako interní tisk pro své zaměstnance. Na základě krátkého reportážního článku vypracoval Zdeněk Mahler scénář. (Andrrew)
Reklama